reklama
načítám data...

Střípky z historie Volva: Letící cihla

09. ledna 2018, 11:05 13 komentářů TheKubajs

Pohodlně se usaďte, dneska nás čeká zběsilá jízda po dvou kolech plná britského humoru, švédského stoického klidu a...vycpaných kolií.

zobrazit celou galeriiJakub  Pospíšil: Střípky z historie Volva: Letící cihla

Původně jsem se dneska chtěl rozepsat o “ryze ženském” konceptu MYCC, ale po diskuzi pod minulým článkem jsem usoudil, že si na holčičí Volvo budete muset ještě chvíli počkat. Dneska se totiž podíváme na pravděpodobně nejšílenější počin v historii britského šampionátu cestovních vozů. Běh událostí, který vedl k nasazení obrovského kombíku do závodu rychlých aut je od začátku do konce skoro tak neuvěřitelný, jako pohled na obrovské Volvo vybírající zatáčku po dvou kolech.

Celý (skoro bych řekl zázračný) příběh začal příznačně o Vánocích. Konkrétně 22. prosince 1993, kdy Volvo podepsalo tříletou smlouvu s Tom Walkinshaw Racing (TWR). Předmětem smlouvy bylo dodání, servisní podpora a společný vývoj závodních speciálů na základě vozů Volvo 850, které se zúčastní se tří ročníků šampionátu BTCC (1994,1995 a 1996).

Spolupráce těchto dvou firem byla tehdy v motoristickém světě velkým překvapením, protože většina fanoušků měla v živé paměti jejich vzájemnou rivalitu, která panovala v osmdesátých letech. Tam se totiž pravidelně pral tovární tým Volva a jejich model 240 turbo s TWR a jejich Roverem SD1 o přední příčky. V devadesátkách byla ale rivalita rychle zapomenuta, zčásti i proto, že divize Volvo-R, která měla na starost tovární tým, byla přetransformována ve vývojový tým, který měl již brzy představit legendátní Volvo 850 T5-R a Volvo tak fakticky již do BTCC svá tovární auta nenasazovalo. To už ale trochu předbíháme. 

reklama

Mezitím v roce 1993 přišly Vánoce a Nový rok a konstruktéři z Volva a TWR se po svátcích vrhli na vývoj závodního speciálu pro sezónu 1994. Času na to rozhodně neměli nazbyt. První závod je čekal již za tři měsíce, 4. dubna na okruhu v Truxtonu. Tou dobou ale ještě stále nebylo rozhodnuto, jaká karosářská verze nakonec odstartuje.

Nasazení kombíku samozřejmě nebylo dílem jednoho jediného rozhodnutí. Samotný fakt, že by rodinné kombi mohlo jezdit sportovně si již “za své” vzala, už dříve zmíněná, divize Volvo-R. V roce 1993 už bylo definitivně rozhodnuto, že se tato jejich představa zhmotní ve formě legendárního Volva 850 T5-R (později jen R). A pro tento připravovaný ostrý kombík by byla účast v závodech vynikající reklama. Navíc, ačkoli se to tak na první pohled nemuselo zdát, měla dlouhá karoserie i svoje výhody. Například mnohem lepší přítlak a aerodynamické vlastnosti. Mezi hlavní nevýhody patřilo hlavně vysoko položené těžiště, umístěné ještě k tomu v zadní části auta s hnanou přední nápravou. Na papíře se ale tyto vlastnosti mezi sebou docela dobře vyrušily a v některých simulacích vycházel kombík dokonce oproti sedanu jako “závodnější” varianta. Teoreticky to tedy fungovat mohlo, ale nikdo si tak nějak netroufal převést “závodní cihlu” v realitu.

Onou “poslední kapkou”, která poslala kombi na trať byla vlastně náhoda. Volvo si totiž zadalo v únoru 1994 objednávku na zpracování závodní karoserie modelu 850 (vyrámování a odlehčení) u firmy Steffanson Automotive. Tou dobou už nebylo času nazbyt a proto si ještě v den objednání přijel zástupce firmy do Volva pro karoserii, aby mohli zahájit práce. Tou dobou ale byly k dispozici pouze karoserie kombi a tak si tenkrát Steffanson Automotive nakonec opravdu odvezli dvě karoserie kombíku. Firma odvedla skvělou práci a s jejich odlehčovací kúrou se nakonec vůz dostal z 1570 na “pouhých” 950 kg (což byla mimochodem nejnižší hranice, jakou regule BTCC povolovaly).

Mezitím v Británii vyvíjelo TWR speciální hlavu pro dvoulitrový řadový pětiválec, díky které se povedlo z původně líného a podle některých poddimenzovaného motoru s výkonem 143 koní vytáhnout dvojnásobek: 285 koní. (Pro fajnšmekry doporučuji prostudovat velmi dobře technicky napsaný článek o této úpravě zde – anglicky). Zde se nabízí otázka, proč Volvo do závodního speciálu nezastavělo větší 2,5 l pětiválec (2,3 l – opraveno. Díky Nimrode), který později používal i model T5-R. Odpovědí jsou předpisy BTCC, na které byl dvouapůllitr příliš velký. Regule BTCC jasně určovaly, že soutěžní vůz může mít maximálně dvoulitr, maximální otáčky motoru byly omezeny na 8500rpm a váha minimálně na 950kg. Jakékoli přeplňování bylo taktéž zapovězeno.

