Věděli jste, že Volkswagen Caddy letos oslavil čtyřicítku? První pick-up na bázi Golfu sjel z výrobní linky v Pensylvánii na podzim roku 1979. Robustní malý náklaďáček se udržel ve výrobě až do roku 1992, kdy bez náhrady skončil. Poptávka po levném užitkovém autě ale neustávala a tak se Volkswagen v roce 1995 rozhodl, že začne pod osvědčeným označením prodávat na některých evropských trzích Felicii Pick-up. I následná třetí generace pocházela takříkajíc z “cizího” – šlo pro změnu o přeznačkovaný Seat Inca.
Čtvrtá generace VW Caddy znamenala v roce 2003 průlom. Ta tam byla image levného auta na bázi výběhových modelů – zbrusu nová minidodávka na základech rodinného MPV Touran přinesla ovladatelnost, pohodlí a jízdní vlastnosti osobáku v praktickém balení a stala se oblíbenou volbou kurýrů, řemeslníků, ale i velkých rodin. O mimořádné vydařenosti vozu svědčí fakt, že se prodává dodnes – za šestnáct let sice prošel dvěma většími facelifty, pořád je to ale ona čtvrtá generace.
Testovanému Caddy by ale dělnický původ přiřkl málokdo. Zatmavená zadní okna, decentní otěrové lišty, lakované nárazníky, vkusná mnohopaprsková kola a příplatková žlutá metalíza dávají tušit, že před námi stojí rodinný dostavník pro ty, kterým je spřízněný Touran moc malý. Interiér standardně usadí sedmero dospěláků, zrovna tenhle konkrétní vůz má ale třetí řadu sedadel vymontovanou. K důvodu, proč tomu tak je, se dostaneme v druhé části testu, nejprve se ale rychle podíváme na Caddy jako takový.
Testovaný vůz je ve variantě Maxi – čili s prodlouženou karoserií a rozvorem a nese také označení Life – tudíž jde o ryze osobní vůz. Pod kapotou chrchlá starosvětský dvoulitrový turbodiesel o výkonu 110 kW. Jeho zvuk se přenáší do kabiny, obzvláště za studena, trochu více, než jsme zvyklí z osobních vozů, není ale vyloženě rušivý. Jízdní projev je poměrně příjemný, motor má dost síly, šestistupňový manuál je poskládaný hodně “na dlouho”, takže i v rychlostech nad dálničním maximem se motor převaluje kdesi u dvou tisíc otáček za minutu. A potěší i spotřeba – testovací týden, který zahrnoval několik dálničních přesunů a spoustu poskakování v pražských zácpách jsem zvládl s průměrnými 5,9 litry na sto kilometrů.
Veskrze klasicky působí i podvozek. Je sice znát, že u zadní nápravy se počítá se zatížením (do Caddy můžete nacpat až 800 kg nákladu), žádné přehnané drkotání a odskakování se ale nekoná. Vůz drží stopu a (na poměry dodávek) ochotně zatáčí, dojem trochu kazí jen velmi přeposilované a tupé řízení.
Zvenčí vypadá žlutý lak v podzimním slunci krásně a inovovaná grafika světel šikovně maskuje pokročilý věk, v interiéru už je to jiná písnička. Nejen jednotlivé prvky, ale i celkové rozložení reflektují trendy, které byly “in” v první polovině minulého desetiletí. Výsostnou pozici nahoře na palubní desce tak nezabírá displej infotainmentu, ale výdechy klimatizace, pod nimi najdeme ovládání topení a až kdesi dole, kde jsme byli zvyklí točit kolečky jednodinových rádií pomrkává až nepatřičně působící displej navigace. Vlivem onoho dnes nestandardního umístění a naopak velmi standardizovaného rozměru tak trochu působí jako podomácku dodělávané řešení z tržnice. To bych mu ale křivdil – grafika je sice letitá, vše je ale celkem přehledné a hlavně funguje svižně bez zasekávání.
Roky neskryje ani přístrojovka, které vévodí legendární černobílý displej nazývaný kovanými koncernovými fanoušky jako Maxidot. Logika ovládání je trochu kostrbatá, ale po chvíli mačkání tlačítek na volantu se zde dostanete k údajům z palubního počítače, grafickým pokynům navigace a dokonce i nastavení protikolizního systému. Zde mě to samozřejmě svádí napsat cosi o tom, jak vlastně starosvětský interiér stále funguje a nic zásadního mu nechybí, ba že by s ním snad klasičtěji zaměření řidiči mohli být spokojenější, než se současnou produkcí Volkswagenu, ale to bych si přeci jen lhal do kapsy. Ergonomie i zpracování pokročily za posledních patnáct let o pořádný kus dopředu zvláště v noci, kdy interiér prozáří charakteristické červené podsvícení, se jen těžko věří tomu, že sedím za volantem vozu z roku 2019.
