Výhled na testování kabrioletu koncem října v člověku vyvolává smíšené pocity. Je totiž dost možné, že vám rozmary počasí dovolí pokochat se nikoli nebem nad hlavou, ale leda stropem garáže. (To ovšem jen pokud nevíte, zač je toho kabriolet. Správný člověk s kabrioletem by si nenechal zkazit letní náladu nějakým zimním počasím… – pozn. Fernie) Smíšené pocity mám rovněž z toho, že testovací kabriolet má pod kapotou naftový motor. Auto bez střechy si přece člověk kupuje hlavně pro zábavu a jakou zábavu může nabídnout pohon určený do zemědělské techniky? Ale budiž, jednou jsem si slíbila, že budu k lidem i autům přistupovat bez předsudků, tak se o to musím aspoň pokusit.
Těžká váha
První překvapení přišlo hned po zmáčknutí startovacího tlačítka. Ozve se syté zahučení a pak se hlas motoru usadí v poloze tichého jednolitého basu. Otevírám dveře, lezu ven a špicuju uši – jo, je to diesel, zvenčí jsem schopna zachytit sotva slyšitelné klapání. Ale je to snad ten nejkultivovanější diesel, jaký mi za celý život prošel rukama. Jeho zvuk si se zážehovým motorem nespletete, to ne, neidentifikujete ho však podle agrárního klokotání, nýbrž podle toho, že prostě ‚nezní jako benzin‘.
Jakmile se auto rozjede, cítím, že je těžké. Později se dívám do tabulek a zjišťuju, že váží 1925 kg, do dvou tun tedy hmotnost dorovná řidič jen o trochu větší než já. Na parkovišti se rozjíždí s majestátností obrněného transportéru. Moje klíčící obavy ale hned v zárodku utne slovo třílitrového šestiválce, jehož 313 koní a 630 Nm točivého momentu nemá s dvoutunovou masou sebemenší problém. V jakékoliv rychlosti je auto schopno ukázat ostatním účastníkům silničního provozu záda a činí tak bez zbytečných pubertálních efektů. Navíc se rozplývá oblačnost a vychází slunce…
Čtyři nejsou problém
Asi už jste si zvykli, že u každého auta otestuju jeho ‚rodinný‘ potenciál, a to i v případě, že je to mírně řečeno mimo mísu. Potomstvo se zkrátka občas přemisťovat musí. Dochází přitom k absurdním situacím, jako třeba při nedávném testování kabrioletu Mini JCW. Nacpat do něčeho takového dva dospělé a dvě děti s výbavou na víkend už vyžaduje velkou dávku časoprostorové vynalézavosti. Tudíž mám radost, že se ve čtyřce nacházejí čtyři skutečná sedadla, přičemž ta zadní vyhoví i dospělým lidem s nohama, byť ne s mírami Adriany Sklenaříkové. Navíc se na ně docela dobře nastupuje. Dvoudveřová karoserie nekomplikuje život ani řidiči a spolujezdci, neb pásy jsou integrovány přímo v sedačce a není třeba si pro ně posílat kurýra do sousedního města. Interiér je jedním slovem krásný. Tahle boží rezavá kůže z řady Individual vyjde na nějakých 30 tisíc, to beru. V kombinaci s černými doplňky jde navíc o praktickou volbu, značně tolerantní k různým ‚rodinným‘ formám zněčištění.
Se střechou nahoře máte k dispozici úplně normální, tedy velký kufr. Se střechou dole je to sice nízký, ale pořád dost hluboký kufr, aby se do něj vešlo o hodně víc než spodky a kreditka. Jenom se do něj trochu hůř dostává. Ale počkat! K čemu asi slouží ta dvě tlačítka se šipkami, umístěná na víku? Mačkám šipku nahoru, mechanismus stahování střechy se dává do pohybu, za chvíli autu vyrostou končetiny a začne po mně střílet laserovými paprsky… Planý poplach, to se jen celá složená střecha trochu nadzvedla, aby byl usnadněn přístup do kufru. Je to působivá podívaná a už chápu, proč tenhle Transformer patří do kategorie těžké váhy. Ale dost bylo praktičnosti, jde se jezdit!
Třikrát jinak
Město, dálnice, okresky. Comfort, Eco Pro, Sport. Pro každou příležitost tu máme ideální jízdní režim. To je samozřejmě hodně zjednodušené pojetí, klidně by to tak ale mohlo fungovat. Comfort je skutečně komfortní, převodovka motoru volí optimální otáčky bez extrémů, výkon pro akceleraci je kdykoliv dostupný a od výfuku se ozývá mírumilovné dunění.
Eco Pro má za úkol šetřit palivem, což oceníte třeba při dálničních přesunech. Pružné zrychlení není kdovíjaké, ale při plynulé jízdě pojedete za nějakých 7 litrů i při hodně vysoké rychlosti. (Zkuste si Eco Pro zapnout po svižné projížďce okreskami a budete se bavit tím, jak auto ‚generuje‘ naftu. Cestou z Vysokého Mýta do Přelouče se mi zvýšila dojezdová vzdálenost z 88 km na krásných 135.) Otáčky zůstávají na minimálních hodnotách, a pokud sundáte nohu z plynu, převodovka automaticky vyřazuje na neutrál. Režim Sport naladí motor na vyšší otáčky a sytější zvuk, maličko zrychlí odezvu plynu (říkám maličko, protože odezva je dost rychlá v jakémkoli módu) a po volbě Sport+ přichází i částečné vypnutí stabilizace.
