načítám data...

Jak jsem si vyrobila Hyundai Fastback aneb Na návštěvě v Nošovicích

V nadpisu samozřejmě přeháním. Podíl mé práce na výrobě by se nejspíš počítal v setinách procent. Přesto byl výlet do fabriky na auta nezapomenutelným zážitkem.

zobrazit celou galeriiAutíčkář na cestách: Jak jsem si vyrobila Hyundai Fastback aneb Na návštěvě v Nošovicích

Disclaimer: Společnost Hyundai mě pozvala na výlet, ubytovala mě v nejfešnějším ostravském hotelu s výhledem hned na dvě casina (!), cpala mě lososem a korejskými specialitami, riskovala, že ve fabrice způsobím škody a nakonec mě nechala odjet ve funglnové i30 N Fastback. Nemohu vyloučit, že v důsledku toho všeho stouply mé sympatie a poklesla objektivita. Je tu někdo, komu to zrovna u reportáže z Nošovic vadí?

Foto: HMMC, Hyundai, autorka

Výprava motoristických novinářů začíná příhodně – na pražském Hlavním nádraží. Asi si máme šetřit síly do fabriky a nevyčerpávat se poměřováním schopností na silnici. Ale vážně – cesta do Ostravy jinak než po kolejích nedává valného smyslu. Dá se přitom pít pivo, dohánět pracovní resty, nenápadně okukovat ostatní účastníky zájezdu a vést nesmělý smalltalk plynule přecházející ve smělou drbárnu. Tak jsem se třeba dozvěděla, že nejsem sama, kdo ještě nikdy nevkročil do továrny na auta (zdravím bývalého kolegu Dominika), a že právě teď probíhá závod mezi Pendolinem a elektrickou Konou, jíž nejodvážnější účastník zájezdu vyrazil do Ostravy po vlastní ose.

Naši průvodci z Hyundai mají očividně dobrou náladu, padají fórky na ‚liftback, co je vlastně hatchback‘ a podobné majstrštyky reklamštiny z poslední doby. Ze všech rozhovorů vyplývá, jak se jim s jistými organizačními změnami (něco málo o nich napsal Kubajs tady) ulevilo. Z celého srdce jim to přeju.

Nošovická fabrika neboli Hyundai Motor Manufacturing Czech stojí co by kamenem dohodil od Frýdku-Místku od roku 2008. K loňskému desetiletému jubileu bylo evidováno 2 835 000 vyrobených aut. Vznikalo zde zatím 9 modelů, zejména všechny varianty i30, dále ix20, ix35 a Tucson, přičemž poslední jmenovaný má dnes na výrobě největší podíl – celých 71 %. 20 % tvoří různé karosářské varianty  i30, 6 % ix20 a 3 % zbývají na i30 N. Krátkou výrobní epizodku zde zaznamenala také KIA Venga. Kromě kompletních aut se odtud vyvážejí převodovky, dovážejí se naopak motory, které vznikají v Koreji a na Slovensku.

Největším odběratelem je tradičně Německo, dále Velká Británie, Španělsko a Itálie. ‚Domácí‘ trh zkonzumuje jen zlomek – v roce 2018 to bylo 4,8 % z celkového objemu výroby.

Představu, co nás čeká, bychom tedy měli. Úkol pro dnešní večer však zní ladit formu v restauračním zařízenía posléze na národopisné vycházce po ostravských pamětihodnostech s mluvčím automobilky Huyndai Petrem Vaňkem. Kolem půlnoci jsme všichni příčetně a po dvou (myšleno nohou, samozřejmě) zapadli do svých kutloušků v hotelu Imperial. Řádně nainstruováni, že v osm ráno musíme být nasnídaní a připravení k odjezdu…

…takže když mě ráno probudilo jasné světlo za okny, způsobilo mi panickou ataku a instantní bolení hlavy. Naštěstí to zářily jen neony dvou kasin naproti a bylo teprve půl páté. Usnout už se mi nepodařilo, do nového dne tedy vyrážím plna svěžesti a energie.

Jak se staví sen. A auto

Nošovická továrna vypadá jako středně velké město. Počáteční investice v roce 2008 činila 1,12 miliard Eur a za takové peníze už se můžete trochu odvázat.

