načítám data...

Hyundai i20 T-GDI 120: Za "luxus" se platí

Segment malých vozů je pořádně našlapané kolbiště. Má Hyundai i20 s porcí výbavy a ambiciozní cenovkou šanci vydobýt si přízeň zákazníků?

zobrazit celou galeriiRecenze & testy: Hyundai i20 T-GDI 120: Za "luxus" se platí

Vozy Hyundai jsem dlouho vnímal jako levná, upřímná a poměrně specifická auta s krásně jihovýchodně asijským designem a nezbytnými digitálkami na přístrojovce. Modely jako Accent, Pony, sportovně střižené S-Coupé (hlavně teda v první generaci), nebo luxusní Sonata měly jasný a čitelný designový jazyk, který, pravda, asi nevyhovoval tuctovému evropskému zákazníkovi, ale rozhodně jim nešla upřít určitá míra originality a snahy “dělat věci jinak” (slovo “jinak” v tomto případě považují ostatní členové redakce za eufemismus pro slovo “hrozně” – pozn.Vavris :-) ). 

Jenže pak přišlo období modelů s íčkem, které ve svých prvních generacích představovaly dokonale zapomenutelná auta, následované agresivními reklamními kampaněmi a já jsem, přiznám se, na značku trochu zanevřel. Jenže v poslední době se u Hyundai dějí vpravdě neobvyklé věci. Jejich vozy dostávají znovu vlastní tvář, dočkali jsme se několika zajímavě tvarovaných kreací, model Ioniq zase dokazuje, že automobilka myslí i na budoucnost. A pak je tu i30N, kterou všichni vychvalují tak, až mám pocit, že jezdí lépe než Porsche 911. Dneska se podíváme, jak se tenhle svěží vítr odrazil na modelu i20. 

Vůz nevypadá na pohled vůbec špatně. Nečekejte extravagantní designové kreace, to se v téhle třídě nenosí. Velká mřížka chladiče a výrazná linka denního svícení dodávají přední části trochu nazlobený vzhled, boční stoupavou linii podtrhuje vkusný detail ve formě černě lakovaného C-sloupku, záď ozvláštňují světlomety s pěknou grafikou. Potud vše v pořádku. Vůz vzhledem rozhodně neuráží a věřím, že se najdou i tací, které nadchne. Trochu mě mrzelo, že testovací auto je nalakováno nudnou stříbrnou metalízou. Ve veselejších barvách, třeba jasně červené v kombinaci s černou střechou, totiž dostane í-dvacítka mnohem větší šmrnc.

Litrový přeplňovaný tříválec je v dané třídě standardem, v nejsilnější výkonové variantě s 88 kW nabídne vozu dostatek síly i na předjíždění a svižné cestování po dálnici. Projevem je dosti plochý, určitý výkon mu nechybí už od spodních otáček, cestou k omezovači se žádný výbuch síly nekoná. To by ale asi v i20 nebylo ani žádoucí. V provozních otáčkách si motor tiše ševelí, při vytočení vydává klasický tříválcový ryk. Je to zkrátka dokonale zapomenutelný motor – to ale nemyslím zle. Pravděpodobně vás nebude ničím štvát a na cestách splní vše, co po něm budete chtít (mne tedy trochu štval vyšší spotřebou – pozn.Vavris). Pokud tedy nebudete moc nároční.

V “mojí” i20 byl ale spřažen se sedmistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou. Jsem moc rád, že se i ve vozech této kategorie stávají “automaty” naprosto běžnou věcí a dokonce i typický český zákazník už  nebazíruje na spojkovém pedálu a manuálu, jako tomu bylo třeba před deseti lety. Jenže zrovna v i20 jsem měl z dvouspojky trochu rozporuplné pocity. Zdálo se mi, že funguje jen, když se auto trochu drží pod krkem. Při uvolněné jízdě na spotřebu byla převodovka zmatená, podivně cukala a  při rozjezdech řadila dvojku přílilš brzy, což vedlo v nepříjemně neplynulé výjezdy z křižovatek.

