Už od školky jsem si rád povídal s ostatními vrstevníky o autech. Naštěstí jsem v naší třídě nebyl jediným mladistvým autíčkářem, měl jsem zde další dva kamarády – nadšence do aut Jardu Fleka a Martina Sudaře (řečeného Sud – ano, nebyl z nejhubenějších). Naše každodenní školkové vycházky se tak stávaly nekonečnými debatami o autech, která jsme míjeli. Samožřejmě jsme o nich tenkrát měli poněkud zkreslené představy, ale to nám nebránilo v tom se trumfovat v odhadech, zda to či ono auto “jede sto” nebo dokonce “dvěstě”. To, že existují auta, která jezdí “třista” jsem tenkrát Jardovi nevěřil :).
Níže jsem vybral několik nezbytných propriet autíčkáře z osmdesátek, které mám ze svého dětského věku zafixované jako zaručené prostředky, jež z nudné škodovky udělaly rázem skorozávoďák. Výčet berte prosím s nadsázkou, konec konců, pokusím se dané propriety popsat tak, jak jsem je vnímal ve svých školkových letech.
Úmyslně vynechávám věci naprosto evidentní, jako jsou litá kola, spoilery, nestandardní díly karoserie, nebo zajímavé barvy a lakování. Zmíním zde raději doplňky na první pohled nenápadné, ale skýtající nečekaný dynamický potenciál.
- Hlavice řadící páky s něčím zalitým v pryskyřici.
Děda míval v hlavici zalité autíčko, ale strejda Slávek měl dokonce řadičku s opravdovským pavoukem. Klasickou černou řadičku měli jen nudní lidé bez vkusu. Přidávala cca 12 koní.
- Přítlačné spoilery na stěrače
Už jen najít fotku tohoto klasického vylepšení nebylo vůbec snadné. Jedná o se doplněk, který z našich silnic úplně vymizel. Samozřejmě zde platila přímá úměra “čím více čtvercových plošek, tím rychlejší auto”. S klukama ve školce jsme tak na první pohled poznali, zda se jedná o celkem trapný “tříčtverečák”, lepší “štyrčtverečák”, nebo dokonce fajnšmekra s “pětičtverečákem”. Přidaný výkon se zde rozpočítával na čtverečky, konkrétně 6 koní/čtvereček. Sudově báchorce o tom, že jeho strejda má desetičtverečák jsme samozřejmě nevěřili a za zády jsme se mu za ni smáli.
- Pingpongové míčky na anténě (případně další ozdoby)
Tady se asi ani nemusím moc rozepisovat. Opět platila přímá úměra “čím více míčků, tím rychlejší auto”. Ozdoba ve formě chlupatého ocasu se u mě přílišné oblibě netěšila, protože mi bratranec namluvil, že se vyrábí z živých veverek a mě jich pak bylo líto. Míčky tedy přidávaly 5 koní/kus, ocas bohužel za mě 14 koní ubíral.
- Kývací pejsek
Nejčastější obyvatel plata za zadními sedačkami si sice vzhledem ke kvalitě některých silnic div nevykýval hlavu, ale i tak si vždy zachoval profesionální psí výraz. Plusové body byly za rozličné další varianty kromě obligátního psa. Kývající zvířátka přidávala 8-15 koní dle uměleckého dojmu.
- Potahy sedadel
Tady to je složitější. Samozřejmě nejvíce koní navíc, konkrétně 22, Vám přidaly plyšové potahy - to bylo bez diskuze. Ideálně se zvířecím vzorem. Ale ani ostatní typy potahů nebyly na škodu. Řidičův korálkový potah by za 15 koní, obyčejné potahy za 10. Mínusové koně pak přinesla kousavá deka na zadních sedačkách (ano, strejdo Rudo, tím myslím tu hnusnou zelenou deku, co jsi tam měl ty. Na ní se v kraťasech nedalo sedět.)
- Zemnící pásek proti statické elektřině
Jarda Flek: ”To mají závoďáky.
Já: ”A proč?”
Jarka Flek: ”Nevím, ale mají to závoďáky, jsem to viděl v televizi.