Zimní spánek nehrozí
Motoru vypomáhá turbodmychadlo typu ‚twinscroll‘, odezva na plyn je tedy, jak zaznělo výše, okamžitá a na poměry turbodieselu nečekaně plynulá. Velkorysý točivý moment zaručuje parádní zrychlení kdykoli a kdekoli, osmistupňový automat ZF přitom odřazuje tak lehce, že o něm prakticky nevíte, třísethlavé stádo koní nepůsobí ani na okamžik zbrkle či poplašeně. Výkon v téhle podobě sice vyznává jako primární hodnotu funkci a rychlost, když však přijde na zábavu, zklamání vám nepřinese. Čímž se dostávám k tomu, co je na tomhle autě nejúžasnější. Všestrannost.
Cabrio si člověk málokdy kupuje na celoroční provoz, u čtyřky s pevnou skládací střechou však nevidím důvod, proč by měla zimní měsíce trávit v garáži. Přes zimu dokáže fungovat jako komfortní kupé. Vlastně může fungovat jako cabrio i ve chvíli, kdy se tráva pokryje jinovatkou. Větrný štít pustí do kabiny jen minimum proudícího vzduchu, takže si stačí zapnout vyhřívání a foukání na zátylek. Manuál praví, že střecha by se neměla stahovat při teplotě nižší než -10 °C, a já si troufám říct, že toto varování není nijak vzdáleno realitě.
Naftová čtyřka není sportovní auto a nesnaží se to předstírat. Pořád je to ale BMW. Když dostanete chuť si trochu zablbnout, stačí říct. Teda přepnout na režim Sport. Ano, je to čtyřkolka, ale zachovává si preferenci zadní nápravy a v zatáčkách se ochotně sklouzne. Ano, je trochu těžká, ale není to až tak krutá daň za možnost kochat se otevřeným nebem po celý rok. I s kily navíc dokáže rozředit krev příjemnou dávkou adrenalinu. Po svižné okreskové vyjížďce se pak jakoby nic zapojí do běžného provozu a promění se v komfortní vůz, který důstojně proplouvá ulicemi a nenutí svého řidiče závodit na každých semaforech. Kolik aut vám nabídne rolik rozličných rolí? Navíc s průměrnou spotřebou kolem osmi litrů nafty?
Verdikt
Nečekala bych, že to někdy řeknu, ale tohle naftové cabrio dává smysl. Narozdíl od většiny ostatních dekapitovaných aut není odsouzeno k roli ‚druhého‘ či víkendového vozu. Ano, pořád je tu otázka, proč si do něj neporučit raději benzín. Ale jak říká klasik, lidé jsou různé… A různé jsou i důvody, proč si jich tolik stále pořizuje dieselové motory. Ten hlavní je bezesporu úspornost provozu. Můžete namítnout, že když mám dva miliony na auto, nějakých pár litrů navíc už mě nezabije. To je sice pravda, ale nejde jenom o peníze. Kapacita nádrže je limitovaná a hledat po každé vyjížďce pro radost čerpací stanici je celkem otrava. Další argument zní, že tento naftový šestiválec je skoro to nejrychlejší, co si do čtyřky můžete pořídit, a to nemluvím o neskutečné pružnosti, kterou zajišťuje točivý moment. Argumentem proti by mohlo být časté popojíždění na krátké vzdálenosti, jež dieselům příliš nesvědčí, a potom fakt, že nafta smrdí. Ale to už se dostáváme na tenký led individuálních preferencí a iracionálních úchylek.
Ne, nehodlám ode dneška kázat, že do kabrioletů patří nafta a nic jiného. BMW 435d je však natolik povedené auto, že by pláč po benzínu nebyl ničím jiným než petrolheadským pozérstvím.
Technické údaje
Motor: přeplňovaný naftový šestiválec 2 993 cm3
Výkon: 230 kW (313 koní) v 4 400 ot./min
Točivý moment: 630 Nm v 1 500 – 2 500 ot./min
Převodovka: automatická osmistupňová ZF
Provozní hmotnost: 1 925 kg
Maximální rychlost: 250 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 5,2 s
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 5,7 l/100 km
Kombinovaná spotřeba (dosažená): 8,4 l/100 km
Cena s testovanou motorizací od 1 705 600 Kč
Cena testovaného vozu: 2 271 427 Kč (model Luxury Line, lak a interiér Individual, adaptivní M podvozek, paket First Class, paket ConnectedDrive Plus, paket Business Class aj.)
22. listopadu 2017, 14:51
0
Vtipně napsané, dobře jsem se bavil, díky :)
A je to fakt působivý transformer:
22. listopadu 2017, 23:42
0
Se to skládá nějak dlouho, ne? Moje je teda rychlejší. Transformer ale jako každopádně dobrej... :o)
22. listopadu 2017, 17:49
10
Žádný naftový kabrio nedává smysl...
22. listopadu 2017, 21:17
0
Ako sa mi nepáči väčšina nových BMW, tak mám stále viac pocit, že dizajn súčasnej trojky a štvorky (až na GT) zreje ako víno. V tejto farbe a s týmto poťahom vyzerá parádne.
Ale dízel v kabriolete mi fakt nedáva zmysel. A to jazdím dízlovým autom.
22. listopadu 2017, 21:30
1
Pokud se nekdo rozhoduje mezi dvoulitrovym benzinem a timhle, tak samozrejme diesel. Sestivalec je sestivalec. Ale taky je pravda, ze pokud si clovek muze dovolit 435d, tak 440i by taky zvladnul a zadny jiny argument pro diesel me, v tomto pripade obzvlast, nenapada. Ten dojezd fakt ne ;-)