Podvozek je slušně naladěný na rozbité cesty, se ctí zvládá i nástrahy ve formě tramvajových kolejí a kočičích hlav. Při přejezdu nerovností se sice tlumeně ozývají duté rány, s cestujícími ale vůz nijak zvlášť necloumá. Když už jsme u těch zvuků – v Hyundai i20 bývá ve vyšších rychlostech docela rámus. Nejedná se ale o ryk motoru, nýbrž o šumění valících se pneumatik. Vůz má totiž dle mého názoru nedostatečně odhlučněné podběhy. Slyšet je i každý kamínek, který při jízdě narazí do plastů v nadkolí. A to je, hlavně při jízdě po posypané zasněžené cestě, fakt opruz.

Interiér vozu se nese ve znamení plastů, převážně neměkčených s výjimkou vrchní hrany palubní desky. To ale v rámci třídy není nic neobvyklého. Látková sedadla mají výrazné boční vedení na sedáku, méně výrazné na opěradle, a schází jim opora v oblasti bederní páteře. Osobně jsem z nich nebyl příliš nadšený, ale třeba redakční kolega Jeník “umímudělatdrift” Machač se nechal slyšet, že jeho zádům plně vyhovovaly. Před koupí vozu tedy doporučuji chvíli posedět a ozkoušet “na vlastní kůži”.

Vyhřívaný čalouněný volant má velký průměr, úzký věnec a na omak trochu připomíná poslední třešně, které zbyly na stromech začátkem října. Na druhou stranu ale nabídne množství logicky rozmístěných ovládacích tlačítek. Vlastě všechny důležité funkce se ovládají po staru, tlačítky a ergonomie vozu je poměrně zdařilá. Je tu ale jedno velké ALE, které mi pilo krev po celou dobu testu a tím je jasně modré podsvícení tlačítek a ovladačů. Nejedná se o lehce namodralou barvu ve stylu Fordů, ale o pronikavou “diodovou modř” známou ze spotřební elektroniky vyrobené kolem roku 2010. 

Testovací Hyundai byl sice vybavený ovladačem intenzity podsvícení (pouze v příplatkové výbavě), jenže některé z diod na regulaci nereagují a zvláště v noci je jejich ostrý svit opravdu nepříjemný. Asi nejhorší je žárovička u ovladače centrálního zamykání na středu palubní desky. Na druhou stranu, řešení tohoto problému není složité a využil jsem ho i já – po třech dnech testování jsem toto miniaturní fotonové dělo přelepil kouskem černé izolační pásky. Vlastně si nejsem úplně jistý, zda jsem ji při vracení vozu sloupnul. Případně se zaměstnancům automobilky omlouvám za přidělanou práci při odstraňování tohoto spotřebitelského tuningu.

Na poměry třídy nabídla i20 docela zajímavou výbavu. Asi nejvíce mě překvapil opravdu dobře fungující systém držení v jízdním pruhu, který, narozdíl od mnohé konkurence, automobil jen nepinká ze strany na stranu v šířce vozovky, ale skutečně se snaží udržet vůz ve středu pruhu. O to více zamrzí absence adaptivního tempomatu, který by systému sekundoval v dálničním provozu. Inu, tato třída je přeci jen o kompromisech. Třeba taková Fabia pro změnu nabídne adaptivní tempomat, ale korekce směru neumí. 

Moc mi vyhovovaly přední projektorové světlomety s automatickými dálkovými světly. Hyundai i20 svítí opravdu výborně, nejen na poměry vlastní třídy. Přisvěcování do zatáček ozařuje velmi širokou oblast a noční cesty v i20 byly díky skvělým světlům (po přelepení modré diody) opravdu příjemné. Bezproblémově fungují i automatické stěrače, potěší systém nouzového brždění a dokonce ani systém sledování únavy řidiče tu není, na rozdíl od některé konkurence, přehnaně přecitlivělý a nevnucuje mi bezpečnostní přestávku v každém zúžení dálnice. A za pochvalu stojí i radiomapa. Je rychlá, jednoduše se ovládá a nabízí vše, co je na cestách třeba. Vestavěná navigace je přehledná a přesná a potěšil mě i slušný zvuk linoucí se ze šesti reproduktorů. V případě, že řidiči interní systém nevyhovuje, může si obrazovky zrcadlit obsah telefonu. Radiomapa podporuje i systémy Android Auto a Apple Car Play.