Tak obrovský závod jsem nikdy neviděla. Kolem Boleslavi kroužím celkem často, takže mám představu, jak vypadá velká hala pro auta, ale tamní výroba je rozstrkaná do menších celků v různých končinách města. Tady je všechno na hromadě a nad měřítkem mi zůstává rozum stát. Na dvousethektarové ploše zabírá největší prostor hala finální montáže, dále je tu lisovna, lakovna, převodovkárna a ve srovnání s ostatními objekty legračně malinká administrativní budova. Přímo v areálu sídlí ještě partnerské společnosti Hyundai Dymos Czech (výroba automobilových sedaček), Hyundai Mobis (výroba modulu přední nápravy s motorem a převodovkou, modulu zadní nápravy, přístrojové desky a předního konce auta s chladičem a hlavními světlomety) a dodavatel ocelového plechu Hyundai Steel. To všechno lemují lány parkovišť a velká travnatá plocha s testovací dráhou.

Počet zdejších zaměstnanců činí k březnu 2019 3303 duší (dalších skoro 9 tisíc pracuje pro fabriku u subdodavatelů), z 96 % jsou to Češi, zbytek tvoří Slováci, Poláci, Korejci a další, včetně jednoho Egypťana. Pro zajímavost: průměrná mzda v loňském roce činila u dělnických profesí 38 563 Kč, což je o 10 tisíc víc než průměr v Moravskoslezském kraji.


Minibus nás vyplivnul před administrativní budovou, na úvodní instruktáž musíme chvilku čekat. Očividně nikdo nepočítal s možností, že tlupa novinářů dokáže z hotelu vyrazit včas. Alespoň si můžeme prohlédnout halu recepce, která funguje i jako síň slávy. Stojí tu úplně první vozidlo, které roku 2008 vyjelo z montážní linky – bílá i30 1.4 MPI. Na takovou celebritu vypadá velmi… skromně. Kousek dál okukujeme speciální Tucson, na němž se hasiči učí, jak vyprošťovat oběti dopravních nehod.

Konečně jsme vpuštěni do zasedací místnosti. V obřích kožených sedačkách se před námi vyvalovali všichni státní hodnostáři, kteří kdy do Nošovic vstoupili, a že jich bylo… Po motivační prezentaci přichází obligátní školení BOZP a fasování slušivých pracovních uniforem, ochranných brýlí a galoší s kovovou špičkou. Nejdeme totiž jenom okounět. Na několika stanovištích si na vlastní kůži vyzkoušíme, zač je toho smontovaný Hyundai.

Nasedáme do vláčku, který zde běžně rozváží návštěvy a komentované prohlídky. Ty jsou dostupné i veřejnosti a vybookované na půl roku dopředu…

Zastávka první – lisovna

Na počátku byla role plechu, takový zvětšený toaleťák. Stačí pár desítek vteřin, a mnohatunová razidla na gigantických pístech z plechu nasekají díly karoserie a zprohýbají je do požadovaného tvaru.

O kus dál si díly přebírá formace hbitých robotů a skládá je na palety. Lidský faktor je tu na první pohled zcela zbytečný, jenže i mistr robot se někdy utne a pak se hodí patřičná kontrola kvality. V pravidelných intervalech linka vyvrhne plechový díl na stůl, u kterého stojí člověk s malou kovovou destičkou. Ten člověk jsem já. Až po ramena mi sahají protipořezové návleky, aby mi ostré plechy neusekaly ruce. Destičkou pojezdím po čerstvě vystřižené kapotě a bystrým okem sleduji, jestli hladká plocha plechu neukáže jakýkoliv defekt. Přitom samozřejmě doufám, že pracovník fabriky stojící vedle mě dává pozor, protože nemám ánung, jak by takový defekt měl vypadat. Je to dobré, další!

Chvíli fascinovaně pozorujeme bušení razidel, pak nás průvodce vezme ještě na ochoz nad svařovnou. Otevírá se před námi vyhlídka jako ze sci-fi filmu. Kam oko dohlédne, se to hemží roboty, těch pár lidí, kteří dozorují jejich práci, tu působí až nepatřičně. Souhra hypnoticky se kývajících hydraulických ramen mě fascinuje víc než akvabely, které jsem onehdy zahlédla v telce.

Zastávka druhá – finální montáž 1 

Přichází další šance amputovat si prst. Ne, nehodlám se pokoušet dohnat, co se mi nepodařilo v lisovně. Jenom si musím sundat z rukou všechno kovové, konkrétně prsten, kterému se ani trochu nechce. Jenže jinak mě na linku nepustí, protože poškrábat čerstvý lak by byl trapas. A já si chci přilepit logo na svůj Fastback.

