Disclaimer: Společnost Škoda mě pozvala na výlet, ubytovala v malebném golfovém resortu hlídaném třemi dobře živenými kočkami, a dva dny mě nechala jezdit v nových autech po zvlněné krajině slunného Toskánska. Dalo to fušku, ale má novinářská objektivita zůstala zachována.
Firemní fleety by se brzy mohly rozzářit veselými barvami – přinejmenším ty, které už přesedlaly na elektrifikovaná vozidla. Eresové verze škodovek jsou totiž v mnoha případech jediný odvaz, jaký si management může dopřát. A právě eresová verze Enyaqu přijíždí v odstínech, které na silnici nepřehlédne ani slepý. Měla jsem možnost se s ní seznámit na prezentaci v Toskánsku, a než se dostane na důkladné testování, odložím si zde pár prvních dojmů.
Enyaq Coupé s přídomkem RS je v rámci mladoboleslavské stáje držitelem hned několika prvenství a rekordů. Představuje první plně elektrické ereso, s výkonem 299 koní je zároveň nejsilnější sériovou škodovkou v historii. A taky nejdražší.
Jakkoliv to všechno zní bombasticky, ve skutečnosti se ereso od ‚obyčejného‘ Enyaqu Coupé ve výkonnější verzi zas tolik neliší. Milé je samozřejmě elektronické omezení maximální rychlosti až na hranici 180 km v hodině, zatímco ostatní verze se zastaví už na 160. Výkonově RS přidává 34 koní a v zátahu 40 Nm, zrychlení z nuly na sto za 6,5 vteřin už ale rekordní není – stejné nabídne i Kodiaq RS TSI. Drobnou změnu v softwarovém naladění podvozku sotva pochytíte. Nejvýraznějším trumfem tak zůstává vizáž a skutečnost, že jde o naprostý vrchol nabídky.
Z mého pohledu jsou možná zajímavější vývojové úpravy, kterých si člověk všimne až v druhém plánu. Třeba nejnovější aktualizace systému s interním označením ME3, která má hezčí grafiku, je o něco rychlejší (ne že by nesnesla ještě kousek navíc), ale hlavně mi ani jednou nespadla. Vzhledem k tomu, že za bránou displeje je ukryta většina vitálních funkcí auta, stabilita vylepšuje celkový zážitek opravdu hodně…
První dojem po nasednutí do auta je podobný jako u jiných velkých škodovek – lány prostoru a dobrý výhled ven. Ani v případě coupé s maličkým zadním oknem nemám problém s orientací v okolí. A navzdory svažité střeše se i na zadní sedačky posadí dospělý člověk libovolné velikosti. Stylovější tvar karoserie výrazně neubral ani v kufru – oproti standardnímu Enyaqu přišlo kupé o 15 litrů, tedy nic, co by český chalupář oplakal. Teď koukám na předchozí větu a musím přiznat, že představa českého chalupáře v elektrickém Enyaqu RS v odstínu Mamba Green mě docela pobavila. Ale ono to přijde, nebojte se.
Když se rozjedete, bude nejsilnějším vjemem hladkost a ticho. Ve světě elektřiny není 300 koní nic, co by vás posadilo na zadek, přesto je s nejvýkonnějším Enyaqem cestování hezky rychlé. Zároveň si zachovává plynulost, která některým překoňovaným elektromobilům začíná dělat problémy. Po sešlápnutí plynu auto vyrazí vpřed, ale nesnaží se škubnutím prověřit pevnost vašich krčních obratlů. Je rychlé, nikoli šílené. Na jedno nabití vozidlo dojede přes 400 kilometrů, dokáže se dobíjet výkonem až 135 kW a z deseti na osmdesát procent se nabije za necelou půlhodinu.
Trochu mě překvapilo, když jsem u některých kolegů zaznamenala něco jako stížnost, že Enyaq Coupé RS není sportovní. Inu, není. Stejně jako není sportovní eresová Octavia nebo Kodiaq, jakkoli v reklamních materiálech slovo na ‚S‘ jistě najdete. Pořád jsou to primárně praktická rodinná auta, která navíc dopřávají řidiči trochu té radosti z prudšího zrychlení, ať už na světlech, nebo na dálnici. Vodit Enyaq bokem sice bezesporu půjde – defaultně jde o zadokolku, i když verze RS má pohon na všechna čtyři kola – ale kromě odškrtnutí checkboxu a machrování v hospodě nevidím moc důvodů, proč by to člověk dělal. Ta věc má dvě a čtvrt tuny a navzdory uzemněnému těžišti nejsou prudké změny směru její vrcholnou disciplínou. V popisu práce nemá víkendové projížďky, ale svižné, efektivní a komfortní cestování. A můžu říct, že to zvládá tenhle Enyaq na jedničku. Podvozek má vysloveně pohodlný, a to i ve sportovním režimu. Režim comfort je dokonce tak houpavý, že v kombinaci s rychlejší jízdou a většími nerovnostmi zajistí tlumiče posádce zážitky jako z horské dráhy. Ve sportu je to ideální.
Bohužel, úspěšný start na silnice Enyaqu Coupé komplikuje aktuální situace na Ukrajině, kde probíhá, či spíše neprobíhá, výroba klíčových součástek. Auto si tedy můžete objednat, ale dodací lhůty jsou velmi nejisté. Ti praktičtější si tak možná ještě počkají na eresovou verzi klasického Enyaqu (tedy ne-kupé), která by měla vstoupit na trh v druhé polovině letošního roku.