Až na pár drobných nedostatků tak nakonec vypadá Hyundai i20 se základní cenou lehce nad čtvrtmilionem jako skvělá volba. Jenže k takové cenovce má testovaná i20 naložená výbavou pořádně daleko. Stojí dokonce bezmála dvakrát tolik. Přesně 548.800,- Kč. A to rozhodně není málo. Výbavou prošpikovaná Fabia Monte Carlo combi, kterou jsem testoval nedávno, stála bezmála o “kilo” méně. A třeba takové Polo GTI s dvojnásobně objemným motorem stojí jen o deset tisíc více. Testovací vůz je zkrátka typickým představitelem “novinářské výbavy”, neboli auta, které si pravděpodobně mnoho lidí nepořídí. Jenže i kdybychom nechtěli “vyšperkovanou” verzi pro novináře, postarají se příplatky u i20 o pořádný vítr v peněžence. Zachtělo by se vám sedmistupňového automatu ve spojení se silnějším osmaosmdesáti kilowattovým tříválcem? Připlatíte sto tisíc. Výbavový stupeň “Style” stojí dalších devadesát. A paket Premium, který obsahuje mimo jiné třeba navigaci, nebo skvělé držení v pruzích popsané výše vyjde na rovných šedesát tisíc. Pro úplnost ještě dodám, že je možné si připlatit i za kožené čalounění a prosklenou střechu v paketu Ultimate za dalších 35 tisíc.

Verdikt

Hyundai i20 se pomalu zbavuje image beztvarého a zapomenutelného auta a hledá si svoje místo na slunci v našlapaném segmentu malých vozů. Láká na příznivou “cenu od”, což mnoho zájemců o jednoduchý a levný vůz jistě ocení. Pokud si ale potrpíte na komfort a bohatou výbavu, může vás výsledná cena zaskočit. Zda vůz takovou hodnotu opravdu má je na zhodnocení každého potenciálního zákazníka. Věřím ale, že s trochou kreativity a několika kompromisy z konfigurátoru nakonec vypadne model zajímavý výbavou i cenovkou. Nejen pro řidiče z řad fyzických osob, ale i pro manažery firemních fleetů, nebo majitele půjčoven. Ceníková cena je totiž nakonec jen číslo a všichni tak nějak tušíme, že šikovní prodejci a různé akční výbavové linie dokážou ještě pořádně zamíchat kartami.

Technické údaje:

Motor: zážehový přeplňovaný tříválec o objemu 998 ccm
Výkon: 88 kW (120 koní)
Převodovka: automatická sedmistupňová dvouspojková
Maximální rychlost: 190 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,5 s 
Pohotovostní hmotnost vozu: 1325kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce (v testu): 5,0/100 km (7,4 l/100km)
Základní cena testovaného modelu: 284.990,- Kč
Cena testovaného vozu: 548.890,- Kč


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

tazzz
07. února 2019, 16:38
2

Oproti předchozí i20 je rozhodně atraktivnější, ale tříválec s automatem (to jako proč?) vyhánějící spotřebu nad 7l/100 u litrového motoru rozhodně velký pokrok není a moje znechucení nad jejich reklamou, která se na člověka hrne snad i při otevření ledničky je natolik velké, že bych do tohoto auta nešel i kdyby bylo ze zlata.

reagovat
MB
MBMB
07. února 2019, 17:57
2

Nevím, proč by počet válců motoru měl nějak souviset s volbou manuál/automat. Prostě je to pohodlnější a člověk nemusí řadit bez ohledu na to, co má za motor.

tazzz
08. února 2019, 19:24
0

Špatně jsem se vyjádřil nejspíš z důvodu mé averze vůči tříválcům.Automat je jistě pohodlnější, ale pouze v případě dostatečného výkonu motoru v celém spektru otáček.Huyndai sice vyrábí nejlepší auta v ČR a možná i celé galaxii, ale fyzika platí i pro ně - auto je na tak malý objem motoru těžké a deklarovaný výkon je k dispozici až při 6000ot/minutu měřeno na motoru, tudíž při optimálních otáčkách budeme někde okolo 80ti koní a to jim fandím.Výkon na kolech po odečtení ztrát bude někde okolo 50ti koní a to auto váží samo o sobě 1,3 tuny.To je na pohodlný provoz s automatem opravdu málo.

