reklama
načítám data...

Dálnice D1: Od Bati přes komunisty až po budoucnost

Šedá linka, která měla protnout českou zemi od východu po západ. Ani po 80 letech nebyly původní plány naplněny. Tak kde se stala chyba?

zobrazit celou galeriiAutíčkářovy historky, Mýty a legendy: Dálnice D1: Od Bati přes komunisty až po budoucnost

Stav českých dálnic a rychlost jejich výstavby je velmi smutná. O tom asi nemá cenu polemizovat. Ani bych se vlastně nedivil, kdyby se v anketě na téma: Co vás nejvíce v rodné vlasti štve, objevila na prvních místech odpověď, která obsahuje povzdechnutí nad cestováním po D1. A je se čemu divit? Není. Jenže všechno mohlo býti trochu jinak. Zajímá vás jak? Zajímá vás, proč to tak není a proč se musíte už několik let plahočit zúžením pouze osmdesáti kilometry za hodinu?

První úvahy nad rychlým spojením nejzápadnějšího a nejvýchodnějšího cípu Československa se datují přibližně do roku 1935. V této době vznikaly zárodky úmyslů, jak se dá rychle a bezpečně spojit nudlovitá země, jenž na straně jedné věrně olizuje Německo a na druhé straně končí ukrajinskou stepí. Byla to potřeba? Jednoznačně. Dostat se z jednoho kraje na druhý trvalo nesmyslných dvacet osm hodin! Díky absolvovaní takto dlouhé trasy vystupovali na konci cesty jiní řidič, než ti, jež cestu započali. Dle propočtů J.A. Bati se dalo díky dálnici zvládnout téměř devět set kilometrů za jedenáct hodin. To je méně než polovina z původního času. Čísla mluví jasně, tak kde byla ta dálnice?

Ještě předtím, než se obuvník Baťa rozhodl, že kromě cviček začne ve velkém chrlit i dálnice, bylo zamítnuto několik variant projektu pocházejících od jiných vizionářů. Všechny měly však společnou myšlenku, včetně té Baťovy. Nepovedou přes Prahu. Ono to kupodivu dávalo smysl. Pokud se postavíte na pomyslnou spojnici nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího bodu Československa, rychle zjistíte, že je Praha úplně mimo tuto přímku. Na druhou stranu, krom toho, že tato přímka byla tou nejkratší cestou, nesplňovala jeden z hlavních účelů dálnice. Nepropojovala totiž tehdy nejvýznamnější dopravní tepny a průmyslové oblasti. Proč? Protože nejkratší znamenalo nejlevnější. Důmyslní myslitelé předkládali vládě plány dálnice, která měla být postavena v průběhu neuvěřitelných čtyř let. Ne teď vážně, opravdu se jednalo o pouhé čtyři roky. Ano, máte pravdu. Dokonce i ti, kterým se v hlavě rodí tázavé souvětí obsahující sprostá slova.

reklama

Při pomyšlení na to, že opravit ji dnes trvá 17x déle, vás v tom vlastně můžu jen podpořit. Jenže jak si to tehdy představovali? Československo se potácelo ve čtyřicátých letech minulého století ve smyslu vybavenosti těžkou mechanizací někde v době kamenné. Ocitli jsme se ve stejné situaci, jako když se odhodlaní Poláci vydali na koních proti těžkým tankům. Krom toho trpěla naše země nedostatkem pracovníku, jelikož většina z nich se snažila opevnit hranice proti chamtivému Adolfovi. Řešení z Baťovy strany však bylo vskutku elegantní. A totiž, že výstavbu dálnice měla provádět tehdy nezaměstnaná část obyvatelstva.

