Britská automobilka Reliant vešla ve známost pro své tříkolové vozy a rozsáhlé využití sklolaminátu, ale v sedmdesátých letech navzdory výrobě čtyřkolových automobilů nebyla v dobré formě. V té době existovala na řeckém trhu výjimka pro lehké užitkové a víceúčelové automobily, která umožňovala vyhnout se velmi vysokému zdanění při nákupu běžného osobního vozu, z čehož mohli profitovat i zahraniční výrobci.
Kromě jiných se z toho rozhodl těžit místní výrobce licenčních tříkolek, společnost MEBEA, která se ve spolupráci s Reliantem rozhodla na podvozku čtyřkolového modelu Kitten podobný vůz vyvinout. Bohužel na počátku osmdesátých let výjimka skončila, ale Reliant nechtěl přijít o vloženou investici, tudíž se celý projekt rozhodl přenést na britský trh, kde by plnil roli levného, ale zároveň velmi odolného dělnického vozidla.
V roce 1983 se na britském trhu představil malý pickup s řadou nástaveb Reliant Fox, který vycházel ze stejnojmenného vozu společnosti MEBEA s řadou technických vylepšení.
Podvozek a karoserie
Vůz stál na samostatném nosném rámu, který byl vyroben s ohledem na nízké výrobní náklady, ale zároveň byl oproti řeckému předchůdci kvalitně galvanizován, aby lépe odolával vlhkému britskému počasí. Na konstrukci byla umístěna karoserie složená ze sklolaminátových panelů, které byly lehké a na rozdíl od ocelového plechu odolávaly korozi.
Základní tvary se od řecké verze prakticky nelišily, protože Reliant z velké části použil původní laminovací formy. Elektroinstalace prošla revizí, aby splnila striktní britské homologační normy. Menší změny doznal i podvozek s dodatečným zesílením a brzdy.
Výkon a jízda
Pod přední kapotou pracoval osvědčený celohliníkový čtyřválec o méně než litrovém objemu, který byl známý například z modelu Robin. I když nevynikal vysokým výkonem, byl srovnatelný s nejbližšími konkurenty a díky nízké hmotnosti vůz obstojně držel krok s běžným provozem, přitom spotřeba zůstávala nízká.
MEBEA Fox
V pozdější verzi s upravenými komponenty motoru se podařilo na úkor maximálního výkonu zvýšit točivý moment v nejnižších otáčkách v zájmu vyšší tažné síly. Užitkovému využití odpovídala i čtyřstupňová převodovka s krátkými převody, která upřednostnila sílu v nízkých rychlostech.
Jízdní vlastnosti vycházely z kombinace dvojitého lichoběžníkového zavěšení vpředu a zadní tuhé nápravy s listovými pery v zájmu vyšší nosnosti. Nezatížená korba byla spojena s nepříjemným odskakováním nepoddajné zádě a omezenou stabilitou. V zatáčkách se Fox znatelně nakláněl, ale zásluhou úzkých pneumatik přecházel do nedotáčivosti velmi předvídatelně.
Na svou kategorii nabízel překvapivě dobré řízení s některými díly ze sportovního Triumphu Spitfire s rychlou odezvou a skvělým poloměrem otáčení, což výrazně usnadňovalo manévrování v městském provozu, kde tolik nevynikla znatelná citlivost na boční vítr, obzvláště u verzí s nástavbou.
Komfort nebyl prioritou, tudíž pohodlí odpovídalo spíše užitkové technice než osobnímu automobilu. Lehká laminátová karoserie mohla znatelně rezonovat, což ve spojení s minimálním odhlučněním umocňovalo hluk od motoru a dalších komponentů pohonného ústrojí. Už v povolených rychlostech se projevoval aerodynamický svist a další pazvuky, přičemž netěsnosti kabiny znamenaly slabý teplotní komfort, tudíž ani odmlžování nebylo příliš efektivní.
Exteriér a styling
Vnější hranatý design se zaoblenými hranami byl poplatný době vzniku a nezapřel inspiraci vozy stejného určení, přičemž pro použití velké části původních forem se až na menší detaily výrazněji nezměnil.
Zůstával opravdu minimalistický s odhalenou mechanikou prozrazující užitkové určení. Nebyl prostor na žádné designové výstřelky či neobvyklé tvary karoserie, protože vše bylo podřízeno co možná nejjednoduššímu procesu výroby a praktickému využití, což bylo při zamýšleném použití žádoucí.
