Pro mne bylo vyzkoušení Dusteru trochu speciální. Když jsem si před asi třemi lety vybíral auto, vlastně jsem se rozhodoval mezi různými ojetinami a jako protipól bylo jedno nové auto. Tím byla právě Dacia Duster. Jediné nové auto, co za „normální“ peníze nabízí slušnou výbavu a trochu „reprezentativní“ vzhled – jakože to není malé městské auto nebo hatchback v základní výbavě. Tenkrát se jednalo o nově uvedenou druhou generaci Dusteru. Nakonec jsem jej v té době ani nevyzkoušel a rozhodl se pro ojetinu. Po tom, co jsem si s ní užil (především servisně), jsem občas přemýšlel, jestli právě volba nového vozu nebyla rozumnější. Teď už odpověď znám.
Tentokrát musím trochu netradičně začít cenou. Jak můžeme všichni v přímém přenosu sledovat, ceny aut (ale i paliv a všeho ostatního) letí neskutečně rychle nahoru. Nevyhnulo se to ani Dacii, ale i tak ceny až skoro ohromují. Dacia Duster v současně době začíná na 349 tisících korunách českých. Rovnou je ale potřeba dodat, že auto je opravdu bez výbavy. Sice má alespoň přehrávání hudby z USB, ale chybí klimatizace nebo elektricky nastavitelná zrcátka (alespoň přední okna v elektrice ale jsou). Na fotkách se díváte na verzi v nejvyšší výbavě Extreme, které už nic důležitého nechybí a nabízí i něco navíc. Třeba bezklíčový přístup i startování nebo 360 o kamerový systém kolem celého vozu. Na druhou stranu ale chybějí prvky výbavy, které bych očekával. Není zde třeba hlídání v pruzích, adaptivní tempomat, automatické stěrače nebo třeba automatická dálková světla. ALE Duster i v této nejvyšší výbavě stojí 442 tisíc korun! Vždyť co za to jinde dostanete? Třeba Kamiq na této ceně teprve začíná.
Popis samotného auta začneme pozitivně. Stojí před námi stále druhá generace, která už prošla faceliftem a přinesla drobné změny. V otázce vnějšího designu je to především úprava světel – přední využívají technologii LED na denní svícení, blinkry i potkávací světla. Dálková mají stále žárovku. Vzadu jsou LED pouze obrysová světla nyní ve tvaru Y, podobně jako přední. Dál se změnila snad jen přední maska a pár drobností (spojler na kufru, plastový kryt pod motorem místo ocelového a podobně). Základ je stále stejný, ale i tyto drobné změny autu rozhodně prospěly. I přes své stáří (druhá generace by se dala považovat za důkladnou modernizaci generace první) vypadá Duster zvenku stále moderně. Rozhodně také pomáhá modrá metalíza IRON v kombinaci se stříbrnými prvky na náraznících a pěkná jsou i 17“ kola Tergan. Přes svou nízkou cenu auto zkrátka vypadá dobře a klidně bych tipnul, že stojí víc. Určitě se před kamarády a rodinou nemusíte stydět, že jste si koupili dacii.
Problém by ale mohl nastat, pokud by rodina a přátelé chtěli svézt. To totiž znamená, že si musí sednout dovnitř a tady už to moc pozitivní není. To pěkné, co tu můžete najít, je ovládání automatické klimatizace. Celý panel s ovladači jako by snad ani do tohoto auta nepatřil. Tři stříbrné kroužky (čtvrtý stejný je na hlavici řadicí páky) v sobě ukrývají ukazatele všech funkcí pro tepelnou pohodu posádky a stydět by se za ně nemusely ani dražší značky. Slušný je také volant, který je velký tak akorát, dobře se drží a opěrky hlav á la Volvo. Ať se snažím, jak chci, další pozitiva mě ale bohužel nenapadají.
Následuje tak horší část. Jako první překvapí, že je interiér poměrně stísněný, vzhledem k tomu, jak mohutně auto vypadá zvenku. Především nad hlavou a na šířku je místa málo. Asi daň za velkou světlou výšku. Bohužel je hodně cítit, jak moc je celý vnitřek poskládán s ohledem na nízkou cenu. Popis materiálů je jednoduchý – tvrdý plast vládne všude. Třeba nová generace Sandera už v interiéru používá alespoň textilní pás přes přístrojovou desku, který tu horu plastu rozbíjí. Tady by jistě nějaké ozvláštnění pomohlo také a nápis Duster před spolujezdcem to nezachrání. Pohodě na palubě moc nepomáhají ani zvláštní sedačky, ve kterých jsem si zkrátka nedokázal najít tu správnou polohu a poměrně brzo mě bolela záda. Připadalo mi, že na tom mají zásluhu i pedály, které byly posunuté více ke středu vozidla. Pravému koleni sice nic nepřekáží, ale noha se stejně kvůli pedálu plynu musí dost výrazně opírat o středový tunel. Pak je tu i pár ergonomických přešlapů – třeba ovládání vyhřívání sedadel na vnějším boku sedadla, kam není vidět a musí se nahmatat naslepo. Je ale nutné uznat, že takhle rychle fungující vyhřívání jinde nenajdete.
