Aston Martin V12 Speedster je typický sbírkový závoďák

Sportovní divize britské automobilky (nazvaná Q, což je docela vtipný detail) představila minulý týden nový Aston Martin V12 Speedster. Ačkoli by k tomu mohl letmý pohled svádět, nejde jen o DBS bez střechy a předního skla, ale ryze svébytný model. O pohon se tu stará (překvapivě) vidlicový dvanáctiválec o objemu 5,2 litru, který jde proti moderním zvyklostem a pohání pouze zadní kola. 

Více než dostatečných 690 koní dávkuje automatická osmistupňová převodovka od ZF, z nuly na stovku zrychlí za tři a půl vteřiny a maximální rychlost je omezená na 300 km/h. Narozdíl od konejšivého luxusu, kvalitního dřeva a lánů jemné kůže, které známe z interiéru sportovních kupé značky tu hraje prim účelnost a snaha o úsporu hmotnosti. Z luxusních prvků výbavy tu nenajdete opravdu skoro nic. Dokonce i schránka u spolujezdce je jen brašna připevněná k palubní desce dvěma popruhy. 

Celé auto dává jasně najevo, že tady je vzhled zkrátka podřízen funkci. Co na tom, že se ve Speedsteru musí jezdit v helmě, která je zároveň jedinou bariérou mezi řidičovým uchem a řevem nerezových výfuků, tohle auto přeci vzniklo pro závodní tratě. Anebo ne?

V12 Speedster vznikne celkem jen v 88 exemplářích, které jsou navíc již vyprodané. A to i přes fakt, že cena vozu je přes 22 milionů korun. Paradoxně se i v oficiální tiskové zprávě objevuje fráze, že jde o „lukrativní investici“ a „vůz, jehož cena jen poroste“. Skvělý a vycizelovaný kus techniky je tak degradován na úroveň jakési komodity, položky v investičním plánu. Zkrátka je dost pravděpodobné, že některé z prodaných Speedsterů se v následujících letech ani nedotknou pneumatikami asfaltu, ale hned skončí dobře schované někde v hlídaných skladech. A to je možná trochu škoda.

Napadá mě taková kacířská myšlenka – co takhle pro příště vyrobit jen omezený počet nějakých fakt hezkých plaketek a ty prodávat jako investici? A s těmi speciálními závodními auty by se mohlo, já nevím, třeba závodit?