Csaba
09. února 2019, 15:48
0

Ale no tak :) Vždyť je to i20, kompaktní hatchback pro příměstský, případně čistě městský provoz, je to obyčejné přibližovadlo které nemá ambici být něčím jiným, něčím "víc". Samozřejmě, cenovka téhle "novinářské mega voll voll" verze svádí ke srovávání s podobně drahými modely rozměrů i o dvě třídy větších, ale pořád to je prostě i20, prdítko do města.

"Dostatečný výkon motoru v celém spektru otáček" je jistě famózní až fantastická věc, dovol proto otázku - je v této galaxii :) auto které jej (podle Tebe) poskytuje? A je i auto které jej (opět podle Tebe) má a je rozměrově/cenově blízké recenzovanému Hnújdaji?

Jedna věc totiž je akademická debata tady na int. fóru pro zapálené motoristy a druhá očekávání a požadavky reálných kupců aut této kategorie, určení a ceny. Dovolím si neskromě tipnout že 99.99% z nich (kupujících i20) o nějakém "výkonu na kolech" nikdy neslyšelo a pokud přece jenom ano, tak stejně netuší co to je, proč by je to mělo zajímat a co z toho pro ně plyne nebo neplyne.

Sám za sebe nikdy v žádném tříválci dobrovolně nepojedu a zcela jistě si nikdy žádný Hnújdaj nekoupím, přesto si ale myslím že všechny "výkonnostní parametry" uvedené v T. Ú. na konci článku (kW, Vmax, 0-100) zájemcům o to auto více než dostatečně vyhovují a splňují jejich požadavky.
Bylo by vynikající a podnětné kdybys k tomu co jsi napsal přidal i nějaké osobní poznatky z (ideálně dlouhodobého) vlastnictví takto specifikovaného auta, aby to co říkáš nebyly pouze Tvé subjektivní dojmy a názory, ale abys mohl i konkrétními čísly, údaji a fakty dokázat onu výkonovou nedostatečnost, případně ty šílené (ze 120 na 50) "ztráty výkonu" cestou od motoru na kola :)

Dovol dotaz: když tedy čteš jakýkoli článek o jakémkoli autě například v nějakém časopise, to po přečtení rovněž bereš do ruky kalkulačku a deklarovaný výkon motoru přepočítáváš na "reálný, po započtení ztrát na kolech"? A pak v tom časopise škrtáš a přepisuješ ty jejich (tím pádem nepravdivé) údaje? Nebo snad i píšeš automobilkám aby onen výkon rovněž, podle Tvých představ o realitě, tímto způsobem přepočítávaly a deklarovaly?
Dovolím si opětovně tipnout že by Tě (asi zdvořile ale stejně) jednoduše poslali "k šípku".

Předpokládám (nemůžu to vědět, pochopitelně) že měření výkonu u všech aut na celém světě je standardizováno nějakou normou určující předepsaný postup a metodiku aby kdokoli na celé zeměkouli mohl na první pohled vidět jaký výkon to které auto má a případně jej mohl srovnat s potenciální konkurencí a jsem si opět asi tak na 99.99% jist že tato metodika s žádnou "ztrátou na kolech" nepočítá. No a jestli s danou ztrátou nepočítá, nebere ji v potaz a nevychází z ní (alespoň pokud jde o masově vyráběné, obyčejné, "civilní", tj, ne závodní vozy) na celém světě nikdo, potom jsou Tvé dedukce a domněnky jak to auto v reálu pojede když má vlastně
"jen asi 50 koní na 1.3 tuny" nepoužitelné jak pro účel této debaty, tak i (a to obzvlášť) pro ty, kdo daným modelem jezdí.