(autentický přepis rozhovoru, věk protagonistů cca 5 let)
Od té doby to bylo jasné. Nevím co to je, ale mají to závoďáky. Plus 5 koní.
- Přídavná světla
Čím víc světel, tím lepší auto. To je bez diskuze. To nebudeme nijak prodlužovat. Rovných 10 koní navíc za každý další pár světel.
- Samolepky
Čím víc, tím líp. Svatým grálem byly samozřejmě samolepkové odrazky, případně samolepkové rychlé pruhy. Ale bralo se všechno. Hlavně aby to vypadalo jako sponzoři na Rallye. Jedna samolepka přidávala jednoho koně.
- Potahy na volant
Nudné černé volanty nikomu moc neučarovaly, sportovní varianty byly ale opravdu výjimečné zboží. Naštěstí tu byla celá paleta potahů. Klasika byl plyšový potah, potom jsme tu měli “vázaný” a pro fajnšmekry tu byl koženkový s “chlívečky” na prsty. Přidaný výkon se pohyboval mezi 4 a 12 koňskými silami.
- Deky na mřížku chladiče
A jdeme do finále. Tento vkusný doplněk jsme potkávali hlavně v zimě a měl mnoho podob. Od prostého kusu kartonu, koberce, nebo lina až po krásné kožené dečky na míru. Karton a lino koně samozřejmě ubíraly, ale pěkná kožená dečka přidala až 11 koňských sil.
A tím jsme se dostali ke konci. Většinu těchto doplňků už dnes na autech nepotkávám (ve většině případů musím dodat, že naštěstí), tudíž jsem se musel naučit odhadovat jejich sportovní založení na základě jiných vodítek. Doufám, že vás můj výčet alespoň trochu pobavil a budu moc rád, když se mi svěříte do komentářů, jak jste vy ve svých dětských letech rozeznávali “závoďáky” od obyčejných aut.
14. srpna 2017, 16:30
0
Dobře jsem se pobavil! Krásná vzpomínka na dětství. Za mně ještě poklice. Elektrony v té době nebyly, ale poklice na celý disk přidávala taky hodně. Ale musely být stejné na všech kolech, jinak to naopak ubíralo.
14. srpna 2017, 20:09
1
Jo, pravda. Poklice byly legendární. Konec konců, i KITT měl poklice a jakej to byl frajer.
14. srpna 2017, 18:40
0
Taky jsem se skvele pobavil. Mimochodem, deda mel na svoji stodvacitce prave to auticko, zality do pryskirice na hlavici radici paky a byla to bomba. Strasnej luxus. Kam se hrabala cerna hlavice nasi stopetky. Ale my jsme zase meli cerveny chlupaty potahy na sedacky, ktery ladily s cervenou kastli. Psala se druha polovina 80. let, tak co by clovek chtel. :-D
14. srpna 2017, 18:51
0
Tak předně minimálně nápaditost blogu je skvělá. Docela sem se zasmál a navíc si vzpomněl, že tak nějak podobně jsme to dělali taky a u zmínky o tom, že jsou i auta co jedou 300 se mi úplně vybavilo jak to s Jardou taky řešíme. Jen bych doporučil větší mezery mezi blogy jinak tě potká osud smutný jako ostatní (některé blogery) i přes nespornou zajímavost témat a slušné psaní svou dráhu velmi brzo ukončili.... Prostě došlo střelivo.
14. srpna 2017, 20:04
0
O té četnosti blogů jsem už taky přemýšlel. Až na blogy o vlastních autech jsou to ale všechno takové "bleskovky" co mě napadnou běhěm dnev práci a většinou jsou vysmrknuté za 20 minut u kafe. Ale asi je začnu raději psát do šuplíku, abych měl co publikovat v méně plodných časech.
14. srpna 2017, 23:16
0
Ha ha, vtipný článek. Co si tak vzpomínám...
