Střípky z historie Volva: Volvo VESC

Ještě než se vrhneme na článek samotný, dovolím si krátký úvod k miniserálu “Střípky z historie Volva”, kterým bych Vám chtěl zpříjemňovat několik dalších týdnů. K automobilce Volvo mám velmi blízko a k jejím konceptům ještě blíž. Po maturitě jsem totiž pracoval jako průvodce v cestovní kanceláři, která pořádala poznávací zájezdy do Švédska. Jednou z pravidelných zastávek bylo i muzeum Volva v Göteborgu. A protože jsem zde byl občas i několikrát do týdne, seznámil jsem se s místními zaměstnanci, mezi nimiž se nachází několik opravdových srdcařů. Nad jednotlivými exponáty v muzeu jsme strávili hodiny družných rozhovorů a dokonce mi bylo přáno se do některých vystavených vozů i posadit (ačkoli oficiálně se to samozřejmě nesmí).

A právě sekce s koncepty patřily, společně s halou s modely z let osmdesátých a devadesátých, k místům, kde jsem strávil nejvíc času. V novém miniseriálu Vám chci přiblížit některé zajímavé koncepty, které jsem si mohl “osahat” a zprostředkovat Vám alespoň pár dojmů z mých návštěv muzea. A pokud snad někdo z Vás bude mít cestu do Göteborgu, neváhejte a muzeum navštivte. A dejte se do řeči se zaměstnanci. Vědí spoustu zajímavých věcí, rádi si povídají a umí výborně anglicky.

Psal se rok 1972. V Jaslovských Bohunicích byla spuštěna první atomová elektrárna v tehdejším Československu a v Kladně se narodil paní Jágrové malý Jarda. Nás bude ale zajímat něco jiného. Bude jím podivně tvarovaný a poněkud neohrabaně vyhlížející oranžový sedan, který toho roku slavnostně představila automobilka Volvo na automobilové výstavě v Ženevě. Narozdíl od soudobé produkce automobilky, kterou byla tou dobou Volva řady 100, pozbýval koncept nenucenou eleganci a rozhodně se nedal označit jako subtilní. Dokonce by se dalo říct, že tahle novinka byla vlastně docela ošklivá. 

Jenže tady nešlo o vzhled. Tohle auto bylo ztělestněním budoucnosti bezpečnostních inovací. Severská automobilka byla odjakživa proslavená bezpečností a spolehlivostí svých aut, koneckonců tehdejší Volvo 140 se proslavilo legedární reklamou, kdy automobilka naskládala sedm automobilů na sebe a spodnímu se nic nestalo. S Volvem VESC (Volvo Experimental Safety Vehicle), jak se onen oranžový koncept jmenovat, ale posunuli konstruktéři bezpečnostní standardy do úplně nové kategorie. 

V době, kdy u nás byla Škoda 100 na trhu sotva dva roky, nabízel tento plně funkční koncept velmi pokroková řešení. Ať už se jednalo o inovativní prvky v konstrukci vozu, jako například speciální vyztužený skelet ve voze – prakticky rám ze závodního vozu – zastavěný do karoserie, systém ochrany proti bočnímu nárazu (dodnes ve vozech Volvo najdete nápisy SIPS – Side impact protection system. Toto označení použilo Volvo poprvé právě v modelu VESC), teleskopický sloupek řízení, jež se při kolizi zasunul sám do sebe, speciální držáky motoru, které při kolizi poslaly motor “pod auto” a ne do kabiny, nebo ony nevzhledné nárazníky, které ale ustály bez jakéhokoli poškození náraz v rychlosti 16 km/h. 

Jenže inovace zdaleka nekončily jen u karoserie. Vůz byl na svou dobu vybaven skutečně futuristickými prvky, jako například couvací kamerou, ABS, adaptivním podvozkem nastavujícím výšku vozidla dle stavu vozovky a rychlosti jízdy, osmi airbagy, nebo speciální “vystřelovací” hlavovou opěrkou zabraňující poranění páteře při nehodě. Za pozornost stály i tzv. poloautomatické bezpečnostní pásy, které se automaticky omotaly kolem pasažérů a zapnuly po zavření dveří. 

VESC byl také prvním Volvem, které mělo, pro značku později ikonické, stěrače předních světel, nebo stěrač zadního skla. V porovnání s výše uvedeným působí už záležitosti jako speciální bezpečnostní uložení palivové nádrže s uzavřením přívodu paliva v případě nehody, měkčené materiály v interiéru, nebo odvětrávané kotoučové brzdy na všech kolech jako drobnosti, je ale důležité si uvědomit, že se psal rok 1972 a po ulicích běžně jezdily vozy s bubny i na přeních kolech a nádrží v motorovém prostoru.

A inovace nekončily jen na poli bezpečnosti. Volvo VESC bylo jako první automobil v historii vybaveno systémem recirkulace výfukových plynů a také v něm byl jako v prvním voze použit katalizátor s lambda sondou.

Narozdíl od některých soudobých konceptů byl VESC ale hlavně plně funkčním autem, které najezdilo mnoho tisíc kilometrů v provozu. A když se do něj posadíte, dá se tomu snadno věřit. Interiér je ošoupaný, sedačky poškrábané, ale auto dodnes bez problémů funguje a pravidelně vyjíždí z muzea na různé prezentační akce. Prý snad jen ono dobové ABS je celkem nevypočitatelné a současného řidiče by asi vyvedlo z míry. A kvůli airbagům v opěradlech předních sedadel není na zadních sedačkách zrovna místa nazbyt. I tak to je ale na 46 let staré auto docela slušný výkon.

Ačkoli byl VESC jenom konceptem, ve Volvu je právem považovám za otce řady 200. Té řady 200, která se stala s počtem 2,8 milionů prodaných kusů nejúspěšnějším Volvem všech dob a která na dlouhou dobu definovala tvář této severské značky. Většina z bezpečnostních opatření použitých na konceptu se nakonec dostala i do sériové výroby a udělala z Volv řady 200 nejbezpečnější auta své doby. A to, prosím, není jen prázdné rčení – americký úřad pro silniční bezpečnost NTHSA koupil v roce 1976 několik aut modelu 244 a uskutečnil s nimi sérii úspěšných bariérových zkoušek. Dopadly tak dobře, že podle nich dalších osm let porovnával ostatní vozy. 

Dobové fotografie zdarma poskytl Volvo Global Newsroom.