Možná to znáte také. Uděláte si úžasné plány, které pak v jediný okamžik zmizí jak pára nad hrncem. A zůstane jen pocit hořkosti z nevyužité situace. Tak přesně tohle se mi stalo před několika týdny. Když se v redakčním kalendáři objevila poznámka s názvem Project C, neváhal jsem ani minutu a uzurpoval si jej pro sebe. Byl to takový můj malý dárek k narozeninám, které jsem v onom týdnu slavil. Plánoval jsem si, jak proženu tento ostrý hatchback po svých oblíbených okreskách, jak na vás vysypu v textu lavinu emocí a zážitků. Inu, člověk míní, pánbůh mění. Hyundai i30 N v limitované edici jsem si vyzvednul v patrně nejdeštivější týden roku, kdy navíc teploty klesaly povážlivě nízko. Potoky vody valící se po silnících nejsou zrovna ideálním teritoriem pro ostrou předokolku, ale s tím by asi šlo něco vymyslet. Největším problémem se však ukázaly pneumatiky, které byly po novinářských zápůjčkách totálně KO a pohyb na vodě značně ztěžovaly. I to je občas úděl naší práce. Přesto všechno se vám aspoň trochu pokusím přiblížit, jak tento karbonový Hyundai i30 funguje.
Enko od Hyundai vlétlo mezi hothatche jako velká voda. Jistě vám neušly oslavné ódy prakticky všech novinářů na tuto korejskou pýchu. I u nás jsme již párkrát měli tu čest a pokaždé se nám velmi líbilo. Tohle auto se hodně povedlo a právem sbírá pozitivní ohlasy. Kombinace jízdních zážitků a každodenní použitelnosti je vskutku ohromující a jen málokterý soupeř může v tomto ohledu i30 N konkurovat. Jestli vůbec nějaký. Proto jsem zbystřil, když jsem prvně slyšel zkazky o této limitované edici, která by měla být ještě lepší než výchozí verze. Povede se vylepšit již tak skvělé auto? Tahle otázka mě provázela celý testovací týden a myslím, že jsem na ni, navzdory nepříznivým podmínkám, našel odpověď.
Project C vychází z doby před faceliftem i30, takže tu máme ještě starší čelní masku a původní světlomety. Nemohu říct, že by to bylo na škodu. I30 vznikala tak, aby uspěla především na evropském trhu, proto je tu poměrně konzervativní vnější design, který nevyvolává přehnané vášně. Je to taková sázka na jistotu. Obyčejné enko jede na podobné vlně a své svaly spíše skrývá, než že by se jimi nějak zvlášť chlubilo. To Project C je jiná káva. Karbonová kapota, výrazná kovaná kola OZ, masivní nástavce prahů, lehce upravený zadní nárazník, to vše dává jasně najevo, s kým máte tu čest. Je to trochu cirkus, ale vlastně vůbec nevypadá špatně a docela se mi líbí. Snad jen ta šedivá barva mi nesedí, ale já obecně nemám v oblibě matné barvy.
Uvnitř žádné velké změny nečekejte. Je tu povinná plaketka označující limitovanou edici, jiná hlavice řadicí páky, Alcantarový volant, kontrastní červené pásy a to je asi vše. Největším zásahem do interiéru jsou karbonové skořepiny od Sabeltu. Nemají elektrické ovládání, nemají vyhřívání a jsou jedním slovem boží. Fakt, marně vzpomínám, kdy jsem seděl v lepších sedačkách. Jsou překvapivě pohodlné, zároveň pevné a naprosto dokonale obejmou celé tělo, jak kdyby je někdo odléval přesně podle mého zadku. A jen tak mimochodem ušetřily 15 kg váhy. Tyhle sedačky jsou perfektní a dal bych půl království za to, mít je ve svém autě. Jinak se interiér příliš neliší od normální i30, takže nečekejte žádný designový skvost. Je jednoduchý a funkční, což je vlastně docela milé.