U některých funkcí je však návrat do minulosti příjemný. Třeba ovládání dálkových světel jako dřív – od sebe na stálo a k sobě probliknutí. Jednoduché, intuitivní, funkční. Dnes už většina automobilů přešla na dvě polohy páčky k sobě kvůli automatickým dálkovým světlům. Také přístrojový štít je výborně přehledný a malý černobílý displej uprostřed vlastně stačí. Středový displej nevyniká kontrastem, jemností zobrazení ani citlivostí na dotyk. Párkrát mi dokonce na několik minut zamrznul. Ale ono na něm vlastně není moc co ovládat, takže stačí taky. Alespoň že nově umí i bezdrátové Android Auto.
Zkoušený Duster nese označení TCe 100 LPG, to znamená, že přední nápravu pohání litrový tříválcový turbo motor o výkonu 100 koní (74 kW), který umí spalovat také LPG z nádrže zabudované místo rezervního kola. A především kvalita integrace alternativního pohonu je potřeba pochválit. Už to nejsou žádné externí krabičky trčící přilepené kdesi na přístrojové desce. Zde je vlevo od volantu pěkné tlačítko plně zapadající mezi všechna ostatní. Také displej mezi budíky umí s LPG skvěle spolupracovat a ukazuje průměrnou spotřebu, zbývající množství paliva i všechny ostatní běžné hodnoty pro každé palivo zvlášť. Tak to má být.
Výkon malého motoru je i na takto velké auto plně dostačující. Trochu ale obtěžuje zpožděná reakce na přidání plynu. Zkrátka se turbo musí roztočit, protože bez něj motor neudělá nic. Je to asi první auto, u kterého jsem litoval, že systém start stop nefunguje ihned, ale až po zahřátí motoru. Proč? Motor je slušně odhlučněný, ale vibrace při stání na volnoběh jsou zkrátka v autě cítit až příliš. Naštěstí při jízdě je vše v pořádku a za mne je tento pohon o dost lepší než dřívější, u dacie oblíbená, atmosférická šestnáctistovka. Ta měla sice okamžitou reakci na pohyb plynového pedálu, ale ve skutečnosti se díky nízkému krouticímu momentu rychlost zas tak moc nezměnila. Turbo je v tomhle zkrátka lepší. Zajímavostí je, že na LPG je udávány výkon vyšší než na benzín – 74 vs 67 kW. Pocitově ani není možné rozeznat, jestli auto právě pohání benzín nebo LPG.
Dynamice pomáhá nakrátko poskládaná šestistupňová převodovka. Řazení má hezky vymezené dráhy, ale řadicí páka se ve středové poloze vždy trochu zasekne. Na francouzské poměry (technika Renault) je to však poměrně slušné. Zamrzí zvýšené otáčky na dálnici. I na nejvyšší převod auto točí 3 tisíce otáček. Ideální je to ale na okresky, kdy se dá jezdit na šestku už od cca 75 km/h. A právě tam bude Duster trávit určitě více času než na dálnici.
Samotný odstavec si zaslouží spotřeba paliv. Sama Dacia propaguje Duster jako vozidlo s nadstandardně dlouhým dojezdem. Logicky za to mohou dvě nádrže – ta na benzín má 50 litrů a na LPG nově 48,8 litrů. Auta před faceliftem měla nádrž na LPG jen kolem 34 litrů a navíc byla uchycena zespodu vozidla (u verzí 4x2). Byla tak vystavena všem nepříznivým vlivům. Nově je i u dvoukolky nádrž uvnitř, a dokonce je homologovaná na celou životnost vozidla. Nemusí se tedy po deseti letech měnit, jak bývá většinou zvykem. Mně se povedlo jezdit kolem 8,5 litru LPG nebo cca 7,3 litru benzínu na 100 km. Teoretický dojezd tak dosahuje přes 1250 km. To je v době nastupující elektromobility číslo, které závidí i auta za miliony. Navíc při poctivém doplňování LPG (a průměrné ceně LPG 17,50/l) se náklady na kilometr pohybují kolem 1,50 Kč. To může být levnější, než když nabíjíte elektromobil pouze na veřejných dobíjecích stanicích.