Tohle ale není jen tak ledajaké Caddy, tady je navíc jedna parádní specialitka od české firmy Egoé. Možná si vzpomenete, že jsem nedávno už jednu z vychytávek z jejich logem testoval – šlo o střešní stan Hussarde. V Caddy mám k dispozici interiérovou vestavbu NEST. Ta ubytuje dvojici dospěláků a poskytne jim kromě pohodlné postele i poměrně hezky vybavenou kuchyňku a dokonce (s trochou fantazie) i polní koupelnu. Ale pojďme si to projít hezky popořadě.
Celá vestavba nezabírá ve složeném stavu příliš mnoho místa – vlastně se pohodlně vejde do kufru a je vzorně zarovnána se spodní hranou okna zadních dveří. Je to docela jednoduchá konstrukce vyrobená převážně z laminované překližky, jež v sobě má několik vyjímatelných segmentů. Právě možnost rozebrání na menší celky způsobuje, že naložení a vyložení vestavby, jež váží dohromady necelých osmdesát kilogramů, zvládne i jednotlvec bez cizí pomoci. Velkou výhodou je i skutečnost, že systém drží ve voze na soustavě popruhů, které jsou ukotveny do stávajících ok v interiéru. Vestavba tedy nevyžaduje žádné vrtání, ani jiné nevratné úpravy vozidla.
Ve spodní části se nachází výsuvná kuchyňka. Nabízí dvouplotýnkový plynový vařič, který lze v případě zájmu vyjmout a použít mimo vozidlo, dále umyvadlo s tekoucí vodou (k dispozici jsou dvě dvanáctilitrové nádrže) a lednici, která disponuje i funkcí ohřevu (udrží jídlo teplé). V prostoru pod vyklápěcím stolkem jsou posádce k dispozici tři zásuvky na nádobí a jiné drobnosti. O přívod vody do vodovodu se stará malé čerpadlo napájené z dvanáctivoltové zásuvky ve voze. Na bajonetový přívod vody u umyvadélka je možné připojit i sprchu s metr a půl dlouhou hadicí, jež je taktéž součástí setu.
Nad “kuchyní” se pak nachází skládací rošt pohodlného dvoulůžka. K jeho sestavení slouží čtveřice přiložených latí, pomocí kterých se během chvíle vytvoří subtilní, leč pevná konstrukce, jež spočívá zčásti na vestavbě a zčásti na opěradlech sklopených sedadel druhé řady. Proces “stavby” lůžka je velmi jednoduchý a zabere maximálně minutu. Díky tomu, že lůžko nespočívá na podlaze zavazadlového prostoru, není nutné vyklízet před spaním “kufr” od cestovního nepořádku. Přiložená matrace je měkká, pohodlná a stylově barevná, rozměry hotového lůžka činí 195x111 centimetrů.
Volkswagen Caddy samozřejmě není jediným autem, do kterého si lze vestavbu Nest pořídit. Namátkou je k dispozici i pro Ford Tourneo Connect, Renault Kangoo, Peugeot Rifter, Peugeot Partner Tepee, Citroën Berlingo, Opel Combo, Toyotu Proace, Peugeot Traveller, Peugeot Expert, Fiat Scudo, Citroën Spacetourer a další. Vždy jde o produkt dokonale odladěný pro daný model, kde je každý centimetr dokonale využitý ke spokojenosti cestovatele.
Promyšlenost, kvalitní materiály a spousta dobrých nápadů se samozřejmě promítnou do výsledné ceny vestavby. Ta, kterou vidíte na fotografiích vyšla se vším všudy na 90.629,- Kč. To není zanedbatelná částka a naznačuje, že takový produkt nedává příliš smysl pro využití dvakrát ročně někde v kempu. Hlavním trumfem NESTu je totiž jeho flexibilita. S trochou cviku zvládnete sami montáž a demontáž během čtvrt hodinky, s pomocníkem je to pak opravdu na pár minut. Jde tedy o ideální volbu pro ty, kdo v týdnu potřebují pro práci, nebo rodinu větší dodávku, o víkendu pak pravidelně vyrážejí mimo domov na výlety. Jistě – vestavba nenabídne komfort plnohodnotných obytných vozů, oproti stanu, nebo spaním v kufru kombíku ale poskytne plnohodnotnou postel na cestách s relativně nízkými náklady a zachováním použitelnosti vozu pro všední den.
Verdikt
Pokročilý věk Volkswagenu Caddy se daří zvenčí maskovat, pořád jde o poměrně vydařenou malou dodávku se solidním naftovým motorem, dobrým podvozkem a vysokou užitnou hodnotou. V rodinné verzi, navíc vybavené obytnou vestavbou NEST od Egoé jde pravděpodobně o jedno z nejuniverzálnějších aut, jaké jsme kdy na Autíčkáři testovali. Škoda jen, že se v rámci faceliftů nedočkal razantních změn i interiér – právě tam se stáří vozu projevuje nejvíce.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1968 ccm
Výkon: 110 kW (147 koní)
Točivý moment: 340 Nm
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 194 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 10,3 s
Provozní hmotnost: 1537 kg
Průměrná spotřeba dle výrobce: 4,4 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 5,9 l/100 km kombinovaná
Cena testovaného vozu: 893 551,- Kč (bez obytné vestavby)
Cena obytné vestavby: 90.629,- Kč