A teď to doveďmě ad absurdum:- pokud, podle Tvého předpokladu vůz s výkonem 120 koní dává reálně "na kola" koní pouze 50 a je tím pádem neuvěřitelně slabounký a k ničemu, JAK je to u auta jakým je například Fiat Cinquecento nebo Daewoo Matiz?
Co s auty které mají stejně prťavý (případně i o hodně menší) motor + (a navíc) BEZ turba a mají tím pádem (automobilkami deklarovaný) výkon kolem 50 koní? KOLIK koní (dle Tebe) jde "na kola" jim, když u toho Hnůjdaje jich z původních 120 zůstalo pouhých 50?!?
Když má to auto pouhých 50 koní, jde jim - podle takové logiky - na kola vůbec něco? Alespoň jeden, nebo buďme neskromní, třeba dva nebo až tři koně?!? A není tím pádem naprosto neuvěřitelné a dechberoucí že ty auta dokážou i se 4 pasažéry jet třeba do Chorvatska a zpět? Neměli by tudíž konstruktéři takových vozů obdržet nějaká státní případně oborová vyznamenání za to že jejich vozy tohle dokážou? :)
A co takový Maluch? Ten měl (deklarovaný) výkon "na motoru" asi 25 koní a za socializmu s ním Poláci jezdili do Jugošky a zpět a to tak že v tom pidiautě seděla celá rodina, kufr byl narvanej jídlem a hlavně náhradními díly a na střeše byla zahrádka se stanem, spacáky, vařičem atd a pod...?
KOLIK koní tedy "na kola" posílal motor který měl "na motoru" pouhých 25 koní? Nebyly by to, touhle "logikou" záporné hodoty?!?
Nemělo by jít už o perpetuum mobile tím pádem? :-)
Neměli by konstruktéři takového auta dostal Nobelovku za fyziku?!? :-)

Šedá teorie, zelený strom života - slovy klasika a ve zkratce. :)

MB
MBMB
09. února 2019, 20:53
0

Z 80 koní na 50 to rozhodně nespadne, pohonné ústrojí zdaleka nemá takové ztráty. Ty se na převodech pohybují jen v jednotkách procent.
Jinak opakuji, nevím, proč by využitelnost automatu měla souviset s výkonem. V jednom případě řadím manuálně a v druhém to řadí za mě bez ohledu na to, co tam mám za motor.

Csaba
09. února 2019, 21:18
0

Pro MBMB - naprosto souhlasím se vším co jsi napsal, můj komentář je reakcí na tazze :)
Mám už asi šesté auto s AT (vždy jen s klasickou AT, s HDM) a na poskakování po městě je to pro mě ideální varianta.

tazzz
10. února 2019, 12:32
0

Máte oba pravdu - s těmi hodnotami jsem to přehnal a ano, je to i20 do města a potenciální zákazníci kouknou na výkon a půjdou do toho.Prostě si myslím, že na tu váhu by měl mít motor nějakých 1.4l a bylo by to v pohodě.

Csaba
10. února 2019, 12:55
0

Klidně i 1.6 nebo 1.8, jako ve "starých dobrých časech" :)

riderhenry
07. února 2019, 16:52
0

To podsvícení je šílenost a nechápu, jak si toho stále můžou "nevšímat". Ta auta jsou v noci vyloženě únavná. Cenu komentovat nemá smysl, na to by to chtělo detailně prostudovat ceník... Nicméně dost mě zarazila hmotnost - váží to spíš srovnatelně jako auta o kategorii větší.

reagovat
dom
08. února 2019, 13:29
0

Mám na operák i30 a musím souhlasit. To podsvícení je fakt v noci na pytel.

