načítám data...

Autíčkáři v roce 2019

25. prosince 2019, 19:00 4 komentářů Redakce Autíčkáře TopX

Rok 2019 pozvolna končí a tak je na čase otravovat vás bilancováním. A v případě Autíčkáře je na co vzpomínat. Takže - jdeme na to!

zobrazit celou galeriiTopX: Autíčkáři v roce 2019

Byli jsme v terénu, řádili na závodních tratích, ve vozech jsme přespávali, zkoušeli auta fungl nová i ta ‘stará dobrá’, snažili jsme se naší ojedinělou formou zprostředkovat vám naše postřehy a kromě užitečných spotřebitelských rad jsme vás zásobovali i spoustou potrhlostí. To vše jse na těchto stránkách mohli číst celý rok. A jak jsme ten rok v Autíčkáři viděli my?

 

Adam Forman

Nejlepší zážitek za volantem: Výprava s UAZem a Land Roverem

Ke svému odchodu z redakce mi nadělil Matěj perfektní dárek na rozloučenou, totiž výpravu na jihlavský tankodrom za volantem UAZu, po boku legendárního Defenderu, který voněl novotou. Pokud pojedete Buchankou za Land Roverem, všimnete si, jak pod klidnou karoserií kmitají nápravy. Brit se pomalu ale plynule a jistě valí terénem a potíže za posádku řeší podvozek a pohon. To až jízda za Buchankou vám ukáže pravý starosvětský zážitek. Musíte pečlivě volit stopu, pohyb je složen ze série přískoků a hlavním tlumícím prvkem je posádka. Nevyhnutelně to pak způsobí dojmem, že jste v Buchance tak nějak víc ‚offroadili‘ než v civilizovanějším Defenderu. A pro srandu a zážitek jsem já všema deseti! Pršelo, pod pneumatikami praskaly větve, do interiéru tekla kalná blátivá voda a každý z vozů jsme poctivě zahrabali až po břicho. Driftění s Jeníkem a adrenalin s Vavrisem jsou sice sranda, ale tohle je prostě můj šálek bahna.

Největší zklamání: Když mě kvůli dešti (a sesuvům půdy) nepustili na projížďku s CATem 730

jestliže mě pozvete prohlédnout si náklaďák, velký jako garsonka, má pozornost je zaručena. Důlní sklápěč neboli dumper, byl fascinující směsicí pořádných snopů oceli a drsného naftového výkonu. Jenže tank umí postavit i v Minsku, že? Na téhle ‚kočce‘ bylo vidět, že každý gram oceli je zde pouze na důležitých místech. Obrobky jsou chytře tvarované podle směrů působících sil a podvozek i způsob zlamování (zatáčení) dávají svojí funkcí najevo, že tady se hodně přemýšlelo. Mohutné stroje mají tendenci být hrubě vyrobené a nějaký ten kilogram se nikde neřeší, ale na CATu bylo všechno robustní a zároveň chytré.  Boží stroj. Představte si, jaké bylo moje zklamání, když kvůli vytrvalým dešťům a sesuvům půdy na slibovanou projížďku nedošlo…

Nejsilnější šok: KIA dělá vážně dobrá auta. Hodně dobrá.

Korejské vozy pro mě byly vždy tak trochu na druhé koleji. Popravdě jsem řídil první generaci KIA Rio, pak jakýsi vylítaný blob s mrtvým podvozkem jménem Shuma a mé utrpení nedávno uzavřelo Daewoo Lanos, které bylo… prostě úplně špatně. K testovaným vozům jsem tak přistupoval s despektem a těšil se, kterak mi poskytnou podněty k nenávisti okořeněné špetkou štiplavé zlomyslnosti.
Jenže nic takového se nestalo. Sice mi testovaný Sportage nijak k srdci nepřirostl, zato se na něm jen těžko hledaly chyby. To benzínový ProCeed byl úplně jiné kafe. Zábavný podvozek, podnětný motor a přesné řízení způsobily pořádnou díru do vlastního rozpočtu, protože z poza volantu se mi vůbec nechtělo a tak jsem jen jezdil a jezdil… Stejně tak menší crossover Stonic mi byl velice sympatický. Malý crossover. S automatem. Taky to nechápu, ale bavil jsem se. Takže prosím vedení korejského výrobce: Jen tak dál pánové!

Poznámka pod čarou:

Po testu Mazdy 6 s 2,5 l čtyřválcem a automatem s řazením pádly pod volantem musím potvrdit, že ten hype kolem Mazdy je oprávněný.

 

Jakub Pospíšil

Nejlepší zážitek za volantem: Ford Mustang Bullit

Žádná přehnaná originalita se nekoná. Dostal jsem na pár dní na hlídání zelený placatý fastback, do dělal zvuky a uměl pálit gumy a tak jsem dělal zvuky (gumy se u půjčených aut přeci nepálí, že… :) ). Bylo to primitivní, na okolí jsem asi působil jako vidlák, ale bylo mi to jedno. Mustanga bych zkrátka chtěl. Rozhodně to nebylo nejrychlejší, nejsportovnější, ani nejlépe zpracované auto, které jsem letost řídil, ale zcela jistě to bylo to nejzábavnější. Nebyla to sice nijak sofistikovaná zábava, ale o to víc byla upřímnější. Na nějaké apexy a komunikativní řízení mě zkrátka neužije, otočených hlav při zvuku otevřených výfuků jsem se ale nemohl nabažit. Je to primitivní, je to egoistické, je to dětinské a je mi to buřt. 

