Posledních pár let Hyundai tvrdě pracuje na tom, aby se zbavil nálepky ‚automobilka pro starý‘. Celkem se mu to daří, to musím uznat. Nejjednodušší cesta k omlazení vede samozřejmě skrz design a právě v této oblasti Hyundai odhazuje zábrany až překvapivým způsobem. Aktuální Tucson nebo Ioniq 5 patří k vzhledově nejvýraznějším vozidlům, která byla za poslední rok představena. A teď tu máme další kousek – crossover s nepříliš výmluvným názvem Bayon.
Přestože je design vysoce subjektivní, musím se u něj chvíli zastavit. Přední část zas tak překvapivá není, z tohoto pohledu vypadá Bayon podobně jako Kona, ale zadek, to je jiná. Co mi to jenom připomíná? Proč mi v mysli naskakují obrazy širých plání Nového Mexika a znepokojivé myšlenky na prozrazení dvojího života? No jasně – je to takový malý Pontiac Aztek, služební automobil pana Heisenberga! Vůz, který figuruje snad na každém žebříčku nejšerednějších aut historie, očividně v čase svého vzniku předběhl dobu. Přijít na trh dneska, možná by ho čekala úplně jiná kariéra než role propadáku, který pomohl poslat svou automobilku ke dnu…
Ale zpátky k Bayonu, který se rozhodně nehodlá stát hřebíčkem do rakve svého výrobce. Právě naopak. Má všechny předpoklady, aby se na trhu dobře uchytil, a na tom českém zejména. Prvním argumentem je fakt, že cena začíná na 350 tisících. Netvrdím, že jsou to drobné, ale co dneska koupíte za 350 tisíc? Nejbližší konkurenty v podobě Škody Kamiq, Peugeotu 2008 nebo VW T-Cross dost těžko. Navíc už základní verze Bayonu (pokud si připlatíte 20 tisíc za paket Plus) nabízí výbavu, se kterou se dá žít, a cenově tak začíná ohrožovat i etalon levných vozů Dacii Sandero. Nesmíme zapomenout ani na skutečnost, že Bayon je duchovním nástupcem českého národního miláčka Hyundaie ix20. Designově na něj sice neodkazuje (zaplať pánbůh za ty dary), ale v mnoha jiných ohledech ano, jak si hned povíme.
Například v interiéru zůstalo všechno víceméně při starém, alespoň v tomto středním výbavovém stupni Smart. Tady žádná revoluce neproběhla a osobně to kvituji s povděkem. V naší redakci holt patřím do tábora konzervativců a nejspíš to s věkem bude čím dál horší. Neuráží mě dokonce ani kolečkové ovládání ventilace – pro jiného zastaralé, pro mě mile přímočaré. Žádné ‚zahřát nohy‘ nebo ‚výhled ven‘, prostě kolečko s modrým a červeným polem, druhé kolečko s větrákem a třetí s postavičkami a šipkami foukání. Zrovna u klimatizace jsou trendové výstřelky často spíš na škodu. Ještě si vzpomínám, jak jsem bojovala s nastavením v Range Roveru, a pořád to nebylo ono, o nové Octavii ani nemluvím. Osobně budu radši jako za krále Klacka točit kolečkem, než se trefovat do obrazovky infotainmentu s mizernou odezvou. A pro cílovou skupinu tohoto typu auta bude důležité, že nějakou klimatizaci (v tomto případě manuální) má. O její chytré funkce se nejspíš zajímat nebudou.
Trendy nové doby se kabiny Bayonu dotkly například v podobě digitální přístrojové desky, podobné jako ve větším Tucsonu. Obraz z kamer při zapnutém blinkru samozřejmě chybí, ale zobrazení je příjemné a displejové budíky pěkné. A pak jsou tu asistenty jako kontrola jízdy v pruhu, nouzové brzdění, tempomat nebo rozpoznávání značek. Stahování oken je elektrické, sedačky i volant vyhřívané, radiomapa podporuje zrcadlení telefonu a s parkováním pomáhá kamera. Troufám si říct, že tato míra pokrokovosti je pro běžného uživatele dostupného automobilu naprosto optimální. A líbit se mu nejspíš budou i materiály, které nepůsobí ani trochu luxusně, zato bytelně a trvanlivě.
Další věc, která nejspíš osloví dřívější milovníky ix20, je vnitřní prostor. Tato soutěžní disciplína je dneska pro výrobce jednou z největších výzev – auto musí být praktické do města, ale v případě potřeby musí odvézt rodinu do Chorvatska. No… když to bude skromná rodina, možná to Chorvatsko v Bayonu s rakví na střeše dá (ne že bych to snad někomu doporučovala). Čtyři lidi se do kabiny vejdou pohodlně a ve velikosti kufru Bayon nějakým kouzlem překonává i o chlup větší Konu.
Pohodlné bude i samotné cestování. Podvozek má auto naladěn překvapivě dobře a úspěšně kombinuje komfort s jistotou v zatáčkách. Na nerovnostech neposkakuje jako některá jiná menší auta a hezky drží stopu. Člověk by si skoro posteskl, že Bayon nedostal i nějaký našláplejší motor.
A tím se dostávám k nejslabšímu článku zmenšeného Azteku. Bayon se nabízí se třemi benzinovými motory – nejslabším atmosférickým čtyřválcem, turbeným tříválcem a turbeným tříválcem s mild-hybridní dopomocí. Tohle je slabší tříválec s výkonem 99 koní. Auto je lehké a nedostatkem výkonu začne trpět až v dálničních rychlostech, kdy mu dochází pružnost. Přes co jsem se ale u motoru nedokázala přenést, je jeho projev. Ano, přesedla jsem do Bayonu z elektrického Upu, takže šok nemohl být větší, ale ani postupem času se dojem nevylepšil. Při akceleraci motor vydává hlasitý zvuk mixéru, do kterého spadla hrst hřebíků. Nezlobte se na mě, ale nemůžu to nazvat ani jadrným rykem tříválečku, je to prostě otravný kravál. Dan si při testu mild-hybridu nestěžoval, takže elektřina možná pomůže…
Verdikt:
Hyundai opět ukazuje, že dokáže vyrobit dobré a dostupné auto. Když připustíme, že i spotřebič má právo na život, nemá tento konkrétní kousek příliš mnoho chyb. Lehce exotickým zjevem cílí asi spíš na mladé rodiny než na důchodce (i když ti se s progresivní vizáží nejspíš časem smíří) a myslím, že to bude fungovat. Ne že by se mi malý Aztek vysloveně líbil, ale nemůžu mu upřít originalitu a odvahu, takže má moje sympatie. Pod tím vším se navíc skrývá celkem obyčejná technika, což hází hezké světlo na případné servisní náklady. Sice nevím, k čemu svět potřebuje další malý crossover, ale zrovna tenhle nabízí slušnou muziku za slušný peníz, navíc s pětiletou zárukou bez omezení kilometrů. Jen bych asi dala šanci mild-hybridu nebo staré dobré atmosféře.
Technické údaje:
Motor: zážehový přeplňovaný tříválec 998 ccm
Výkon: 73,6 kW (99 koní) v 4500-6000 ot./min
Točivý moment: 172 Nm v 1500-4000 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 183 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,7 s
Provozní hmotnost: 1205 kg
Průměrná spotřeba (udávaná): 5,7 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 7 l/100 km
Cena od 349 990 Kč
Cena testovaného vozu s výbavou Smart a paketem Climate: 468 890 Kč