Tátova (a později má) sto pětka: 1. koberečky z koberce, 2. Muf s pružinkami nalepený na palubní desce (variace pejska s kývací hlavou) 3. poklice, 4. dlooouhá anténa, 5. chlupatý potah volantu, 6. masážní kuličky na předních sedačkách, 7. polštářky na zadních sedačkách, 8. stromeček na vnitřním zpětném zrcátku (trvalý kult, v MX-5 jsem ho nicméně z logických důvodů zavrhl - stejně je střecha furt dole)
Švagrova Lada 1600: 1. malý volant (průměr 290 mm), 2. pevná plastová žaluzie na zadním skle (+20 koní), 3. plastový spoiler vzadu (+10 koní), 3. ruční brzda s kovovým madlem, 4. sedačka řidiče potažená ovčí kůží (luxus +100 bodů), 5. tapecírunk střechy z červené látky (ladila s barvou vozu), 6. znáček Lada zalitý v pryskyřici na řadicí páce, 7. přídavné mlhovky (či co to bylo)
Btw. strýcův bílý favorit měl rychlé pruhy červené barvy - nejvíc... :o)
15. srpna 2017, 08:43
2
Na Mufa už jsem úplně zapomněl, to byla taky velká klasika. A žaluzii na zadním skle považuji dodnes za velmi vkusný doplněk.
15. srpna 2017, 13:43
0
Jo, ovčí potahy jsme měli ve favoritu taky, tátovi to dělalo dobře na záda a je fakt, že se v tom člověk v létě nepotil a v zimě to hřálo. Když mi pak favála ukradli, ty kůže byly tak polovina vzniklé škody...
15. srpna 2017, 08:23
0
Kolik koní přidalo oblíbené plato vajíček před zadním oknem?
15. srpna 2017, 09:12
0
To nepřidávalo asi nic, ale spíše přemýšlím, zda jsem vůbec někdy někoho s tím pověstným platem vajec viděl. Jasně, je to legendární klišé, ale v reálu jsem asi nikdy nikoho s vajíčky před zadním oknem nepotkal.
15. srpna 2017, 10:47
0
Jsi ještě mladej písek, děda to vozil snad z každé návštěvy příbuzných a rozhodně nebyl sám :-D
v neděli večer jsi to našel snaad v každém druhém autě spěchajícím ku Praze :-d
15. srpna 2017, 14:48
0
Tak vajíčka se z venkova vozila jako kde, co. Takže jo v těch sto dvácách se to vidělo docela často. Zejména ta tehdejší úplně nejstarší generace to měla zažité. Vajíčka, rajčata, salátovky, zavařeniny, rybíz, maliny no prostě to všechno, co v krámu bylo ale málo, nebo vůbec.
19. května 2018, 22:35
1
Tak tady jsou, prosím, ta vajíčka + pár drobností, běžně se vyskytujících za zadními okny ( nafoceno 19.5.2018 na 5-tém srazu vozů Rolls Royce a Bentley v Dubči u Prahy )
15. srpna 2017, 09:19
0
+100 koní , za článek :-D
The Kubajz is da best, he he.. Fakt máš talent psát vtipně nenuceně a čtivě. Vidíš, tebe by si měl Autíčkář dát jako intermezzo hned na hlavní stranu mezi test SUV a Crosoveru a mega battle Rapida s Citrónem Eliséé, která má přý přijít :) ... To by bylo takovejch clicků, že by to shodilo i severy toho Seznamu!
A mě ještě napadlo : plyšová obří hrací kostka na tažným zařízení ( + 5 koní)
Ale děda, jakožto zootechnik, který objížděl ovčí farmy, tehdy součástí JZD v červený Škodovce 105L. Jako děti jsme teda seděli na ovčích vlnách jako v Bentley a za předním opěradlem měl přimontované krásné ovčí / kravské zvony. A ty na dírách občas pěkně cinkaly :-D
Jsem byl zpátky v pěti letech na chvíli. Super čtení.
15. srpna 2017, 09:27
0
Plyšovou kostku na tažáku nepamatuju, ale u nás v rodině patřila na tažák jedině kostka od dřeně. Pro nás pro děcka to byla asi jedná možnost, jak modifikovat vzhled rodičovského a prarodičovského auta. Po snědení dřeně jsme mohli vybrat, zda zachováme stávající kostku, nebo nahodíme novou. Já se vždycky snažil sladit barvu kostky a karoserie.