Vertikálně orientované přídi dominoval velký panel přes celou šířku vozu nejčastěji v základní černé variantě, který zahrnoval dvojici hranatých světlometů a řadu svislých oválných otvorů tvořících mřížku chladiče. Vzhledem k tomu, že vystupoval směrem dopředu, mohl teoreticky plnit i roli předního nárazníku, který Fox postrádal. Relativně malá kapota byla uchycena na viditelných pantech.
Při pohledu z boku nejvíce vynikly jednoduché tvary a nenáročný utilitární design. Krátká kabina a relativně prostorná korba s rezervním kolem odhalovaly prioritní zaměření na náklad. Plochý bok nejvíce narušovaly velké panty a hluboký prolis opticky oddělující práh dveří.
Úspory prozrazovalo použití posuvných oken nebo víčka nádrže bez dvířek. Jednou z mála příležitostí k úpravám vzhledu bez velkých nákladů byla kola, která často využívala disky z osobních vozů značky či silniční pneumatiky.
I přes zadní část se táhl horizontální panel nejčastěji černé barvy, do kterého byly vsazeny podlouhlé koncové svítilny a v některých případech se na něm skvěl velký nápis Reliant. Vzhledem k jeho vysokému umístění byl součástí vrat korby a jeho prostřední část se sklápěla spolu s nimi. Vespodu byly v laminátu prohlubně pro případnou instalaci couvacího světlometu.
Interiér a výbava
Interiér byl vzhledem ke svému zaměření jednoduchý a účelně zařízený, ale díky dodatečným prvkům uvnitř nebyl strohý jako původní řecký model. Vše bylo vyrobeno s ohledem na dlouhou výdrž a levnou výrobu. Tomu odpovídala i celková kvalita použitých materiálů. Na mnohá místech zůstaly odhalené úchyty, části konstrukce či kabelové svazky, ale britská varianta nabízela alespoň základní čalounění doplněné o koberečky.
Palubní desku převzatou z osobní tříkolky Rialto tvořil plastový a různě tvarovaný výlisek, do kterého byly vsazeny všechny ukazatele a přepínače. Ovládací prvky byly velmi utilitární a jejich rozmístění nebylo příliš intuitivní, ale svůj účel plnily. Pouze ovládání ventilace a rádia nezapřely původ v masovějších britských vozech té doby. Mezi ergonomické nedostatky patřilo například oddělení ovládání ostřikovačů a stěračů či umístění spínací skříňky hluboko u kolena řidiče.
Za strohým volantem se symetricky rozmístěnými rameny našly své místo klasické budíky také z osobního modelu Rialto, kolem kterých byly rozmístěny různé vystupující barevné kontrolky. V britské verzi byly přítomné alespoň částečné výplně dveří s úložným prostorem, který doplňovala otevřená přihrádka v palubní desce před spolujezdcem.
Plochá sedadla bez náznaku bočního vedení mohla být v dražších verzích potažena látkou namísto laciné koženky, ale bohužel vzhledem k rozměrům kabiny byla možnost posunu značně omezená. Dlouhá řadící páka vystupovala přímo ze středového tunelu, který byl vzhledem k nedostatečnému odhlučnění výrazným zdrojem hluku. Základní výbava byla velmi chudá, tudíž mezi příplatky často patřilo i autorádio.
Varianty a odvozené modely
Zásluhou modularity zadní části byla základní verze pickup doplněna dalšími karosářskými variantami, které výrazně rozšířily možnosti využití. Relativně populární volbou byla vysoká laminátová nástavba, která chránila náklad před rozmary počasí podobně jako běžná dodávka. Tato nástavba mohla být i prosklená a díky dodatečné řadě sedadel se z Foxe stal rodinný vůz. To bylo možné i díky oddělitelné přepážce za základní kabinou.
Ve spolupráci se společností Tandy vznikl i malý karavan, který běžnou kabinu doplnil obytnou nástavbou. Dovnitř se podařilo vměstnat dřez, vařič i miniledničku, přičemž v některých verzích bylo možné přeměnit lavici na sezení spolu se stolkem na dvoulůžko. Součástí nástavby byla i výsuvná střecha. Vedle toho existovala i kompletně otevřená verze, která našla uplatnění primárně ve slunném Řecku.