Kvůli lepšímu rozložení hmotnosti byl celý motor posunut až k protipožární přepážce, čímž došlo logicky k posunutí celého vnitřního uspořádání. Řidič tak seděl zhruba uprostřed vozu, lehce za B sloupkem. Z palubní desky k němu byl vytažen volant na velmi dlouhém sloupku a celý interiér působil trochu komicky. Závodníci se však shodovali, že i před přítomnost rámu se necítili ve voze stísněně a že dojem z vozu byl velmi prostorný. Samozřejmostí bylo i zastavění nové převodovky, konkrétně sekvenčí šestikvaltové skříně, taktéž z produkce TWR. 

Konstruktéři nakonec stihli vše na poslední chvíli a 4. dubna v Truxtonu stály oba kombíky připravené na startu, což se neobešlo bez bouřlivých reakcí okolí. Jednalo se o suverénně největší auta v soutěži a se svým komickým vzhledem se okamžitě staly miláčky publika. Navíc každá ostřejší zatáčka se díky vysokému těžišti stala adrenalinovým zážitkem na dvou kolech. Toho si byly vědomy i sportovní televize, které vysílaly přenosy ze závodů. Volvo prý pro sebe uzurpovalo tolik “screen time”, že to dokonce vedlo ke stížnostem ze strany týmu Vauxhall.

Za volantem aut seděli zkušení řidiči Rickard Rydell a Jan Lammers. Jejich pocit z auta nejlépe pochopíte z části rozhovoru, který Rydell poskytl při příležitosti 10. výročí tohoto závodu. 

“Když jsem v prosinci 1993 podepisoval smlouvu pro Volvo a TWR, netušil jsem, že budeme závodit s kombíkem. Kdybych mi to tenkrát řekli, asi bych s podpisem hodně váhal, takže jsem rád, že jsem to nevěděl. Celé to bylo hodně hektické, dokonce jsme ani neměli čas si auta před závodem vyzkoušet na trati. Před Thruxtonem (závod 4. dubna) jsem se s autem projel všehovšudy pár set metrů na dvoře před vývojovým centrem TWR.

Naše Volva byly z přehledem největší a nejméně sportovně vypadající auta v celém závodě. Naši soupeři, kteří se snažili, aby jejich auta působili co nejvíce jako závoďáky tak něměli moc velkou radost, když museli závodit s kombíkem. A asi si dokážete představit, jak je naštvalo, když je takový kombík předjel. Dost soupeřů se nám kvůli kombi posmívalo a říkali nám, že máme s těmi auty vozit rodinu na výlet a nepřekážet na okruhu. Nám to ale bylo celkem jedno. Závodit s Volvem byla totiž hlavně zábava. Jednou jsme, abychom je trochu poškádlili, namontovali při představovacím kole závodu do našich aut vycpané kólie!”

Teď by bylo moc hezké zakončit celé vyprávění pěkně ve stylu amerického filmu tím, že se obrovské kombíky nakonec umístily na prvních příčkách a posměvačům spadl hřebínek. Jenže život není americký film. Volvo se umístilo celkově na čtrnáctém místě, nejlepším výsledkem bylo páté místo v závodě v Outlon Park. Volvo a TWR se ale shodují, že i přes nevalné umístění se jednalo o velmi úspěšnou sezónu. TWR zde získalo cenné zkušenosti, díky kterým vyvinulo v následujících letech vítězný model S40 a pro Volvo se jednalo o nejlepší reklamu, jakou si mohli přát. Zde si opět vypůjčím kousek z výše citovaného rozhovoru:

“Během sezóny ´94 jsme se naučili neskutečné množství věcí. Po každém závodě jsme vylepšovali auta a zjišťovali nové a nové poznatky. I když jsme skončili nejlépe na pátém místě, napsalo a natočilo se o nás více, než o jakémkoli jiném týmu.”

Další rok nastoupil tým TWR a Volva do závodů znovu. Tentokrát ale již z modelem 850 sedan.  Hlavním důvodem pro přesednutí z kombíku byla změna pravidel, která umožňovala namontovat na vozy přídavný spoiler. Zatímco na sedanu spoiler zlepšil přítlak a aerodynamiku téměř na úroveň kombíku, u kombíku neměl skoro žádný vliv. Ryckard Rydell dojel se sedanem v roce 1995 na celkovém třetím místě a stejný úspěch zopakoval i v roce 1996.

Po této sezóně došlo k prodloužení smlouvy a nasazení nového auta, konkrétně malého Volva S40. S tím dokonce v roce 1998 vyhrál Rydell celou sérii BTCC. Pro motoristický svět zůstává ale stejně i nadále tím, kdo závodil s kombíkem, který měl v kufru vycpaného psa. 

