Ford C-Max Sport, 1.0 Ecoboost: Všechno při starém

C-Max od Fordu je tu s námi už patnáct let. Jakožto první vůz na platformě dvojkového Focusu nabídl slušné jízdní vlastnosti, věc do té doby ve třídě velkoprostorových vozů nevídanou, a ve spřažení s točivými motory Zetec dokázal i přes vysokou stavbu karoserie zprostředkovat slušné řidičské zážitky. Jeho současná generace je tu s námi už od roku 2011, omladil ji facelift v roce 2015. Letos na jaře se v nabídce objevila nová verze Sport a do konfigurátoru přibyly nové tříválce Ecoboost. A právě v téhle tyto dvě novinky dostal do vínku dnešní testovaný kousek.

K focení nového C-Maxu se mi shodou okolností připletl jeden černý exemplář první generace, konkrétně z roku 2005, osazený v té době nejmenším benzínovým motorem 1.6 Duratec a několika příplatkovými prvky. Slovo dalo slovo a starší verzí jsem se i projel. Nabízí se tedy srovnání, kam se malé MPV za patnáct let posunulo.

Sportovní svezení? Raději ne.

Pojďme hned na začátek rozseknout, jak je to s tím ‚Sportem‘ v názvu modelu. Ve spojení s litrovým tříválcem a MPV to zní totiž přinejmenším zvláštně. Letmým pohledem do konfigurátoru ale zjistíme, že na první pohled ‚závodnická‘ edice je vlastně jen paket stylových doplňků. Ve verzi Sport tak dostanete C-Maxe s černě lakovanou střechou a zrcátky, většími koly, zadním křídlem a pohodlnějšími sedačkami s odolným čalouněním. Nemohl jsem si v té souvislosti nevzpomenout na Favorit SportLine. V konečném důsledku to je dobře. Bylo by celkem zbytečné, kdyby se někdo pokoušel nějak přiostřit pohon nebo nechal ztvrdnout podvozek. Bavíme se přece o kompatkním rodinném MPV, tam se takové věci nehodí.

Litrový tříválec Ecoboost může působit jako nedostatečně objemný agregát – trochu jsem se ho bál i já. Po týdenním soužití ale musím říct, že je to vlastně docela fajn motor a jeho 125 koní úplně stačí. Nejen že má příhodně plochou křivku výkonu a slušný zátah už od nějakých 1500 otáček, ale při vytočení nad 3000 dokonce i docela hezky vrčí. Odezva na plyn je sice trochu gumová, ale na běžné proplétání provozem dynamika tříválce úplně stačí. Rozhodně v sobě má Ecoboost víc života než stará atmosférická jednašestka. Ta je sice ve vyšších otáčkách bezprostřednější a ‚analogovější‘, ale jakmile spadnou někam pod 2500 ot/min, je veškerá síla ta tam. A spotřeba? Na tabulkových 5,1 litru jsem se sice nedostal, ale i hodnotu 6,6, na které se na konci týdenního testování zastavil palubní počítač, považuji za velmi slušnou. K hezkému číslu napomohl i systém vypínání třetího válce. Ano – opravdu v některých případech bije pod kapotou velkého rodinného auta jen dvouválec. Vypnutí a zapnutí válce si ale nemáte šanci všimnout. Celý proces prý trvá jen 18 setin vteřiny.

Řízení v novějším kousku je samozřejmě mnohem lehčí a přeposilovanější, starší exemplář poskytuje díky hydraulickému posilovači více zpětné vazby. Nemohu ale říci, že by řízení nového C-Maxu bylo špatné. Na poměry své třídy je poměrně přesné a tak nějak pocitově příjemné. Na tom má podíl i hladkou kůží potažený volant s ideální šířkou věnce a pravidelným a nezploštělým tvarem. 

Podvozek nezapře svůj původ ve Focusu. Oproti staršímu bratříčkovi je trochu tvrdší a méně houpavý, ale přes kanály a výmoly se nese se ctí. Jen na delších příčných nerovnostech a panelové dálnici jsem trochu litoval, že testovaný kousek má příplatkové sedmnáctky na nízkých pneumatikách. Nemůžu říct, že by byl C-Max vyloženě nepohodlný, ale trochu více vzduchu mezi diskem a silnicí by nic nezkazilo. Kotoučové brzdy na všech kolech jsou naprosto dostačující, pedál má ale krátký chod a okamžitý nástup. Než jsem si na to zvykl, obtiskl jsem si párkrát do ramene bezpečnostní pás.