 

Největší zklamání: Mrzutosti s posledním trackdayem

Už jsme to  rozmazávali v reportu, tak jen krátce: Stačil ocas s novým BMW, ocas se starým BMW a ocas s Focusem (co se při tom pro jistotu ještě natočil a dal to na net) a v Mýtě už máme nafurt nálepku “těch, co jim tam jezděj puberťáci, do gumují v depu a zdriftovali suchou kluznou plochu”. Tato skupinka idiotů má sice vstup na naše trackdaye zapovězený, jinak s tím ale nemůžeme moc dělat. Vždycky jsem to bral tak, že se na okruhu schází parta rozumných lidí které není třeba vodit za ručičku a kontrolovat na každém kroku, bohužel to ale evidentně už moc neplatí. Takže přijdou pravdila, kontroly a kdoví co ještě. Protože pravidlo “používej rozum a nebuď blbec” prostě nejsou někteří lidé schopní pobrat. 

 

Co mě potěšilo: že se znovu objevují sportovně vypadající auta, co se neberou moc vážně

Ale pojďme si říci ještě něco pozitivního. Letos mi prošlo rukama několik testovaček, které se vyznačovaly poměrně skromnou motorizací v kombinaci s řadou sportovně vypadajících doplňků. A ačkoli je tento přístup mnohým proti srsti, mě se vlastně docela zamlouvá. Připomíná mi automobily jako například Opel Tigra, Hyundai Coupé a další. Zkrátka stylovky, které sice neslouží na trhání rychlostních rekordů, ale vypadají hezky. Taková auta mi tu dříve docela chyběla a jsem rád, že se pomalu vrací. Ať už jde o kombi od Renaultu, drzý malý Ford, hezké (ale velmi drahé) Audi, nebo poněkud osobnostně rozpolcenou Toyotu

 

 

Jeník Machač

Nejlepší zážitek za volantem: Toyota GT86 na oslizlých libereckých silnicích

Není nic lepšího, než absence gripu, placaté auto a samosvor na zadní nápravě. GT86 nemá výkon na kravení v suchu a teple, ale při teplotách kolem nuly se z ní stává klaun. Nemohl jsem si přát lepší vstup do nového roku, než tenhle opožděný vánoční dárek od Toyoty.

Největší zklamání: Mazda MX-5 RF: Pořád tu Miatu nechápu. Asi jsem fakt hlupec, co neumí řídit…

Vysomroval jsem si to auto na několik hodin. Proháněl jej po svých oblíbených okreskách a hledal způsob, jak se bavit. Mazda je rychlá, rychlejší, než bych čekal, ale také měkká a… V mých očích taková nijaká. A perfektní nízký posaz ve šmrncovní kastli to pro mne nezachraňuje. Asi dostanu heverem, ale Mazdu MX-5 stále nechápu a nemohu tedy nikomu doporučit… Jako by zrovna na tom záleželo, že? ;-)

Největší překvapení: Renault Clio: Veskrze obyčejný a střízlivý vůz na kterém jsem našel příliš málo chyb a mnohokrát se divil.

Do Clia jsem usedal s vědomím, že jde o střízlivě postavené nářadí spíše než vůz, který by měl tahat za srdce. Našel jsem ale svěže pracující motor s převodovkou, tak akorát podvozek a skvěle vymyšlený a dobře zpracovaný interier. Je to pro mne největší překvapení roku hlavně proto, že to fakt bylo překvapení a ne nějaké novinářské “to je ale překvapení, že má Supra motor z BMW” ;-)

 

František Čáslavský

Nejlepší zážitek za volantem: Alpine A110

Letošek přinesl spoustu vážně zajímavých aut, se kterýma jsem se chtěl projet, velmi často i docela politicky nekoretně. Zároveň jsem letos konečně více přičuchnul k offroadu, který mě taky začal bavit. O to víc bylo těžšé vybrat. co z toho přehršle zážitků bylo to nejlepší. Byla to MX-5 ND se stoosmdesátikoňovým dvoulitrem? Jaguar XKR v krásném stavu s kníkajícím kompresorem? Nene, mé srdce letos vyhrála Alpina. Tomu, jak naslouchá pokynům řidiče a zároveň vám předává prostřednictvím volantu a sedačky všechny informace, se jen tak něco nevyrovná. Navíc si za jejím volantem člověk uvědomí, že tenhle zážitek je vlastně dost unikátní, protože se jen tak opakovat nebude…