Ha
Habakukk
08. února 2019, 10:02
0

hmm za ty prachy to má ohavný sedačky a display mezi budíky je taky trošku ostuda. U auta za 300-350t Kč proč ne, ale za 550t Kč bych čekal v tomto směru troch víc.

reagovat
beastar
08. února 2019, 14:38
0

Je to divný auto. To souhlasim a v normální výbavě pro lidi to vynikne 2x tolik. Půl miloše je za takový auto hodně. Ale co je špatného na displeji mezi budíkama? Si čekal head up a promítání na strop?:)

Ha
Habakukk
08. února 2019, 15:23
1

No na vlastně vůbec nic, ale za ty prachy bych čekal nějakou pěknou barevnou věc. Ne monochromatický display. Jasně to auto je novinářský má nesmyslnou cenu aby ukázalo co všechno umí, ale pak vynikne to, že ani kupa výbavy nezakryje tu plánovanou levnost základních motorizací.

beastar
08. února 2019, 15:47
0

Tak jako Hjondé nezastaví nic. Korejec to takhle dělá dekády. Chceš výbavu ok, ale nečekej nic převratného. Jakože novinky. A taky co to je za třídu. Podmírák. No nechtěl bych to též. Jen mě to provedení nepřekvapuje.

ransom
08. února 2019, 20:16
2

Tak sedačky, byť ohavný, slouží v první řadě k sezení. To je věc preferencí - já třeba na smrt nenávidím sedačky Škodovek a VW. Ve starém Aveu mám naopak sedačky na pohled dost podobné těmhle a vydržím za volantem 24 hodin bez pocitu nepohodlí.
Ovšem to modré podsvícení, to by pro mě byla jasná stopka. Nevím kdy a kdo přišel s tezí, že modré podsvícení je cool. Modré světlo je obecně velice protivné. Proč asi mají vyhražená vozidla modré majáky? Protože to dráždí oko a nedá se to přehlídnout. Modré kontrolky a modře podsvícené displeje na laciné elektronice... Tfuj. Když jsme u té laciné elektroniky, nemohu nevzpomenout tu ohavnou plastovou "hifivěž", která trůní na palubovce ix20. Tomu říkám desing!
Mám ale za sebou dvě noci v zánovním VW Caddy. Takže sedačky samozřejmě na prdlajs, ale jako bonus krvavě rudé podsvícení většiny tlačítek. Úplně stejně protivné jako ta modrá u Hyundai. Co je sakra špatného na bílém podsvětlení?
Jen mě tak napadá - zkouší někdo při výběru auta, jak působí interiér za tmy? Spousta lidí očumuje hlavně zvenčí. Já nemám problém hodinu nastupovat a vystupovat...

reagovat
ma
maras
11. února 2019, 22:57
0

Divím se, že ještě žijou lidé, kteří mají modrý podsvit v paštikách B5+, golfech IV... A že majitelů těhle aut je...

reagovat
tazzz
12. února 2019, 19:25
0

Nojo, ale v těch golfech se nechá podsvit snížit na normální úroveň a svítí tam jenom přístrojovka a pár čudlíků, kdežto tady svítí všechno jako vánoční stromeček ... nevím, zda se intenzita nechá snížit taky u hundaje.Modrý podsvit byl součástí edice Blue edition a nevidím důvod, proč by to majitelé měli měnit.Měl jsem toho golfa 5 let a dá se s tím v pohodě žít.



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Mini Cooper S R56 2008
Mini Cooper S R56

2008 rok výroby
128 koní výkon
1 600 ccm objem

Ford Mustang 3.7 V6 2016
Ford Mustang 3.7 V6

2016 rok výroby
227 koní výkon
3 690 ccm objem

Ford Mustang SN 3.8 v6 1993-1998 1993
Ford Mustang SN 3.8 v6 1993-1998

1993 rok výroby
142 koní výkon
3 800 ccm objem

Citroën XM 3,0 V6 Exclusive 1996
Citroën XM 3,0 V6 Exclusive

1996 rok výroby
167 koní výkon
3 000 ccm objem

Mazda MX-5 Miata - 1,8 kompresor 1990
Mazda MX-5 Miata - 1,8 kompresor

1990 rok výroby
160 koní výkon
1 840 ccm objem