15. srpna 2017, 09:43
1
vždyť taky kecám .. myslel jsem plastová , přesně jako na tom obrázku. Plyšová se věšela na vnitřní zrcátko, to byl taky obvyklý upgrade.. Nejlepší ovšem byla ta žaluzie na žigulu.
A kdo měl tehdy na Mercedes, tak si pamatuju, že na těch "Piánech" byly na masce přidělávaný podkovy.
http://g.cz/sites/default/files/g/2014/06/dhk.jpg
15. srpna 2017, 13:08
0
Jó, podkovy taky pamatuju. Asi to v případě poruchy tahali koňma zpátky domů. :-D
15. srpna 2017, 14:50
0
Auto pro bavorský sedláky, proto ta podkova :)
16. srpna 2017, 11:50
0
Ty podkovy nebyly specialitkou jen v ČR. V DDR/SRN taky jezdily co si pamatuju.
Kubajs, pochvala za tyhle zamyšlení, mám rohlíka jak po oblíbený okresce a z fleku bych jel zase na tábor:-D
16. srpna 2017, 12:45
0
Je fakt, že ty podkovy jsou vidět skoro jen na mercedesech. Nevíte, jestli to má nějakou spojitost?
16. srpna 2017, 13:16
0
Já myslim, že to napsal někde beastar : souvisí to s tím Bavorskem a Bádenskem Wurtenberskem : selský kraj, ale smysl by měl být, že to přináší štěstí. Proč je to ale jen vidět na M-B to fakt nevím. A ten zvyk už před mnoha lety myslím vymizel.
Mě se ješte líbil vyndavací transistorák, kterej byl v Simce a pak v Cortině jsem měl po prvním majiteli krásnou trojúhelníkovou visačku s Ford logem a na zadním platě se vážně vozily různý artefakty... z těch vkusnějších byl kobereček na zadní plato. Táta měl / furt ho má schovaný , takovej Škoda s vyobrazeným Popularem a ten vozil snad dokonce ještě i ve Feldě.. No a z těch dalších věcí přidávala vždycky hodně koní stínící nálepka na vrch čelního skla se jménem nějaké značky, rallye teamu apod. Za to jsme s klukama vždycky dávali palec nahoru. My to na autě neměli právě. No a úplně klasicky fungovali jako magnet lakovaný nárazníky. U 130L ideáně "rallye" modrý.
16. srpna 2017, 13:38
0
Teď jsem to právě viděl v DE na několika fungl nových mercedesech... je fakt, že to bylo kolem Stutgartu...
16. srpna 2017, 13:43
0
Ono to přežívá pořád přece jen ty lidi co si dávali podkovu na starší MB to pamatují dodnes a tak se stane, že si to dají i na další. Já ji měl na w163 for fun taky:)) Ještě k tomu může být druhá nezbytnost křížek na provázku na zpětné zrcátko.
17. srpna 2017, 06:12
0
Bydlim na hranicích s rakouskem a podkovy má každej druhej rakouskej sedlák :)
15. srpna 2017, 09:57
2
Ha! :D Skvělé téma. Tohle půjde na hlavní stránku :-)
15. srpna 2017, 12:48
0
Strejda mel na 105 dodelany otackomer s diodama (zelena-zluta-cervena). Uz si nepamatuju, jestli to bylo jeste pred plysakem nebo az po, ale skoro bych si tipl, ze jeste pred. Kdyz celou nasi a svoji rodinu vezl od babicky, tak jsem ho povzbuzoval, at necha svitit i ty cervene.
Blog je genialni, diky.
15. srpna 2017, 16:57
0
No jasně, něco jako tohle, že ? http://img.skoda-virt.cz/vase_auta_upload/4/335/335_2005-05-24_22-04-50_93.jpg
Ale to bylo z těch vkusnějších věcí, to na tom obrázku vypadá i dobře a závodně! Pak se taky do 105/120tek dodělávali z různých materiálů domácí středový konzole s koženkovým obalem řadící páky..
To taky pamatuju jako malej kluk, že jsem obdivovali : Auto co má středovou konzoli = těžkej luxus
15. srpna 2017, 21:52
0
Nee, nemelo to rucicku. Bylo to neco takoveho:
http://img.skoda-virt.cz/forum_upload/2008/12/03/8_2_100083__2008-12-03_12-27-08_90.jpg
Pro me to tenkrat bylo neco uchvatneho. Ani jsem nevedel, ze je to otackomer.