V září roku 1938 se na čelech všech objevila nová vráska. Mnichovská dohoda. Díky tomuto činu přišla naše země o velká území v pohraničí. To se samozřejmě dotklo i rozestavěné dálnice, jejíž výstavba byla v plném proudu. Díky těmto událostem musel Zemský úřad přepracovat vedení celé dálnice. Stihl to během neuvěřitelných čtrnácti dní. V květnu roku 1939 se začíná v souvislosti se vznikem protektorátu jezdit vpravo. Pod vzrůstajícím německým tlakem se mění návrhové parametry dálnic: Návrhová rychlost se zvyšuje ze 120 km/h na 160 km/h (těžko říct, v čem se tehdy dalo dosáhnout alespoň poloviční rychlosti) a zvyšuje se také návrhová šířka dálnice. Ani tato fakta však nezastavila výstavbu. Před začátkem války odjelo dobrovolně do nacistického Německa velké množství dělníku a zbylá část je pod nátlakem brzy následovala v nuceném nasazení. V roce 1942 se v průběhu války zastavily práce na dálnici úplně. Rozpracováno bylo na sedmdesát úseků rozdrolených po celé trase dálnice. Nejnáročnějším úsekem byla část ve zvlněné krajině Chřibů na Zlínsku. Bylo zde vystavěno na 55 mostů, jež dodnes dřímají v lesích a tvoří tak jednu ze vzpomínek na původní snahu spojit rychlostní komunikací východ a západ České republiky.



Po válce bylo bohužel vládou pojato podezření na nesmysluplnost automobilové dopravy, která zažívala při všeobecném nedostatku poválečného období velmi krušné časy. V roce 1950 bylo rozhodnuto o naprostém opuštění rozestavěné dálnice. Veškerý uskladněný materiál zůstal bez dozoru. Pro prozíravého Čecha to byla pochopitelně neopakovatelná kratochvíle, a tak se základem mnoha stavení stal materiál prapůvodně určen k výstavbě mostů a podobných zbytečností.

Do roku 1967 se krom nově vzrostlého lesa neobjevilo kolem původní dálnice vůbec nic. Komunisty však napadlo, že by mohli postavit dálnici novou, ta stará už se stejně použít nedala. A když dala, tak nevyhovovala novým technickým požadavkům, a tak byla nedávno vystavěná betonová konstrukce zbourána, aby mohla být postavěna nová na tom stejném místě.

Kvalita nových betonových konstrukcí byla ovšem tak skvělá, že se po deseti letech budoucího provozu začaly rozpadat. Totalitní velkorysost se dostavila i do dopravního sektoru, a tak soudruzi nevymysleli nic lepšího, než postavit dálnici až do Sovětského svazu. Škoda, že se nedostali ani za Brno.

S dalšími zaváháními a přestávkami se podařilo v roce 1980 spojit Prahu a Brno a tím by se dal tento příběh ukončit. Jenže…

Po přečtení předchozího textu je zřejmé, kde soudruzi udělali chybu. Podcenili dopravní situaci a její vývoj, který se v budoucnu měl stát a stal hlavním prostředkem pro dopravu. Nebýt rudého přešlapu, možná bychom se dnes mohli pyšnit stejně hustou sítí rychlosilnic jako třeba Francie nebo Německo. Oproti tomu řešíme po osmdesáti letech od prvních nápadů, jak spojit východ se západem, stejně palčivý problém. Že nemáme spojen východ se západem. Všechna vadná rozhodnutí měla za následek opožděný vývoj dopravní infrastruktury, průmyslu a dalších poměrně důležitých faktorů, které náš vývoj značně retardovaly. A abyste, milí čtenáři, z té radosti nad naší dálniční sítí nepukli, nalejeme si trochu faktů a čistého vína. Dálnice D1 bude minimálně do roku 2050 (čti 2150) dvouproudová.

reklama

Pouze dva jízdní pruhy však neplatí již od 90. let minulého století pro příjezd do Prahy a do Brna. Zde je dálnice rozšířena na pruhy tři. Za tímto vším stojí opět čísla. Dálnice je v těchto místech rozšířena do třech pruhů, jelikož se zde během dne mihne na sto tisíc aut. Pro zajímavost, v nejméně vytíženém úseku, který už několik let sužují nechvalně známá zúžení, se denně dá napočítat asi třicet pět tisíc vozidel. Kapacita dálnice je pro dva pruhy takřka za hranicí svého denního maxima. Pokud uvažujeme pragmaticky, asi je nejjednodušší řešení celou dálnici o jeden jízdní pruh rozšířit. Stejný nápad přepadl i někoho ve vládě, jenže díky složitému financování se z celého záměru upustilo. Místo toho přišlo na řadu částečné řešení, které má za důsledek ušetření třiceti miliard korun a rozšíření jízdního pruhu o 0,75 metru.