Slečna na stanovišti si naskenuje blížící se kostru automobilu, na monitoru se jí následně objeví diagram, co a kam lepit. Auta se totiž střídají, není to tak, že by půl dne jelo to a další půl dne ono. Má to své logistické důvody – některá auta jsou při montáži náročnější, linka přitom jede stále stejně rychle, tak aby se to vyrovnalo.

Magnetická šablona, která se přiloží na plech, přesně označuje místo lepení a nenechává moc prostoru pro chybu. Doufejme. Musí se jen pořádně zatlačit, aby se chytlo lepidlo. Ještě logo doprostřed, a mám hotovo. Pokud máte doma Fastbacka polepeného nakřivo, z celého srdce se omlouvám. Vydala jsem ze sebe to nejlepší.

Zastávka třetí – finální montáž 2 

Montážní linka je podivuhodná věc. Představte si souvislý pás táhnoucí se ve dvou patrech halou. Na začátku je pár plechů, na konci vyjíždí hotové auto. Natlakovaná linka vypouští jedno auto každou minutu, výroba jednoho trvá od řezání plechů až po první nastartování asi 21 hodin. Teď jsme zhruba uprostřed, čeká nás montáž zámku dveří a nasazení dveřního obložení. Konečně mám v ruce seriózní nářadí, pokyn zní jednoduše – našroubovat šest šroubků, „stačí nasadit šroub, a ono si to dráhu najde samo.” Jo, to zrovna. Nejdřív musíte trefit správný úhel, a když to nejde, je třeba plechům pomoct hrubou silou. První šroub je nejhorší, zatvrzele se protáčí a já nabírám zpoždění. Proč ta zatracená linka sviští tak rychle? Aspoň že mezi námi děvčaty novináři nejsem sama, kdo každou chvíli hledá spojovací materiál po zemi. Nikdo mě nemůže obvinit, že šroubuju jako holka. Tohle stanoviště bych si teda nevybrala, lepení mi šlo mnohem líp. Už jsem říkala, že se to nedá stihnout?

Když konečně předám šroubovák dalšímu z kolegů, uvažuju, jestli je možné pracovat jednom stanovišti od rána do večera a nezbláznit se. Od naší průvodkyně Aleny Hudcové se ale dozvídám, že na jednom stanovišti samozřejmě nikdo nezůstává celý den. Operátoři se střídají po každé pauze, takže vždy po dvou hodinách. Někdy se jedná jen o změnu strany – třeba právě tady na dveřní lince – někdy o přechod na úplně jiné stanoviště. Každý dělník je zaučen na vícero pozic ve svém úseku. Pokud se tu někdo přece jen zblázní, zřejmě se ho povede vbrzku úspěšně zaléčit, neboť fluktuace pracovníků na dělnických pozicích je prý ve srovnání s administrativou minimální.

Zastávka čtvrtá – z pásu na silnici

Přicházíme na místo, kde se auta probouzejí k životu. Ke konci pásu přijíždějí zkompletovaná a natankovaná, čeká je první start. První ‚předletová kontrola‘ zahrnuje kromě zažehnutí motoru i kontrolu práce stěračů, radia, světel a dalších funkcí. Následně vůz vlastními silami opouští linku, ještě rychlá kontrola brzd, a pak hurá na dvanáctiminutovou testovací trasu. Ta má něco přes tři kilometry, enka ji projíždějí dokonce dvakrát. Nějaká drobná závada se údajně najde na dvou autech ze sta.

Po tvrdé dřině máme nárok na oběd, který na nás čeká v administrativní budově. Kantýny mají své místo v každé hale, aby zaměstnanci nestrávili půlku pracovní doby cestováním, vybrat si tu můžou vždy mezi českým a korejským meníčkem. S plnými břichy se převlékáme zpátky do civilu a vydáváme se na poslední návštěvu – do zdejšího Centra zdraví. Tady mají zaměstnanci k dispozici posilovnu, všeliké fyzioterapeutické procedury a také psychologa. No vida! Všichni už jsme ale jako na trní, kdy kdy budeme moct konečně naskákat do slíbených Fastbacků…   

Bez zastávky domů

Naše obavy, že bychom snad měli odjíždět auty, která jsme na lince sami montovali, rozptýlili naši průvodci hned na začátku výletu. Připravená enka už na nás čekají na plácku před vstupem do areálu. Jsou díkybohu smontována zkušenými dělníky a také řádně zajetá. Tři tisíce na tachometru mi jako důkaz asi stačí. (A nebyly to ledajaké tři tisíce. Ten samý blankytně modrý exemplář se před pár týdny proháněl po okruhu v Sosnové. -pozn. Kubajs)
Nejspíš jste zachytili, že první enko (hatchback neboli liftback) se okamžitě stalo miláčkem novinářů. Jeho druhá podoba – fastback – si pozici bezpochyby udrží, to vám můžu říct už teď. Na hlubší dojmy si ale ještě chvíli počkejte, zanedlouho pro vás budeme mít klasický týdenní test. Pokud si chcete novinku ‚osahat‘, navštivte nás na Trackdayi v Bělé 19. května. 

