Říká se, že byste se na věci neměli příliš těšit, protože si pak v hlavě vysníte nereálná očekávání a dojde k nevyhnutelnému zklamání. Tuto poučku jsem v souvislosti s velkým Fordem úspěšně odignoroval a nedočkavě si odškrtával v kalendáři dny, kdy si ho konečně budu moci na týden uzurpovat. A rovnou na začátek upřesním, že k žádnému, byť minimálnímu zklamání nedošlo. Explorer naprosto bez zaváhání obsadil první místo v mém pomyslném žebříčku “co bych si koupil, kdybych neřešil prachy” a tak se může teoreticky stát, že následující test bude postrádat dokonale objektivní náhled.
Ford Explorer jsem si oblíbil už ve svých šesti letech, když jsem poprvé viděl Jurský park. Jako dítě jsem “žral” všechno, co souviselo s dinosaury a i když jsem měl ze scény “kde je ta koza” pak pár týdnů trochu lehčí spaní, jde dodnes o jeden z mých nejoblíbenějších filmů. A ačkoli tu elektrické Explorery s průhlednou střechou nedopadly zrovna nejlépe (jeden z nich rozšlapal tyranosaurus a pak se zřítil ze srázu), zapsaly se mi jejich hranaté tvary do paměti jako etalon “amerického džípu”.
No a od té doby, až na krátkou epizodu s toho času nepojízdným vrakem, který si časem asi koupím, a pak toho budu litovat, jsem v Exploreru neseděl. Až do teď. Technik, který mi ve Fordu auto předával, se rychle zmínil o tom, že kabely jsou v kufru (ano, tenhle mastodont může jezdit na baterky, ale neošívejte se, jednak mu to prospělo a jednak v Jurském parku to bylo zrovna tak, čili za mě je to v pořádku) a já zůstal v obrovském koženém křesle sám. Všude kolem byla spousta místa, kůže, dřeva…a taky neměkčeného plastu, protože i přes majestátní rozměry a nejvyšší výbavu Limited je to nakonec pořád jen “velká Fordka”. Stačilo už jen spárovat telefon, zapnout adekvátní soundrack a vyrazit na cestu.
No dobrá, už dám s tím Jurským parkem pokoj.
O pohon této pět metrů dlouhé a dva a půl tuny těžké stodoly se stará agregát 3.0 V6 ecoboost hybrid. Ačkoli by možná tradicionalisté namítali cosi o tom, že tu dva válce chybí, osobně mi to přijde jako naprosto ideální řešení. Jednak jde pořád “jen” o SUV, nikoli o sportovní auto a jednak – těch 457 koní 852 Nm tu docela stačí. Vlastně jsem si ze začátku musel chvíli zvykat na možná zbytečně citlivý plynový pedál, který v kombinaci s masivním výkonem měnil výjezdy z křižovatek na frajerské kousky s rozevlátou zadní (primárně hnanou) nápravou. Bylo to zábavné, ale občas možná trochu zbytečné.
Kromě přeplňované vidlicové šestky tu s pohonem pomáhá ještě elektromotor dopovaný 13,6 kWh baterií. Explorer umí jezdit i jen čistě na elektřinu, takto ujede papírově 48, reálně zhruba 40 kilometrů. Za dobu testu jsem najel 970 kilometrů, nabíjel celkem čtyřikrát a skončil se spotřebou 8,9 litrů na sto, přičemž rozhodně nemohu říci, že bych jezdil nějak úsporně, nebo na spotřebu. Ona je totiž schopnost ujet devadesáti procentům všeho, co potkáte na ulici s vozem půdorysných rozměrů garsonky překvapivě opojná. Přijde mi to jako opravdu výborná hodnota. Vzhledem ke svým rozměrům a výkonu vychází ze čtveřice koncovek výfuku přeci jen moc CO 2 na to, aby Explorer dosáhl na EL značky. Škoda, vypadalo by to dobře.
Hybridizace vozu neuškodila ani užitné hodnotě, narozdíl od některých jiných plug-inů tu není omezena maximální hmotnost soupravy a Explorer tak může táhnout až dvou a půl tunový přívěs. Pohonné ústrojí je spřažené s desetistupňovou měničovou převodovkou, která si na vlně točivého momentu mixuje kvalty a celé to působí nenuceně a hodně plynule. Ano, vzhledem k výkonu by motoru asi stačila polovina rychlostí, ale to bychom zase přišli o možnost letět po dálnici 160 s motorem ševelícím někde lehce nad dvěma tisíci otáček.