Největší zklamání: Že budu muset dělat engine swap

No jo, je to tak. Týden před plánovaným odjezdem do Francie, kde jsem se se svou MX-5 měl prohánět po okruhu v Le Mans, se můj motor rozhodl, že řemenice na klice není potřeba. Do Francie jsem nakonec odjel, ale místo plánovaného ježdění jsem nakonec jen prošel muzeum a u vjezdu na okruh ronil slzy nad odjíždějícími účastníky onoho trackdaye. MX-5 je od té doby v hibernaci a nějakou dobu trvalo, než jsem našel dostatek životního elánu k tomu, abych se rozhodl co s ní bude dál. Nakonec jsem zvolil snad relativně rozumné řešení. Nový motor už mám, zbývá sehnat ještě nějaké díly a pokoupit pár drobností. No a když už se to bude dělat, tak se pár věcí trochu vylepší. O tom se ale někdy v budoucnu dočtete…

 

Honza ‘Hamster’ Křeček

Nejlepší zážitek za volantem: Jaguar I-Pace

Jo, elektromobil. A má čelní okno jako autobus. Za volantem I-Pace jsem strávil sotva pár desítek minut, ale stačilo to, aby ve mě ta věc zanechala trvalý a silný dojem. A možná je to právě tím, že nevypadá jako sportovní auto. První dojem je jasný už z fotek. A ač mnozí milovníci britské značky tvrdí, že je krásný, já s tím tak úplně souhlasit nedokážu. Je obtloustlý, má divné proporce a vlastně mi není jasné, na co se to dívám. MPV? SUV? Vesmírné plavidlo? A je to elektromobil, tankování trvá dvě hodiny a když u nabíječky vypadne proud, pojedete naftovou octávkou s nápisem taxi. Jenže potom je tu jízda. To auto mění mé představy o tom, co jsou to jízdní vlastnosti. Zrychlení, boční přetížení – i kdyby to bylo sportovní auto, bylo by to fantastické. Ta věc se teleportuje z místa na místo. Stačí jen pohledem zaměřit místo, kde chcete být, a Jaguar už tam je. Okamžitě. bez prodlevy. 

Největší zklamání: Track Day Bělá

Někteří z nás tušili, že to asi nebude zrovna velký trhák. Sešlo se hned několik akcí na stejný víkend a do toho Bělá není úplně ideální okruh pro Track Day. Za normálních okolností jsou okruhové dny příležitostí, jak si s přáteli zařádit v bezpečí závodního okruhu. Bělá je trochu jiný případ, tady bezpečí trati končí tam, kde začínají stromy trať bezprostředně lemující. Tak bezprostředně, že se sem nevejdou ani ti přátelé. Přesto asi nikdo z nás nečekal, že to bude až takový propadák. No nic, zkusili jsme si to, někdo ty slepé uličky prošlapávat musí…

Největší překvapení: Peugeot 508 SW 

Původně jsem chtěl psát o Volvu V60 Cross Country, protože to auto mě vážně nadchlo svou všestranností. Jenže tam se to vlastně očekává, takové by Volvo mělo být. Ale Peugeot 508 je jiná písnička. Jistě, byla tu skutečně povedená auta této značky, ale to už je docela dávno. A teď je tu nová 508. Je krásná, má bezrámové dveře, tesáky a fantastickou kabinu. Ale především – funguje skvěle jako auto. Výborně se řídí, dobře řadí, je rychlá a zároveň velmi pohodlná. Z toho testu jsem měl opravdu radost, je fajn být u toho, když se něco po letech opět skutečně povede.

 

To byl náš rok 2019. Těšíme se na další zážitky, příští rok rozhodně nehodláme polevit!


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

sp
spooon
25. prosince 2019, 19:59
0

Bělá byl dle mě průser hlavně načasováním, jinak to mohla být sic komornější ale úspěšná akce.

reagovat
sm
smyko
26. prosince 2019, 20:58
0

.. za mě byla ta Bělá zase jedna z nejlepších zážítků roku ;) .. a réza si taky chroch.. tedy brumlala blahem. Škoda že nebude repete .. jel bych hned, ale chápu.

reagovat
Goldies
26. prosince 2019, 21:23
2

A co ZloKočka? Tam jsem na ten soupis zvědavej!

reagovat
Zlokoč Ka
27. prosince 2019, 20:52
3

Tak jo, udelame druhej dil :)



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

GMC Vandura 2500 1990
GMC Vandura 2500

1990 rok výroby
205 koní výkon
5 700 ccm objem

Chevrolet Astro CL 1990
Chevrolet Astro CL

1990 rok výroby
150 koní výkon
4 299 ccm objem

Buick Riviera 6,6 V8 400cid 1977
Buick Riviera 6,6 V8 400cid

1977 rok výroby
185 koní výkon
6 600 ccm objem

Lincoln Town Car Limo 2003
Lincoln Town Car Limo

2003 rok výroby
250 koní výkon
4 600 ccm objem

Chevrolet Corvette C3 5.7 1979 1979
Chevrolet Corvette C3 5.7 1979

1979 rok výroby
195 koní výkon
5 700 ccm objem