Děkuji všem zástupcům společnosti Hyundai, kteří se o nás na výletě vzorně starali, i kolegům novinářům za příjemnou společnost.

 

 

 


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Holofaust
01. května 2019, 12:28
0

Škoda, že to korejcům tak dlouho trvalo. Díky "práci" pana V. spousta lidí tuto značku prostě ignoruje...

reagovat
beastar
01. května 2019, 13:13
-1

Jak já tuhle firmu nesnáším. Mě by to nesmělo do baráku ani kdybych měl jezdit na kole. Ty jejich popelnice potřebují záruku alespoň 7 let po 5 je to totální paštika. Servis drahej. Prostě gut gemacht...

reagovat
Tomino
01. května 2019, 14:01
0

Souhlas. Vzhledem k tomu, že se v HMMC pohybuji zhruba 10 let, tak bych řekl, že paštika je z toho za kratší dobu než těch 5 let :-) Stačí vidět tu výrobu v detailu, ne na komentované prohlídce, abych dospěl k názoru, že si Hyundai fakt nikdy nekoupím :-)

Sob95
01. května 2019, 19:08
0

Co je tam tak špatného narozdíl od ostatních značek z mainstreamu?

Tomino
01. května 2019, 19:49
0

Třeba: v článku je zmíněna lisovna, ale v Hyundaii se lisují pouze vnější části karosérie jako kapota, dveře, střecha atd. Naprostá většina skeletu je lisována u subdodavatelů jak z ČR, velká část se vozí z Koreje (třeba všechny vysokopevnostní plechy lisované za tepla), něco se lisuje třeba i v Polsku. Lisuje se z méně kvalitních plechů než je zvykem třeba u VW (ti mají nastaveny daleko přísnější kritéria) nebo dejme tomu PSA, zároveň i lisovací matrice nemají takovou úroveň. Zase musím říct, že ne všechno je v Hyundai nastaveno špatně.

Sob95
01. května 2019, 20:07
0

Zajímavé, ale pokud člověk koukne na výsledky crash testů, není tam takový zásadní rozdíl. Pořád, ale raději sedám do větších aut, než do těch menších..

Tomino
01. května 2019, 20:32
0

To je fakt, velké rozdíly v crash testech nejsou. Zase vím, že některé automobilky trošku podváděly, co se týče skeletu, tím že pro crash testy přidávaly tzv. "spoty" (bodové svary) v určitých místech, aby zvýšili pevnost karoserie. Možná fáma, ale dost se to probíralo :-) Jako jo, velká auta jsou určitě bezpečnější, ale za posledních 5-10 let i vývoj skeletu šel hodně dopředu i použitím těch dílů lisovaných za tepla. Třeba první I30 neměla snad jediný díl, poslední už celou řadu, B-sloupky, vnitřní prahy, díly střechy, výztuhy podlahy, přední deformační zóny atd. Takže radši bych boural menším autem rv 2019 než větším rv. 2000 :-)

Sob95
01. května 2019, 21:02
0

Já bych tedy raději neboural vůbec. :-D Každopádně, jsem nemyslel zvýhodňování starších aut nad novějšími. Jedna věc je konstrukce, druhá únava materiálů. Z pohledu trhu jezdím starých křápem ( 2011 ), takže si nemyslím, že tam bude tak propastný rozdíl v konstrukci oproti úplně novým autům. Pokud by nezkrachovali, tak by možná šla do prodeje nová generace.