Na palubě je ticho a pohoda bez ohledu na rychlost, nebo stav silnice. Vůz je příkladně odhlučněn a odtlumen, podvozek pobere nerovnosti bez ohledu na to, zda jde o koleje, kočičí hlavy, výtluky, propadlé kanály, nebo čerstvě zorané pole. A kdyby snad přeci jen proniklo nějaké to cuknutí až do interiéru, jsou tu ještě ta obrovská odvětrávaná kožená křesla, ve kterých je nacpáno asi tak sto kilo molitanu. V každém. A taky umějí parádně masírovat, nejen na opěradle, ale i na sedáku. Ano, Explorer vám v případě zájmu klidně namasíruje zadnici.
Z výbavy tu najdete asi vše, na co si vzpomenete, audio hraje výborně, asistenti fungují také příkladně. Vůz má na jednu stranu našlápnuto, aby exceloval v nejvyšších patrech automobilového trhu, nic zásadního mu nechybí a je velmi dobře postavený. O rivala BMW X7 nebo velkých Mercedesů ale přeci jen tak úplně nejde. Luxus je tu pojatý v takovém tom oldschool americkém duchu. Takže tam, kde má německá premie křišťál a tlačítka, jejichž bezchybný chod ladilo devět inženýrů, tam Ford nabízí kůži, co vypadá jak ze sedla koně a spoustu místa. Těm, kteří si potrpí na okázalé statusové symboly tu asi nebudou po chuti některé tvrdé plasty a fakt, že stejný volant (akorát bez dřevěného dekoru) najdete vlastně i v Transitu.
Osobně mi ale tento přístup naopak plně vyhovuje. S klidem vyměním filigránské a často i samoúčelné detaily za poněkud buranskou zábavu zahrnující pálení zadních pneumatik při výjezdu z křižovatky a ocením i podvozek, který se s chutí prožene po poli a neodmění mě za to plejádou blikajících kontrolek a ječících asistentů. Tohle auto je trochu jako takové ty staré Cadillaky s bůvolími rohy na přední masce. Sice luxusní, ale pořád i trochu vidlácké. A tak to mám rád. A i když se nás product placement snaží přesvědčit o něčem jiném, Explorer je pořád nejlepší auto na setkání s dinosaury. Sorry, Mercedesi, snažíš se hodně, ale Ford nikdy nepřekonáš.
Verdikt
Otevřel jsem si střešní okno, zapnul plně elektrický režim a pomalu jel lesem podél vysokého plotu obory. Tyranosaura jsem sice neviděl, ale i tak jsem si to užil. Už jen tím si mě Explorer naprosto získal a i kdyby se nakonec ukázalo, že to je krám, vzpomínal bych na něj v dobrém. Ale ono to je navíc fakt skvělé auto. Silné, pohodlné, prostorné, dobře postavené… Má vůbec nějakou chybu? Asi to už všichni tušíte. Říkal jsem si, že kdyby stál tak nějak kolem toho milionu a půl, tak bych to snad nějak zkusil nafinancovat a skoro bych si ho i pořídil. Ale bohužel, “již od” má na začátku dvojku a pak šest dalších čísel dle zvolené výbavy. Cena je to sice adekvátní, ale pro běžného “průměrného pracujícího” už trochu moc vysoká. Takže se jich moc neprodává, čili nelze očekávat ani nějaký široký výběr ojetin. A to je vskutku škoda.
Technické údaje
Motor: zážehový přeplňovaný šestiválec 2999 ccm + elektromotor
Výkon: 336 kW (457 koní)
Točivý moment: 825 Nm
Převodovka: desetistupňový hydroměnič
Maximální rychlost: 230 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 6,0 s
Provozní hmotnost: 2466 kg
Průměrná spotřeba dle výrobce: 3,1 l/100 km kombinovaná (s plně nabitou baterií)
Průměrná spotřeba v testu: 8,9 l/100 km kombinovaná (nabito 4x během 970 km)
Základní cena vozu: 2 010 900,- Kč
