Camaro, a obecně americké performance cars, nemají v základu nijak skvěle řešené chlazení. Na obyčejné ježdění to bohatě stačí, obzvláště pokud jezdí po dálnici pomalu, jak je v Americe obvyklé. Až top verze nebo okruhové verze mají chlazení lépe vyřešené. Já jsem narazil na limity chlazení Camara poměrně brzy, i když jsem motor nijak neupravoval. Takže bylo nutné to řešit, zejména s ohledem na další úpravy.
Moje Camaro má základní tepelný výměník oleje a vody. Zlý jazykové na Internetu tvrdí, že hlavní výhoda spočívá v rychlejším ohřevu oleje po startu a tím lepších emisích. Ti optimističtější tvrdí, že chladící kapalina má teplotu kolem 95°C a tedy trochu chladí.Tak či tak to moc nefunguje. Problém s chlazením se projevoval i při mírnější jízdě po okreskách při 35°C, kdy teplota vystoupala na 120°C během 10 minut. Jednou jsem dokonce zaznamenal i 135°C (respektive ekvivalent ve Fahrenheitech) na ukazateli v autě. A to nemluvím o jízdě na okruhu. Ohledně ukazatele teploty – podle fóra neukazuje teplotu zcela přesně, ale nějak ji dopočítává.
Mám automatickou převodovku a ta na tom s olejem byla jen o něco lépe. Už z výroby má malý chladič v chladičové stěně hned pod chladičem vody. Sice se trochu ohřívá od vody, ale svět není dokonalý. Ani v Detroitu. Převodovka s továrním měničem a bez tažení přívěsu by měla být v pohodě ohledně chlazení. Bohužel jsem však zaznamenal různá varování. Například při dlouhém popojíždění v koloně v létě se teplota běžně dostala nad 100°C. Tak by to nemělo být.
Teď jsem popsal problémy s chlazením bez úprav. A protože plánuji přidat několik koníků do auta, tak nebylo co řešit a šlo se na věc. Úpravy motoru popíšu později, až to celé dovedu do konce. Teď se zaměřme na chlazení.
S převodovkou je řešení jednodušší – přidá se další chladič, hadice vedou dopředu. Jediné, co si člověk musí rozmyslet, je, zda si ponechá původní chladič v sérii nebo ne. Termostat by neměl být třeba – převodovka si prý poradí s chladnějším olejem. Já jsem zvolil sérii – první původní chladič a druhý přidaný. Tímto způsobem by to teoreticky mělo vyrovnat špičky – nejprve "teplý" chladič a poté druhý.
U motorového oleje bylo složitější pořízení. Moje představa byla, že auto odvezu Vencovi (kamarád z dětství, výborný mechanik a správný garážmistr) a on sežene chladič, termostat, hadice, teploměr a budík. "Nějak" to vyvede z motoru, smontuje a bude hotovo. Tahle představa se ukázala jako velmi naivní.
Z USA jsem si objednal držák na budík teploty oleje. A pak to přišlo – v ČR nejsou k dostání chladiče od Setrabu. Takže hodiny googlit a hledat. A nakonec vzít z Polska. Napojení na olejový okruh není tak snadné jak jsem si představoval. Mezikus pod olejový filtr není to pravé ořechové.Takže objednat znova z USA adaptér (naštěstí včetně termostatu a s dírou na teploměr). Vkládá se místo továrního výměníků, takže ještě koupit "kit na odstranění výměníku". Koncovky z chladiče jsou jiné než zbytek auta, takže přechodka nebo předělat. No prostě opruz.
Nakonec se ale podařilo zvítězit. A když nic jiného, tak alespon umístění na autě je idealní. Skoro jako by to tam mělo být z výroby. Přesně pasují do spodního otvoru pod hlavním otvorem pro chladič. Ilustraci přikládám níže. Termostat mám na 200°F (93°C). Chladiče jsem koupil 14 řadové Setraby Proline Slim – 420 mm pro motorový olej a 250 mm pro převodovkový. Druhý budík na teplotu mám pěkně v kabině u otvoru foukání.
Jak to pomohlo? No skvěle! Teplota oleje se drží na 105°-110°C v situacích, kdy jsem předtím měl přes 120°C. A převodovku jsem vždy viděl jen pod 100°C. Navíc tohle všechno s úpravami, které generují podstatně víec tepla než tovární základ. A ty si popíšeme příště.