Tomino
01. května 2019, 21:27
0

Jasně, raději bez bouračky :-D A tak jako SAAB šel hodně cestou bezpečnosti. Škoda ho :-( Raději bych si přečetl článek o novém SAABu nebo třeba Lancii, ale toho se asi už nedočkám.

krab
01. května 2019, 21:31
0

Zajímavá diskuze... Mě se taky už dostalo do rukou pár ojetých i nových Hyundai / Kia. Dva kousky "Korejců" jezdily v rodině delší čas a mohl jsem si je vyzkoušet víc. Jedním byla poslední generace Sonaty 2.4i a druhý Carnival 2.9 CRDi. Jako spotřebitelským pohledem vidím, že se nižší střední třída (i30 / Kona atd...) za posledních 10 let posunula hodně kupředu. Ale pořád je vidět, že každý ten model rychle zastarává, minimálně pocitově. U těch starších, ojetých ( i30, iX20 atd...) je vidět, že to je postavené na jasně spočítaném rozpočtu (každé auto je), ale je vidět horší kvalita v detailech. Žádný co jsem měl v ruce nebylo vyloženě prorezlé, ale třeba veškerej spojovací materiál na podvozku a v motorovým prostoru bývá orezlej jak liška. Povolovat na těch autech po 7 letech služby bude pro mechanika lahůdka. Myslím taková ta auta co nejsou garážové královny důchodců, co si je koupí soukromě..

Obecně ale ty Hyundai/Kia nejsou spolehlivostí horší než VW group auta, který mívají poslední dekádu různý problémy hlavně s motory. Jedinej jejich produkt, který na mě udělal fakt dobrý dojem je i30N. Ale jestli bych si to šel za 700 tisíc doopravdy koupit, to spíš asi ne...

Jinak pochopitelně, přestup z posledního Saabu 9-5 do libovolnýho výrobku Hyundai bude kulturní šok. Sice máte jak píšete z pohledu trhu "starý křáp", to já nakonec taky, mám podobně starý velký japonský kupé , Beastar "zastaralý" Maserati ještě k tomu na naftu, ale asi víme, že pro novinku do Nošovic bychom se asi zrovna nehrnuli a víme proč :-D

Tomino
01. května 2019, 22:11
0

Ano pane Krabe, je fakt, že třeba u té I30 je každý generační posun dost vidět. První a poslední se nedají srovnat a přitom je dělí plus mínus deset let. Korejci si hodně slibovali od druhé generace a celkem do toho i dost investovali a je fakt, že rozdíl mezi první a druhou generací je markantní. Nějaký komerční úspěch se ale nedostavil. Ale je fakt, že korejci se rychle učí, jak jejich vlastní vývoj jde dopředu, tak se učí kopírováním (i v Nošovicích by se našly nějaké rozebrané škodovky, fordy, peugeoty a tak, ale to dělají i ostatní automobilky). Teď je jejich politika, co se týče výroby u nás postavena vyloženě na SUV, nástupce Tucsonu se pomalu blíží a mluví/mluvilo se o přesunu výroby Kony do Nošovic.

Zase třeba Ix20 se měla přestat vyrábět už v roce 2015, ale každý rok navíc, co to vyrábějí se jim bohatě vyplatí, i když je produkce v úrovní pár procent, protože veškeré technologie, včetně technologií dodavatelů se jim už tom roce 2015 zaplatily.

A I30N je svým způsobem geniální výrobek. Nevím, jak dělají ostatní automobilky ostré hatchbacky, ale oni v tomto případě využili maximální možnou míru shody dílů s běžnou I30 a ve výsledku z toho udělali úplně jiné auto. Právě třeba na tom skeletu je změn naprosto minimální počet, jako přídavné výztuhy pro zvýšení torzní tuhosti a tak.

Pólin
02. května 2019, 07:12
1

Tak nevím...já tam dělal 5 let a od té doby, co jsem tam skončil jsem měl možnost srovnání s dalšími fabrikami na auta (BMW, Merc, GM...) a světe div se, všude je to hooodně na podobno. Dneska jsou automobilky tak svázané legislativou, že pro nějaké zásadní rozdíly už skoro není prostor... Dneska už to holt není tak, že jsi si za těžké prachy koupil Saaba, který ti vydržel 40 let a najel jsi na něm 700K km a nebo jsi si koupil Dacii a ta se sypala už jak jsi si ji vezl domů... Jako rozdíly tam jsou...ale není to jako před léty třeba mezi Trabantem a Mercedesem v té době, kdy v Mercedesu stavěli parádní 12ti válce a v trabantu skládali motory tak, že každý byl originál a nebyli schopní vyvrtat dva válce stejně a nabrousit dva písty stejně, takže když jsi chtěl generálkovat motor, musel jsi si koupit alespoň 4 písty a doufat, že alespoň dva budou pasovat...

krab
02. května 2019, 08:49
0

Já teda pracuju v odvětví výroby jinýho spotřebního zboží, ale vidím taky co říká Pólin. Vyrábí se unifikovanějších dílů, výrobců je jen několik, trh je trochu monopolizovanější a tak rozhoduje víc o detailech. Dokonce každá továrna vyrábějící po světe ten samý výrobek mívá různou kvalitu. A ty detaily lehce nahodil Tomino.