Pokud bych měl vybrat největší slabinu enka, bez váhání bych označil motor. Nebojte, nezbláznil jsem se. 275 koní z foukaného dvoulitru mi opravdu není málo. Vůbec nemám problém s tím, že by to nejelo. Ono to jede a moc hezky. V mých očích mu však něco chybí. Možná větší říz, zasloužil by víc elánu, radosti do života. Jeho projev je takový nemastný neslaný (samozřejmě v intencích takto silných motorů), byť v nejostřejším režimu se to trochu zlepší. A také mu chutná o něco víc benzínu, než je v této kategorii zvykem. Ono to není tak špatné, jak to možná vypadá dle mého popisu. Jen by to mohlo být prostě lepší. Takový Focus ST je motorově mnohem přesvědčivější. Očekával jsem, že tato speciální verze dostane nějakou tu motorovou péči, která by všechny mé námitky vyřešila. No, očekával jsem marně. Pohonná jednotka je úplně stejná jako v normálním enku, což je trochu mrzuté, vzhledem k cenovému rozdílu obou modelů. Na druhou stranu, žít se s tím určitě dá a na silnici vám tento dvoulitr rozhodně ostudu neudělá.
Největší změny na celém autě proběhly na podvozku, což by se mělo projevit především na samotné jízdě. Přišel o 6 mm světlé výšky, o kousek se snížilo těžiště, jsou zde tužší tlumiče, o něco kratší pružiny a změnou prošlo i zavěšení zadních kol. Pozitivně by se mělo projevit i celkové snížení hmotnosti o 50 kg vůči výchozímu enku. Jak se takové změny ukazují v praxi? Poněkud zvláštně, řekl bych. Samozřejmě, vzhledem k povětrnostním podmínkám, které panovaly v době testu, vám nebudu tvrdit, jak jsem auto dostal na limit a vymačkal jej jak citrón. To vážně nešlo. Nepovím vám tak nic o stabilitě vozu, jeho gripu, či jak pracuje samosvor. Za celý týden jsem na suchém asfaltu, kde se dalo přitlačit na pilu, ujel asi 60 km. Proto berte mé poznatky s mírnou rezervou. S obyčejnými enky jsem však ujel již pár tisíc kilometrů, a proto mohu jisté srovnání nabídnout. Enko máme rádi pro jeho použitelnost na běžných silnicích, kde jeho podvozek boduje precizním nastavením a vyvážením mezi tuhostí a komfortem. Na rovinu, Project C je už příliš tvrdý. Nejsportovnější režim je tak tuhý, že na typické české okresce se snažíte udržet auto na silnici, aby neodskočilo někam do příkopu. Je to spíš boj než zábava. Věřím, že své opodstatnění to má na hladkém okruhu, kde to jistě bude fungovat báječně. Ale na naše běžné okresky je to moc. I normální režim je dost tuhý, byť už o něco použitelnější a o nutný kus příjemnější. Mám také pocit, že Project C přišel o část své hravosti, kterou mě enko nadchlo hned při prvním svezení. Z tohohle auta mám spíš pocit, že podřizuje vše rychlosti a jednou z obětí je i příjemná rozvernost tohoto hatchbacku.
Verdikt
Předchozí řádky ve vás možná vyvolaly dojem, že Hyundai i30 N Project C mě příliš neohromil. To však není pravda. Jen podmínky panující v době testu mi nedovolily využít jeho vlastností naplno. Project C je skvělé auto a jsem rád, že něco takového vzniklo. A pokud sháníte hothatch, se kterým budete opravdu často řádit na závodním okruhu, může být tím pravým ořechovým. Jestli však sháníte především hothatch na každý den, pak berte raději normální enko ve verzi Performance. Myslím, že poslouží o něco lépe, a ještě ušetříte čtvrt milionu.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1 998 cm3
Maximální výkon: 275 koní (202 kW) při 6 000 ot./min
Točivý moment: 353 N.m při 1 450 – 4 700 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Provozní hmotnost: 1 395 kg
Maximální rychlost: 250 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 6 sekund
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 7,1 l /100 km
Kombinovaná spotřeba v testu: 12,1 l / 100 km
Cena: i30 N Project C – 999 900 Kč