Je pochopitelné, že celý problém začal v časech, kdy se gumárenská fabrika Barum jmenovala Rudý Říjen, jenže neděláme právě dnes stejnou chybu? Už v roce 1940 byla totiž dálnice stavěna na šířku 28,5 metrů a to znamená, že měla mít již tehdy tři jízdní pruhy v obou směrech. Bohužel se dnes dostáváme opět do pozice opozdilců, které bude v budoucnu rychlejší objíždět než jimi projíždět.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Ve
Veny22
15. listopadu 2017, 10:12
1

Po ránu skvělý článek který ukazuje jak kvalitní silniční síť jsme mohli mít kdyby se v naší historii nestalo tolik omylů. Dovolil bych si ale malé historické popíchnutí. Poláci tehdy na koních proti tankům opravdu neútočili, to až nacistická propaganda si vymyslela tenhle fakt aby Poláky znemožnila.

reagovat
Radek Chlud
15. listopadu 2017, 10:18
0

Oni ti Poláci na koních proti tankům opravdu jeli, jen měli lehké protitankové pušky, jejichž náboje poměrně úspěšně pronikaly německým pancířem.

Matěj Podhorský
15. listopadu 2017, 12:41
0

Ono se tam tenkrát vůbec děly zajímavé věci...viz Fajtlova knížka Vzpomínky na padlé kamarády, kde popisoval, jak pozorovací neozbrojené dvouplošníky používali ke shazování granátů

Ve
Veny22
15. listopadu 2017, 14:31
0

Poláci koně používali spíše k přesunu než k boji. Sesedli a poté použili ty protitankové pušky které tehdy stačily na lehké tanky. Ale že by vytáhli šavle a jeli na zteč proti tankům....to fakt ne :D

PeterLuk
15. listopadu 2017, 15:30
1
briza
15. listopadu 2017, 23:43
4

Kdyby už tehdy bývali měli Maluchy, mohlo to všechno dopadnout úplně jinak...

st
stirling
15. listopadu 2017, 10:26
0

No D1 hruza, chodim tade raz za mesiac a nestalo sa mi ze by nebola zapcha alebo nejaka oprava,o kvalite ciest ani nehovorim.
Ocenujem snahu s tym nieco robit aj ked pomerne neskoro.

reagovat
Chase
15. listopadu 2017, 15:13
1

Jen takový dotaz, kde okolo Brna má D1 plnohodnotné tři pruhy? Na příjezdu do Brna jsou stále 2 a o přestavbě na 3 už se 20 let jen pořád dokola mluví. Tři pruhy má D1 před prahou a na části úseku mezi Ostravou a Olomoucí. Okolo Brna nikde.

reagovat
MGRR
15. listopadu 2017, 17:45
0

D1 by meli vyhodit do povetri, zavrit vsechny co s tim maji neco spolecneho. Od dodavatelu, po stavbyvedouci, kontrolory... a zacit cistym listem s Nemeckou firmou, bez dalsiho debatovani.

Vidim jak se opravuje za hranicemi a jak nasobne vic to vydrzi... vzdyt 90% ceskych cest, nam stejne plati EU. Bez nich, by jsme byli za Ukrajinou.

Vse teoreticky umime, zname, mame, vime... ale vysledek "vzdy stoji za to", po roce provozu, presne receno za hovno. Dobre nam tak.

2008 probehla rekonstrukce Masarykova okruhu za nizsi ceny !!!a to vc. unikovych zon, travniku, obrubniky!!! Ceske firmy chteli mnohem vic a to pouze za povrch. Chytra to Ceska zena, vse ridila a prosadila.

http://www.impuls.cz/clanky/2008/07/ivana-ulmanova-reditelka-automotodromu/?force=1&page=230

reagovat
MGRR
15. listopadu 2017, 17:46
0

Rekonstruovala vse a kompletne Nemecka firma.

briza
15. listopadu 2017, 23:48
2

Mám kus příbuzenstva v Chorvatsku a když vidím, jak rychle, kvalitně a za jakou cenu tam staví dálnici nebo i jen opravují okresky, otevírá se mi rybička v kapse.