Pochopitelně, kvalita se výrazně zvedla, respektive ty dramatické rozdíly mezi výrobci se vyhladily. A díky tomu taky poznat, že nějaký nový běžný auto má výraznější chyby trvá dýl a ideálně je potřeba srovnávat. Prostě dneska je to o tom, co z těch unifikovaných dílů vyrobíš. Díly jsou specifikací ohraničený legislativou, která říká jaký parametry to musí splnit. Ale pořád zůstává spousta prostoru na to někde ušetřit, svařovat různými způsoby, použít mix různých materiálů jinak, antikorozní ochranu udělat jinak, použít drobný materiál v různý kvalitě atd... Pod pokličku si nikdo nahlédnout úplně nenechá. Docela jsem se divil, že se tam dokonce dalo i natáčet na té exkurzi.

Zkrátka co chci říct, že procesy jak vznikne v Boleslavi Scala a jak vyjede z Nošovic i30 můžou vypadat naoko stejně, ale v reálu se budou v mnoha detailech lišit. ( čímž si netroufám tvrdit, že vím, kdo to umí líp)

Tomino
02. května 2019, 10:04
0

Pólin, Krab: pravdu máte oba, výroba aut u různých výrobců je v podstatě stejná a výrobní postupy jsou unifikované a je jedno, zda jde Hyundai nebo třeba Škodu.

Co se týče kvality, tak ta jde průběžně nahoru i v rámci aktuálně vyráběného modelu. Není tomu tak, že se navrhne auto a vyrábí se pořád stejně. I v rámci životního cyklu probíhá neustálý vývoj, který je zaměřen na vychytání much nebo prostě různá vylepšení. Taky se po celou dobu řeší saving cost, který se nejčastěji probíhá benchmarkem s konkurenty.

Hyundai taky pravidelně hodnotí své dodavatele interním auditem, tzv. 5 star a dodavatel, který nedosáhne na 3 hvězdy má prostě smůlu.

Podobně to mají nastaveny samozřejmě ostatní automobilky, třeba BMW má pro dodavatele 3 ratingy. Pokud je dodavatel v ratingu 3, tj. nejhorším, tak zástupci BMW jsou na kontrole u dodavatele prakticky denně.

To Krab: normálně se tam ani nesmí fotit, jen s povolením. Zase na videu je transferový lis (a podle barvy formy tam lisují něco na Tucson :-) ) a to používají všechny automobilky, takže to není žádná tajná technologie a na druhém videu, ti roboti jsou taky všude stejní :-)

Taky nedokážu říct, jestli je finální produkt Škody lepší než Hyundai, co se týče kvality zpracování, ale troufnu si tvrdit, že Hyundai je na tom o chloupek lépe než Kia. Zase Kia má hezčí továrnu :-)

Ka
Kalvi
01. května 2019, 22:09
1

Tak nevím, otec měl jako služebák i30 první generace po faceliftu, poslední rok 2012. 1.6 na LPG s tím že prodejce nechával dělat ofiko předělání s plnou tovární zárukou. Ve 150k se vyměnil motor v rámci záruky, protože v huyandai zjistili že se to s LPG moc nekamarádní a přestali to nabízet. Na autě se celkem najelo asi 310k a jediný jak by to člověk poznal bylo lehce olezlý zadní okno pod stěračem a ochytanej volant. Jasně je to spotřební auto, je to nuda. Ale jako skladovka to jestálo ani 300k včetně LPG a bylo to téměř v plný. Docela chápu proč se to prodává a pro to eNko bych si zašel kdybych na něj měl

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chevrolet G20  1988
Chevrolet G20

1988 rok výroby
200 koní výkon
5 700 ccm objem

Subaru Outback 3.0 H6 + LPG 2001
Subaru Outback 3.0 H6 + LPG

2001 rok výroby
210 koní výkon
3 000 ccm objem

Toyota Corolla Toyota Sport 2001
Toyota Corolla Toyota Sport

2001 rok výroby
191 koní výkon
1 796 ccm objem

Toyota MR2  2003
Toyota MR2

2003 rok výroby
138 koní výkon
1 794 ccm objem

Toyota Corolla  1989
Toyota Corolla

1989 rok výroby
75 koní výkon
1 295 ccm objem