Na závěr ještě krátký videosestřih. Ten pán na konci je výše citovaný závodník Rickard Rydell:

Informace ve článku jsou v rámci možností ověřovány a kontrolovány dle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Je ale možné, že se do článku vloudila nějaká chybička. V tom případě budu vděčný za upozornění. Díky.

zdroje:
Jalopnik, Pistonheads, Volvo Global Newsroom, Super Touring Register, osobní vyprávění.

 


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

Nimrod
09. ledna 2018, 17:14
1

předně děkuji za článek :-) dovolil bych si pár drobností. závodní divizi znám spíš pod "volvo r-sport", takže asi jsou možné oboje verze. a t5-r měla 2,3l, stejně jako obyč t5. 2,5 nebyla nejvýkonnější verze, protože tam byl nějaký problém, ale už nevím jaký (chlazení? praskání bloků? fakt nevím)

reagovat
Jakub Pospíšil
09. ledna 2018, 17:34
0

Díky. Pojmenování R-Sport jsem taky párkrát někde viděl, upřímně si nejsem jist, co je správná verze. Jinak T5-R měl samozřejmě 2,3 litru, jen jsem to pomotal. Myslím, že to byl stejný blok jako 2,5 s jiným vrtáním. 2,5 měl z logiky věci užší stěny a tak praskal (?).
-
Komentář upraven 9. 1. 2018, 17:34:49
-
Komentář upraven 9. 1. 2018, 17:35:18

Nimrod
09. ledna 2018, 18:03
0

přestože jsem to viděl prakticky vždy s pomlčkou, samotný volvo alespoň na začátku této divize to mělo jen jako "volvo r sport" http://people.physics.anu.edu.au/~amh110/R-Sport/R-Sport_Catalog_1979.pdf
jo, je to víc než možný. uvidíme, co poví chase :-)

Chase
10. ledna 2018, 13:26
0

Ono si ani Volvo moc velkou hlavu ze způsobem zápisu nedělalo :D Když budu brát tebou linkovaný ofiko Volvo katalog z roku 1979 a tento http://www.volvotips.com/brochures/240-260/1983/Volvo-240-260-accessories-1983-brochure.pdf z roku 1983, kde už je zmiňován pouze R-Sport. :) Takže bych se osobně příkláněl také k tomu, že na začátku této divize (což je doba vydání tebou nalezené boržury) se psal název bez pomlčky a ke konci (mnou nalezená brožura) s pomlčkou. Tuším, že od roku 1984 se tato divize schovala pod název Volvo Motosport.

ToMyx
09. ledna 2018, 20:16
1

Parádní čtení!!! Tyhle historické střípky jsou super! O Volvo natož o jeho závodní edici jsem se nikdy nezajímal, koukám, že to byla velká chyba....
Musím si vyhledat nějaké závody na youtube;-)

reagovat
Jakub Pospíšil
09. ledna 2018, 20:18
0

No vidíš, to jsem vlastně ještě chtěl pod článek hodit nějaké to video. Díky za připomenutí :)

Nimrod
09. ledna 2018, 20:20
2

snad příliš nepředbíhám, ale na okruzích je pro mě srdcovka tohle http://www.240grupp-a.se/English/index.htm . informací o závodních vozech na těchto stránkách je až pozoruhodně mnoho. jinak doporučuju mrknout také na švédský rally. vidět skoro pětimetrová auta na rychlostních zkouškách převážně na šotolině je paráda :-)

Irwinek
12. ledna 2018, 09:30
0

jo, vidět driftující 960 na šotolině a vzápětí skok přes můstek, to se nezapomíná :-D
ono se vyplatí podívat se na krabice v akci, člověk pak změní názor :-D důležité je taky zaznamenat, že i po těch kotoulech a spol je posádka vpořádku

kubas
11. ledna 2018, 15:55
1

Jako majitelovi dvou "krabiček" mi tenhle článek udělal obrovskou radost. Díky!

reagovat
Eon
12. ledna 2018, 12:31
1

Hezký článek! Znám jednoho Volvo fanatika a musím říct, že ty auta mají něco do sebe. :-)

ro
rock
12. ledna 2018, 12:10
0

Velká paráda (auta i článek).

Kdysi jsem coby teen měl nad postelí plakát Volvo 240 vs Rover TWR (pravděpodobně k poslednímu ročníku na starým Brně, ale jistý si nejsem). Od té doby mám slabost pro závodící Volva a kombíky v britským mistrovství jsem v rámci možností sledoval a fandil jim :-)

reagovat
Nimrod
12. srpna 2018, 09:03
1

nové video z goodwoodu

reagovat
Jakub Pospíšil
13. srpna 2018, 13:14
0

Jo, koukám, že to jsou dokonce záběry s tím plyšovým psem :)
Každopádně na ty zatáčky po dvou kolech bych mohl civět pořád dokola.