Za málo peněz, málo muziky. Dacia Spring je nejdostupnější elektromobil na trhu

Dacia Spring má 33 kW výkonu a baterii o kapacitě zhruba 27 kWh. To prý má za následek, že ujede 230 kilometrů. No uvidíme. Maličký vůz přispěchal za bzučení jako ve Star Treku a vypadal při tom, jako by měl vyhrnuté kalhoty, kdyby se brodilo. Vlezl jsem dovnitř a nebyl schopen to nastartovat. Dělá se to normálně klíčkem. Ale nenašel jsem jiný spolehlivý způsob, než zapnout zapalování, počkat, až se proběhnou kontrolky, a až potom startér a rozsvítí se zelené OK. 

Když to uspěcháte, OK se nezapne, ale už vás to nepustí startovat, takže to musíte celé vypnout. Mno… Ale o tom jsem nechtěl mluvit. Když jsem se tedy posadil jako na židli, nějak se přisunul k nenastavitelnému volantu a pedálům, stačilo stát na brzdě a otočit točítkem, které je de facto na podlaze, a pak jen šlápnout na plyn. Auto má nějaký částečně vypínatelný protiprokluz a stabilizaci, ale to nebudete potřebovat. Jízdním projevem jde totiž o alobalovou krabičku, jen elektrickou. Pohotovostní hmotnost tohoto elektromobilu je pouhých 970 kg a oněch 33 kW je tak nějak akorát na to pohybování se světem.

Líbí se mi ta koncepce. Naprostým osekáním konstrukce, výrobou v Číně, minimalizací hmotnosti a z toho plynoucího propadu ve skutečně náročných crash testech Euro Ncap se podařilo postavit auto, které funguje, je elektrické, najede těch 200 km na baterku a přitom jde přes noc nabít z blbé zásuvky na 220 V, nebo za hodinu a něco z nuly naplno v podstatě na jakékoli CCS nabíječce. Navíc je to celé velmi laciné na pořízení. A ano, je to vidět i vevnitř.

Tohle je totiž vůz postavený za každou cenu prakticky. Tam, kde je v karoserii dutina, je vám zpřístupněna. Zadní kufr končí vnějšími plechy karoserie. Je na tom jen filc. A proč ne. Klimu to má, rádio na ten Radiožurnál je tam taky… A že se světla nastavují lankem a knoflíkem jako z babiččina sporáku? No a co, je to auto, nic víc. Upřímnost provedení mne vůbec neuráží. Vzpomenu si na průkopníky automobilů z alobalu a plastového ničeho, kterými jsou pro mne Citroën AX a do jisté míry i první Twingo.

Nikdy mi nevadilo, že jsou v tom pidimotorky, protože to nikdy nic nevážilo, byla sranda s tím jezdit a nic to nežralo. A to samé platí pro Dacii Spring. A co se jízdního projevu týče… 

Je předvídatelný. Ale uskákaný a za každou cenu neutrální. Naprosto otevřeně zve k jízdě za kamionem a poslechu mluveného slova. Co podvozku vůbec nevadí, jsou malé nerovnosti, to se prostě vyřeší maximálně nějakou tou vibrací mezi tlumiči a vysokoprofilovými pneumatikami. To vás nemusí zajímat. Ač se podvozek zdá být nervózní, když ho vezmete pod krkem a zahodíte ho někam, projeví se rozložení hmotnosti, pocitově přitlumí a z auta se stane veliký dobrák plný neutrality. 

A nebo nemám odvahu to zahodit pořádně, těžko říct… Každopádně na courání se po okreskách kolem větších měst nebo po cestě na ves z města okresního… Už druhý den mi začalo docházet, k čemu je tohle auto jako určené. Když opominu jeho stále vysokou cenu způsobenou hlavně naprostou panikou na trhu… 

Je to ideální auto pro někoho, kdo má zahradu, přístřešek a bydlí třeba někde třeba v Podlesí u Valašského Meziříčí. Auto má pod přístřeškem a vytáhne ho, když jede do města, což je asi 30 km i s pojížďkama po nákupech. A nebo může chtít jet až do Ostravy, to je 53 kilometrů, teď už prázdnýma okreskama, jedna cesta, takže i kdyby 150 za den s ježděním po supermarketech. A kdyby už třeba došlo na cestu do Tater, holt by se po cestě spalo třeba někde za Žilinou, to by mělo vyjít.

Tohle všechno je ale realizovatelné jen proto, že vozidlo není potřeba živit stovkami kilowatthodin. Není dvoutunové, není velikánské, není to SUV, i když za tohle mě možná v Dacii nebudou mít rádi. Je to ideální řešení pro někoho, kdo jezdí maximálně na týdenní nákup ve dvou nebo sem tam na delší výlet, ale nevadí mu plánovat a bere to jako dobrodružství. 

Nic víc, ale nic míň.

Navíc je to elektromobil, tak nám ho snad nikdo nezakáže, že… ;-)

Celkově mi to tedy dává smysl a odpouštím mnohé, protože jiný vůz podobných parametrů na trhu asi není. Nejblíže je asi BMW i3, které má pohotovostní hmotnost 1 320 kg. I Renault Zoe má přes 1,5 tuny. Paradoxně Dacie nachází fakt třetí možnou cestu: Jako kdysi. Postavit lehoučké autíčko nevyžadující výkon. Jen do toho zabalili současnou technologii baterií, motorů a jejich řízení.

Verdikt

Všichni bychom chtěli být mladiství, nadějní a chtěli bychom se dynamicky rozvíjet. Ale obávám se, že Dacia Spring je ideální auto na důchod. Děti jsou z hnízda pryč, není potřeba v podstatě nic nikam moc vozit a všude je kousek. Jako elektromobil by tohle řešení mohlo vydržet v provozu skutečně dlouho a jako jednoduchý stroj přepravy až překvapivě dobře funguje.

Navíc jde o osvěžující přístup k řešení aktuálního problému ;-)

Technické údaje

• Výkon: 33 kW, pohon předních kol
• Pohotovostní hmotnost: 970 kg 
• Dojezd v testu: 200 km
• Počet míst: 4 
• Max. rychlost: 125 km/h
• Cena: Od 469 900 Kč, cena testovaného kusu cca 543 000 Kč