Ford Ka+: I levně to jde dobře

V poslední době se stalo zvykem, že si automobilky pořizují své dostupnější odnože – nebo přinejmenším dostupnější modely. Často to bývají modely zaměřené na “rozvojové trhy”, ať už tím myslímte přímo třetí svět nebo jen země o něco chudší než je západní Evropa. Nebo cílí na chudší či spořivější zákazníky v bohatých zemích. Renault tak má svou Dacii, koncern PSA modely jako Peugeot 301 nebo Citroën C-Elysée. Volkswagen a Fiat mají spoustu modelů, které do Evropy pro jistotu ani nedovážejí.

Většina těchto aut či značek má do větší či menší míry společné to, že nabízí všechno, co nenáročný zákazník potřebuje, ale v co nejlevnějším provedení. To často znamená jednodušší motory, očesanou výbavu, levně zpracované a jednoduché interiéry. A bohužel také méně péče věnované odladění podvozků a levnější komponenty, kdekoliv je možné na nich něco ušetřit. Většina “lowcostových” aut na vás dělá neodbytný dojem, že každou uspořednou korunu či euro jasně pociťujete.

Když jsem zjistil, že Ford chystá do Evropy přivézt svůj model Ka+, určený původně především pro jihoamerické trhy, očekával jsem něco podobného. Matematické znaménko v jeho označení má znamenat, že se Ka posunulo ze segmentu A o třídu výše, kamsi na pomezí miniaut a supermini. Z původního městského miniautíčka vyrostlo v něco, co by mělo v případě potřeby posloužit jako plnohodnotné, byť asi ne tak docela rodinné, auto. Řekněme levnější alternativa Fiesty. A to většinou znamená, že výsledkem bude “auto pro nenáročného řidiče”.

První dojmy po nasednutí tento dojem tak trochu potvrzovaly. Pro novináře je dnes už výbava testovaného vozu s manuální klimatizací nebo rádiem, které je osazeno klasickým alfanumerickým displejem, poněkud nezvyk. Ale zatímco se usazuji a snažím se rozpomenout na způsob, jak připojit telefon ke standardně dodávanému Bluetooth handsfree, když přede mnou nezáří velká obrazovka plná ikonek, pozvolna si všímám všeho ostatního. Měkkých plastů je tu možná méně než ve Fiestě, ale všechno kolem mě působí bytelně a solidně. Nemám ten prvotní dojem lacinosti, na který jsem z “aut pro východní trhy” zvyklý.

Když nastává čas srovnat si pozici za volantem a vyrazit, můj dojem se jen zvýrazňuje. Nad tím, jak se v tomhle autě bude sedět, očividně někdo přemýšlel. A přemýšlel nad tím víc, než bývá u levných aut zvykem. Řekl bych, že to bude mít zásadní souvislost s tím, kolik podobností s odcházející Fiestou tu vnímám. Začínám konečně tušit, kterým směrem tohle auto míří – a že jeho cílem rozhodně není konkurovat Dacii (což ostatně naznačuje i cenovka přes 270 tisíc korun).

Rozjezd tyto dojmy potvrdí. Řazení je precizní a příjemné, bez pocitu “rozbředlosti”. Řízení má sice bohužel dnes už asi nevyhnutelný elektromechanický posilovač, ale je pocitově příjemné, s dobře vyváženým odporem a hezky lineární. Působí spíše jako v autě na poměry své třídy nadprůměrně drahém, než jako nějaký low-cost. Nejvíc se ale obávám motoru. Atmosférický čtyřválec o objemu 1,25 litru je v dnešní době plné výkonných přeplňovaných tříválců příjemné retro, ale také neslibuje žádný velký výkon. A také ho samozřejmě nepodává, zvláště pokud jste, si, rozmazleni turbomotory, odvykli řadit. Jakmile se rozpomenete, že má otáčkoměr i druhou polovinu, stane se z Ka+ docela živé auto. Ne rychlé, to ani náhodou, ale rozhodně dostačující běžnému provozu. Příjemným bonusem je přitom fakt, že malý čtyřválec docela příjemně zní a k červenému poli se vrhá se znatelnou radostí.

O něco méně nadšení vzbuzuje Ka+ na dálnici. Pokud jste zvyklí, že rychlostní limit není zeď a že i na dálnici se dá předjíždět, asi byste se měli poohlédnout po něčem jiném než je dvanáctistovka o výkonu 80 koní. Což samozřejmě neznamená, že by motor Ti-VCT byl špatný nebo že by bylo Ka+ špatné auto – jen to rozhodně není nástroj pro rychlé dálniční přesuny. Pro jeho typického uživatele ale bude dostačující, že v povolených 130 km/h stále působí solidně, sebejistě a neobtěžuje nadměrným hlukem. Do vyšších rychlostí se dokáže podívat také, ale nemyslím si, že to bude jeho typické rejdiště.