PepaSFI
15. listopadu 2017, 19:12
0

nejen že dálnice byla už kdysi projektovaná na tři pruhy, ona byla počítaná i na rychlost 150 kmh. Jen se tehdy nepočítalo s tak hustým provozem, nevadily tolik rozdíly v plynulosti jízdy, takže byly někde ostřejší zatáčky a větší převýšení než se dnes vyžaduje. Akorát že dnes bysme byli rádi kdyby se ta plynulost dostala na takovou úroveň jako tenkrát.
Stopy po starých dálničních stavbách jsou na řadě míst pořád patrné, někde je původní trasa použitá i pro současné cesty, někde jsou zbytky staveb. Známé jsou zatopené mosty a dvoupatrový most na Želivce. Moraváci a hlavně brňáci asi znají zbytky dálnice Wien-Wroclaw, stále používanou "starou dálnici" v Brně známou jako Hitlerovka, která v Bystrci u přehrady "pokračuje" přes údolí pod hrází, přes obrovský mostní pilíř a dál na sever. Různě v krajině se dají najít náspy, zářezy, nedokončené ale i dokončené mosty. Z jakéhosi záhadného důvodu byla část trasy zakreslená i na mapy.cz ale jen v určitém rozlišení a teď už to tam zdá se, není.

reagovat
Bu
Bubak.cz
předevčírem v 08:36
0

V trase dálnice Wien-Wroclaw byla (myslím že ještě je) dlouho plánovaná rychlostní silnice R43, a mapy.cz mají vyznačené trasy plánovaných silnic. Vzhledem k tomu jaký jsou kolem R43 tahanice její vyznačení v mapě asi nakonec Seznam zrušil.

Na http://kontaminace.cenia.cz/ se dají najít fotomapy z padesátých let (s možností prolínání s aktuálníma mapama), jsou tam hezky vidět rozestavěný úseky jak D1, tak Hitlerovy dálnice, nebo i Baťova dálnice na Zlín (úsek přes Chřiby)

Pe
Peťas
předevčírem v 12:59
0

Silnice z východu Slovenska až skoro na západ Čech byla postavena, jen o ní málo kdo ví. Je to bývalá silnice I/18, dnes již pod několika jinými čísly. Mám jí projetou od Rožmitálu do Valašského Meziříčí. Mohu jen doporučit. Je to zajímavá silnice s mnoha nádhernými pasážemi s novým nebo zánovním povrchem a krásnými zatáčkami. Příští rok bych po ní rád dojel až do Užhorodu.

reagovat
Asid
předevčírem v 17:44
0

Mě fascinuje mnoha desetiletá neschopnost tady tu dálnici prostě už dostavět. V létě jsem jel přes Rumunsko, který stejně jako čr bylo sužovaný komunismem a přes celý rumunsko se staví dálnice A1 která od Szegedu až k moři. Je sice částečně rozestavěná, takže jedeš 300 km po dálnci pak 100km po normálních cestách a pak zas na dálnici. Dohromady zatím postavili něco kolem 800km dálnice za ČTYŘI ROKY ! Chápete to ? Rumunsko - to je ta země kde lidi pořád pasou ovce.

reagovat


reklama

Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Pontiac Bonneville  1963
Pontiac Bonneville

1963 rok výroby
303 koní výkon
6 400 ccm objem

BMW Řada 7 740i 1995
BMW Řada 7 740i

1995 rok výroby
286 koní výkon
4 000 ccm objem

Fiat 126 Maluch 1987
Fiat 126 Maluch

1987 rok výroby
4500 koní výkon
652 ccm objem

Dodge Ram 4.7 v8 2008
Dodge Ram 4.7 v8

2008 rok výroby
300 koní výkon
5 ccm objem

Mazda MX-5 Wankel (180 kW) - RARITA 2015
Mazda MX-5 Wankel (180 kW) - RARITA

2015 rok výroby
245 koní výkon
1 300 ccm objem