Zajímavým detailem je ruční brzda. Ta je v novém Fordu mechanická, kdežto v tom starém elektronická. Majitelé starších C-Maxů mi ale jistě potvrdí, že by rádi obyčejnou mechanickou variantu upřednostnili před notoricky poruchovou elektronikou. Inu, občas je lepší zůstat u jednoduchých a osvědčených řešení. Manuální šestistupňová převodovka se zpřevodováním hodí spíše na městské a okreskové rychlosti, rádce řazení občas navrhoval šestý stupeň už kolem padesátky. Na dálnici je rozumné dodržovat předepsanou rychlost, nad ní už motor zbytečně křičí a spotřeba se dostává do nehezkých čísel. Dráhy řadící páky jsou delší, ale přesné. Jen tvar hlavice mi více sednul v první generaci. Tam se řadí pět rychlostí klasickou ‚polokoulí‘. 

Moderní technologie v konzervativním hávu

S řízením pomáhá poměrně rozumné stádečko asistentů. C-Maxu vibruje volant při vyjetí z pruhu, ve zpětných zrcátkách blikají diody upozorňující na auta v mrtvém úhlu. Řízení usnadňuje i systém čtení značek, stěrače s dešťovým senzorem a dobře fungující automatické světlomety. Při parkování pomůže zadní kamerka a senzory. C-Max neřídí za vás, netahá za volant, tempomat je tu klasický, neadaptivní. Při jízdě vám nijak nezasahuje do řízení, jen tak lehce radí a pomáhá. Pro konzervativního řidiče je to, myslím si, naprosto ideální stav.

Tradičně smýšlejícího majitele potěší i interiér. Spousta snadno nahmatatelných dedikovaných tlačítek a točítek, čtyři klasické přehledné budíky, nerušící radiomapa, která slouží opravdu jen rádiu a navigaci, navíc s matným nepatlacím displejem. Pokud jste staromilci, budete z C-Maxu nadšení. Panel klimatizace má oldschoolový grafický ukazatel intenzity s digitálními číslicemi a celý systém topení, ventilace a klimy jde úplně vypnout. Ne, nemyslím stáhnout větrák na minimum a deaktivovat klimu. Tady je zkrátka dedikované On/Off tlačítko, které natvrdo zhasne celý klimapanel. A zhasnout jedním tlačítkem jde i obrazovka radiomapy, takže při jízdě v noci zbytečně neoslňuje.

Přes den ale rozhodně doporučuji nechat ji zapnutou. A rovnou propojit s telefonem. Fordí systém Sync3 umí Android Auto i CarPlay a tak není problém rozjet na obrazovce Spotify nebo Waze. Navíc lze pomocí tlačítka na volantu aktivovat hlasové asistenty Google now nebo Siri. Audiosoustava hraje slušně, hudební zážitek srovnatelný s luxusními limuzínami nečekejte, ale stačí trocha práce s integrovaným ekvalizérem a malý Fordík strčí do kapsy i příplatkový Canton z mé služební Octavie. A pokud máte raději tradičnější řešení, nad obrazovkou najdete slot na audiocédéčka.

Na příplatkových ‚sportovních‘ předních sedadlech se sedí hezky, poskytují dostatečné boční vedení, ale vzhledem ke stavbě auta jsou dost vysoko. Posez je tak trochu dodávkový, což nevybízí k závodění, ale má příznivý vliv na výhled z vozu. Řidič i spolujezdec mají na dosah spoustu praktických úložných schránek a odkladacích poliček. Na zadní lavici už to tak slavné není. Sedadla jsou tu úplně stejná jako v prvním C-Maxu. To znamená, že jsou sice samostatně sklopná a vyndavací, ale sedák je dost krátký a opěradla poměrně vzpřímená. Místa na kolena je tak akorát a na delší cesty to pro dospělé asi nebude nic příjemného. Naopak dětem bude vzadu dobře. Všechna tři samostatná sedadla disponují isofixem, v případě cestování ve čtyřech není problém zbývající sedadlo sklopit a použít jako praktický stolek, nebo případně rovnou vyndat.  Demontáž zadních sedadel zvládnete v pohodě v jednom člověku, nejsou těžká a snadno se vyndavají. Příjemný detail je malé přídavné zrcátko ve stropní konzoli, které lze nasměrovat na zadní sedadla a starostliví rodiče kvůli kontrole svých ratolestí nemusí otáčet hlavu.

Verdikt

I přes pár moderních udělátek, menší, ale pružnější motor a přiostřený vzhled je to pořád starý dobrý C-Max. Na malém půdorysu nabídne efektivní a funkční využití prostoru, variabilitu a slušné jízdní vlastnosti. Možná je trochu konzervativní a neohromí extravagantními vychytávkami a nejmodernějšími technologiemi, ale je bytelně zpracovaný a solidní. Navíc se celkem dobře řídí a vypadá pohledně. A to je, myslím, na rodinné MPV skvělý výkon.

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný tříválec 999 cm3
Výkon: 92 kW (125 koní) / 6000 ot./min
Točivý moment: 170 Nm / 1400 – 4500 ot./min
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 187 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 11,4 s 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,1 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 6,6 l/100 km kombinovaná
Cena (C-Max Titanium): od 455 900 Kč