Což je pravý opak toho, co můžu říct o okreskách. Vyjeďte s Ka+ na venkov – což je patrně role, ve které se bude cestou na chatu či chalupu ocitat často – a definitivně ztratíte představu o tom, že by to mělo být nějaké “očesané” auto. Jedna z věcí, na kterých se dá nejsnáze ušetřit tak, aby to velká část řidičů nepoznala, je totiž podvozek. Zvláště některé nejmenované francouzské automobilky jsou schopny svoje levné sedany osadit tlumiči, které jsou tvrdé na nerovnostech, měkké v zatáčkách a místy působí, jako by do nich někdo zapomněl dát kapalinu. Typickému kupci levného vozu, který často přechází z věkovité ojetiny, to ale leckdy vůbec nevadí nebo si toho ani nevšimne.

Způsob, jakým se s rozbitou silnicí vyrovnává Ka+, je ale na úplně jiné úrovni. Znáte ten pocit, kdy je auto tuhé a stabilní a vy přitom jen cítíte, jak podvozek pod vámi pracuje na tom, aby se kola stále dotýkala silnice a auto se přitom neotřásalo? Ten pocit jistoty, stability a poddajnosti, který ve vás vyvolá dobře navržený a dobře vyrobený podvozek, u kterého bylo očividně primárním úkolem vyrobit auto, které dobře jezdí, a ne levné auto? Přesně tohle je Ka+.

A mě v tu chvíli plně dochází, kam nové Ka+ míří. Tohle totiž není “laciné auto”. Možná je trochu ochuzené oproti minulé Fiestě a nedostalo špičkové technologie z té nové – ale jeho úkolem je nahradit základní model Fiesty těm, kteří chtějí zkrátka obyčejné, poctivě udělané malé auto za přiměřené peníze. Definitivně to vysvětluje pohled do ceníku nové Fiesty, která očividně udělala zásadní krok směrem k “subprémiovým” značkám – stejně jako Volkswagen se nyní i Ford snaží stavět do pozice značky, která je mírně “nad běžným mainstreamem”. Takže i z Fiesty se, stejně jako například z nového Pola, stalo docela drahé auto.

Na Ka+ tak zbývá pozice konkurenta pro základní modely malých aut běžných značek, od Renaultu přes Kiu až třeba po Opel. A jeho budoucnost vidím v rukou několika dosti rozdílných cílových skupin. Na jednu stranu je to perfektní auto pro seniory, kteří ocení jeho relativní jednoduchost, absenci moderních vymyšleností jako jsou dotykové displeje a nejspíš i klasický atmosférický motor s dostatkem válců. Na druhou stranu může skvěle fungovat pro mladé, bezdětné rodiny (kočárek do něj fakt nenacpete) či jednotlivce. Ti zase ocení, že i když je Ka+ docela levné auto, nabídne vám již v základu většinu toho, co byste mohli potřebovat, a i s kompletní výbavou je stále velmi dostupné. A přitom z něj máte pocit, že jste si koupili kvalitní kus techniky a ne cosi ošizeného.

A třetí skupina? Samozřejmě mí oblíbení petrolheadi. Pokud jste totiž motoristickým nadšencem a staromilcem, který nemůže přenést přes srdce tříválcové motory a přehršel moderních technologií ve Fiestě, kupte si Ka+. Je udělané postaru a je udělané dobře. Jen škoda, že se k nám nedodává varianta s patnáctistovkou, která by vyřešila problém s poněkud ospalou dynamikou.

Verdikt

Ve světě, kde se Fiesta stala “skoroprémiovým” modelem, je Ka+ řešením pro ty, kteří hledají pověstnou kvalitu podvozků, kterou byly proslulé staré Fordy, a pocit mechanické kvality, to všechno za rozumné peníze. Mohlo by se zdát, že 272 tisíc korun za auto o půl třídy menší než Škoda Fabia není úplně málo peněz, ale Ka+ dokáže svou cenu ospravedlnit právě onou kvalitou. Je to mezi levnými auty poměrně vzácný příklad, kdy se šetřilo na tom pro samotný motorismus méně podstatném – jako jsou moderní technologie a velké displeje – ale šetření se nedotklo toho, co je opravdu důležité – jako je podvozek a další mechanické části.

Technické údaje

Motor: zážehový čtyřválec 1 196 cm3
Výkon: 85 koní (63 kW) v 5 000 ot./min
Točivý moment: 120 Nm ve 4 000 ot./min
Převodovka: pětistupňová manuální
Provozní hmotnost: 1 009 kg 
Maximální rychlost: 169 km/h
0-100 km/h: 13,3 s 
Kombinovaný spotřeba (udávaná): 5,0 l/100 km
Cena: 272 990,- Kč