A nakonec výborný podvozek. Nemá smysl vytýkat, že se Duster v zatáčkách naklání, na dálnici je citlivý na boční vítr a už od 100 km/h začíná být slyšet hluk od větru. Vždyť sportovat po něm nikdo nechce. Měl by být hlavně pohodlný, bez problémů překonávat všechny díry, retardéry nebo polní cesty. A přesně to dělá. Na výbornou. Pomáhají dlouhé zdvihy tlumičů, a především pneumatiky s vysokým bočním profilem. Projedu-li takovou dírou, které se většinou vyhýbám, tak se vlastně nic podstatného nestane.
Když si to po sobě zpětně čtu, tak to vlastně pro Duster nevyznívá vůbec špatně. Jednotlivé části auta (vzhled, interiér, motor, podvozek) špatné nejsou (i když ten interiér jo), ale problém jsem měl s autem jako celkem. Pocitem z něj, který se obtížně přenáší na papír. V celém autě je zkrátka cítit, že každý inženýr vzal ten svůj vyvinutý díl do ruky ještě jednou (nebo i dvakrát) a zapřemýšlel se, jak by to šlo vyrobit o něco levněji. Moderní výbava tu sice částečně je, ale vždy v té nejlevnější možné verzi. Celý týden mi tak pilo krev třeba bezklíčové zamykání, které mám jinak na autech moc rád. Kdo vymýšlel to, že pokud auto obcházím zepředu, tak se vždycky zamkne? Nebo taková roky prověřená věc jako je tempomat. Pokud udržuje stálou rychlost po rovině a přijde mírný kopeček, tak plyn reaguje se zpožděním. Nechá rychlost prostě trochu padnouta a pak to dohání. Trvá to pár vteřin, než si zase najde optimální polohu plynu. Někdo to přehlídne, ale mně to zkrátka vadilo. Další – pokud otevřu kryt nádrží, nešlo by tam dát nějaký plast, aby nebyly vidět ostré hrany plechů? No nešlo, to by stálo peníze. Takhle by šlo pokračovat dál a dál. Jenže dá se vlastně tohle všechno vyčítat? Byla by cílová skupina zákazníků ochotna připlatit si za stejnou ale kvalitnější funkci více peněz?
Závěr
Hodnotit Duster je nelehký úkol. Přiznejme si, že zkrátka není výkřikem nejmodernější techniky. Jenže auto je nutné posuzovat i podle ceny a tady se karty úplně obrací. Potřebujeme všichni sofistikovaná řešení podvozku, hi-tech bezpečnostní systémy, radiomapy s milionem funkcí nebo motory nahánějící husí kůži? Co když někomu zkrátka stačí vozidlo na přibližování z bodu A do bodu B, nechce za to moc utratit, ale chce, aby to vypadalo dobře? Za mne přesně tohle Duster splňuje. Zvenku působí suprově, stojí fajn peníze, má velmi levné provozní náklady (jak servisní, tak za palivo) a o zvýšené poruchovosti se také nemluví. Tohle je vozidlo pro masy. Jde mu to skvěle a prodeje ve světě to jen potvrzují. Vždyť právě letos Duster oslavil už dva miliony vyrobených kusů.
A zajímá vás, jestli nelituji, že jsem si nakonec ten Duster nekoupil? Asi teď zklamu fandy Dacie a taky rozumných řešení, ale koupě starší ojetiny nelituji. Ano, měl jsem s ní spousty nervů v servise, který nestál zrovna malé peníze, ale vynahrazuje mi to svými kvalitami. Já své auto prostě potřebuji mít rád. Duster je výborná rozumná volba, ale mně zkrátka za srdce nechytnul.
Technické údaje:
Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 999 ccm
Výkon: 74 kW (100 koní) na LPG, 67 kW (91 koní) na benzín
Točivý moment: 170 Nm na LPG, 160 Nm na benzín
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 168 km/h na LPG, 166 km/h na benzín
Zrychlení 0–100 km/h: 13,8 s na LPG, 15,4 s na benzín
Hmotnost: 1360 kg včetně řidiče
Pneu: 215/60 R17 (možnost 216/65 T16)
Max. povolená hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu: 1500/680 kg
Průměrná spotřeba LPG (udávaná, v testu): 7 l/100 km, 8,5 l/100 km
Průměrná spotřeba benzínu (udávaná, v testu): 6,4 l/100 km, 7,3 l/100 km
Základní cena: 349 900 Kč (Duster TCe 90 Essential)
Cena testované výbavy: 442 400 Kč (Duster TCe 100 LPG Extreme)