15. srpna 2017, 21:56
0
I kdyz uplne nejvetsi frajer byl jiny strejda s Wartasem v kombalu. Radil pod volantem! A ten zvuk! Ta vune! Melo to tachometr pouze o 5 mistech a strejda ho nekolikrat za dobu vlastnictvi pretocil.
15. srpna 2017, 13:42
1
Bezvadný nápad na téma a ještě k tomu vtipně a čtivě zpracovaný. Zavzpomínal jsem na dětství a dobře se u toho pobavil, díky.
Jako kluci jsme vždycky zkoumali, kolik to jede -- podle toho, do kolika byl cejchovaný tachometr :)
15. srpna 2017, 14:03
0
To je jasný, cejchování tachometru byl fenomén. Tráboš "jel" 120, stodváca dokonce tuším 180. Ale vzpomínám si, že o "maximální rychlosti v techničáku" mě táta poučil celkem brzo - asi v první třídě. Byl jsem pak docela zklamaný, že náš rodinný Renault 25 nejezdil 240, ale jen 201.
15. srpna 2017, 14:11
0
My jsme právě v té době traboše měli a za příhodného větru skoro těch 120 jel :) Tak jsem si myslel, že i ostatní umí otočit rafikou až ke konci stupnice.
15. srpna 2017, 14:14
0
Je fakt, že tráboš měl jeden z "reálnějších" tachometrů. Ale představa, že letím 180 v úzké stopětce je dneska hodně děsivá.
15. srpna 2017, 13:46
0
Skvělé! To se ti opravdu povedlo, hezky jsem zavzpomínal.
Ovšem já se s tuningem od mala nekamarádil, leda fabrickým, takže jediné, co se mi vždy v autech moc líbilo, byly samolepky s dřevěným dekorem na palubní desce; v lepší případě už od výrobce. V tom asi navždy budu vzpomínat na Rovery:-)
15. srpna 2017, 14:06
0
Na dřevo dneska nedám dopustit, ale jako malý jsem si myslel, že ho mají jen špatná auta, působilo to na mě tak nějak zastarale. Takže dřevo koně tenkrát asi ubíralo.
15. srpna 2017, 16:25
0
Úplně jsem se vrátil do dětských let. Parádně napsáno! Nebyla to sice úprava, ale pamatuji, že za nás platilo následující: pokud to má mrkačky (a ideálně jěště křídlo), tak je to prostě závoďák. Bez diskuze.
15. srpna 2017, 16:35
0
- jednoznačně zadní přítlačné křídlo (jsem si teda vědom toho, že z článku bylo vyloučeno, ale když tam směřovaly zraky jako první) a přídavný světla; zvlášť když byly ještě v ochranným obalu. tT z auta dělalo čistokrevnej závoďák
a z těch méně viditelných
- reproduktory v platu pod zadním oknem
- tenisák na tažném
- monogram na předních dveřích nebo blatníku
- potah sedadel s dlouhým vlasem
- opěrky hlavy
- samozřejmě tachometr cejchovaný dál než obligátních 180 u stodvacítky
btw návod na diodovej přístrojevej štít do stodvacítky si pamatuju snad z "Amára" (Amatérské rádio).
15. srpna 2017, 18:27
1
my jsme jako děcka pozitivně hodnotili světla, tehdy jezdily Škody 100/110 a ty lepší LS měly vpředu 4 světla. Totéž pak přišlo i s řadou 120 a taky to měly některé Lady. Vrchol byla samozřejmě Š110 R coupé. Obzvlášť když měla příplatkové poklice ve stylu Porsche. Z dobových doplňků samozřejmě už zmíněná hlavice šaltpáky. K tomu patřil neodmyslitelně takzvaný cecek, gumový návlek na šaltpáce. Ty škodovky měly tu páku jen z tenké kulatiny a tak se na to dávala taková gumová věc co se sháněla v kravínech protože to byla součást dojicího zařízení, to co se dává krávě na vemeno. Taky se hodně vyskytovaly zdobené dečky u zadního okna. Ty byly bohužel nutností, tlumily hluk od motoru. Za oknem taky nemohla chybět lékárnička, nejlíp ta v podobě polštářku. Machrovina veliká byla dvojitá koncovka výfuku, to se tehdy kupodivu dalo koupit.
15. srpna 2017, 22:03
0
Krásný výlet do dětství:-) My měli v Dačce taky ovce, nálepku Porsche na palubovce, supermazáckou jantarovou řadičku a vzadu zdvojené přídavné mlhy..
Jinak nevím jestli už tu padl takový ten notýsek na palubovku s kozaticí s účesem ala Sandra.:-) Ten byl taky přísný. Nikdy jsem neviděl, že by si tam někdo něco zapisoval.
16. srpna 2017, 12:00
0
Na kozatici se maximálně koukalo, kdyby tam někdo něco napsal, dostal by seřezáno od manželky, že na ní i šáhl!!!:-)
Žigulu jsme měli ten notýsek na přísavce docela popsaný (včetně přicvaknuté propisky), až někdo tu kozatici strhnul, no kdo asi...?:-D
13. září 2017, 15:48
0
Notes na zapisování kilometráže kdo si chtěl registrovat spotřebu. A nebo místo otesu na přísavce číselný počítadlo ála číselnej zámek. To bych možná jště doma někde vyhrabal :D
16. srpna 2017, 11:44
1
Hahahá, na ty léta si taky pamatuju, ještě si pamatuju, že Jarda se vždycky vytahoval, že tohle a tamto má v autě jěho strejda (každý den vytáhl z rukávu dalšího strejdu, který měl to nej):-D
Blog super! Pobavil a odlehčil dnešní dopoledne. U mě byla ve školkovém věku největší machrovinka v kombinacích. Například chlupatice na sedačkách, něco zalitého v pryskyřici na řadící páce + vzadu velké gumové křídlo (na škodulích vedlo tohle: http://img.skoda-virt.cz/vase_auta_upload/4/872/872_2010-08-16_18-13-21_72.jpg ) a mončičák s reprákama na zadním platě. To byly časy :-D
Tyhle návraty do dětských let jsou důležitý pro oprášení sektorů disku zanesené prachem!
16. srpna 2017, 12:00
0
píšu jak hotentot...z mobilu:-(
18. září 2017, 15:07
0
Nejakej bordel s tema lajkama, omlouvam se, mel tam bejt jeden + :)
17. srpna 2017, 14:19
0
Lol, tak to jsem se fakt zasmál. Kývacího psa jsem měl taky :D
21. srpna 2017, 14:56
0
Super článek. Možná jiná doba, ale za mě byla nejvíc vyjížděcí anténa na kufru.
25. srpna 2017, 17:52
0
Ježišmarja, dětství mě dohnalo! :-))) My jsme z rychloměru odečítali 30 km/h, abysme se dostali na maximálku. Když jsem byl malý, tak úplně nejvíc mystická hi-tec technika na autě byly přídavné lampičky na čelní sklo, které měly zabraňovat oslňování. Doteď nevím, jestli to bledé, duchařské světýlko mělo nějaký efekt...
18. září 2017, 12:53
0
Nejvic si vzpominam na ruzne doplnky krute uzitkove doplnky ve vozidlech pribuzenstva. Specialne stryc mel na stopetce pridany otackomer nasroubovany na palubovce a malou krabicku s trojici diod, ktera ukazovala dobijeni baterky. Druhy stryc mel pod radiem otackomer mnohem vice machrovsky: do tvaru hokejky usporadana sada diod.. A samozrejme chlupaty potahy, raj pro alergiky :D
02. ledna 2020, 07:12
0
No ty brďo návrat do dětství.
Ty křidýlka na stěrače jsem ještě do nedávna měl. Kdysi jsem je vyhrabal z krabice dílů na trabanta co sem od někoho dostal. Takže šly na trabanta. Pak putovaly na felinu a dosloužily (rozpadly se) na transpotretu. Kravina k ničemu ale nějak se mi to nostalgicky líbilo.