Přijetí trhem a verdikt
Po představení na britském trhu se Fox setkal se značně rozporuplnými reakcemi a vcelku omezeným zájmem potenciálních zákazníků. Za spolehlivost a odolnost bylo nutné přistoupit na řadu kompromisů, což konkurenční užitkové vozy zvládaly lépe.
Hlavní výhodou byla laminátová karoserie na kvalitně galvanizované konstrukci, což přinášelo vysokou odolnost proti korozi. Mnoho komponentů bylo spolehlivých, což doplňovala jednoduchá dostupnost některých náhradních dílů z běžné produkce. Vůz vynikal variabilitou, tudíž jej bez vysokých investic bylo možné přeměnit na uzavřenou dodávku či otevřený automobil. Nízká hmotnost vozu přinášela dobrou obratnost v městském provozu a nízkou spotřebu.
Reliant Fox karosářské verze
Nedostatků byla celá řada a byly velmi výrazné. Začínalo to u kompromisního užitkového řešení zadního zavěšení ovlivňujícího jízdní vlastnosti nenaloženého vozu. Nízký výkon a krátké převody velmi omezovaly použití na dálnici, k čemuž bylo nutné připočítat omezenou pasivní bezpečnost. Do kabiny pronikal výrazný hluk od motoru i proudícího vzduchu, což byla daň za minimální odhlučnění. Interiér zůstával velmi strohý a obsahoval pouze nejzákladnější prvky výbavy.
Mimo jiné pro tyto nedostatky omezující prodeje a silnou konkurenci byla produkce relativně omezená, přičemž nedosahovala čísel původní řecké verze. Podle odhadů klubů vzniklo do roku 1990 méně než 700 kusů tohoto vozu pod značkou Reliant.
Nástupci a odkaz
V současnosti je Reliant Fox považován spíše za obskurní vůz z minulosti, ale díky své variabilní konstrukci je vhodným základem pro originální moderní přestavby. Zůstává dlouhodobou vzpomínkou na tehdejší řecko-britskou spolupráci, která ukázala, že konstrukce vycházející z ekonomického vozu může dát vzniknout i bytelnému pickupu. Díky omezeným sklonům k rezavění jich v britských registrech zůstává evidováno poměrně mnoho, obzvlášť vzhledem k počtu vyrobených kusů a užitkovému určení.
Vzhledem k rozhodnutí Reliantu na počátku devadesátých let zaměřit se více na legislativně zvýhodněné tříkolky a lehké sportovní vozy nebylo překvapením, že se komerčně neúspěšný model Fox nedočkal žádného nástupce. V té době už značka pod náporem dovozů z Japonska upadala, ale dříve byla navzdory posměchu kvůli údajně převracejícím se tříkolkám považována za inovativní. Nejvíce proslula tříkolovými modely splňujícími požadavky pro řízení s řidičským průkazem pouze na motocykl, ale své schopnosti se sklolaminátem přenášela do dalších segmentů.
Fox ve formě otevřeného pickupu zůstává zástupcem segmentu, který už v Evropě prakticky neexistuje. Ještě v devadesátých letech mělo mnoho zdejších automobilek v nabídce silniční pickup založený na osobním voze. Byť šlo o velmi praktické vozy, náklad zůstával vystaven špatnému počasí a zlodějům.
Významným mezníkem v kategorii malých užitkových automobilů bylo představení Citroënu Berlingo a Peugeotu Partner s dvouprostorovou karoserií, které následovaly další výrobci s podobně střiženými modely. Těmto vozům se podařilo vyřešit problém s ochranou nákladu, ale zároveň představovaly možnost pro automobilky v jedné karoserii spojit osobní i užitkový automobil.
Malé dodávky v Evropě postupně nahradily silniční pickupy, přičemž posledním zdejším velkosériovým zástupcem byla Dacia Logan Pick-up, která skončila ve výrobě k roku 2012. Mezitím v Latinské Americe zůstává tento druh karoserie stále populární.
Základní údaje
- Roky výroby: 1983 – 1990
- Země původu: Spojené království / Řecko
- Základ: MEBEA Fox / Reliant Kitten (FW10)
- Design: John Crosthwaite / MEBEA, Reliant Motor Company
- Motor: atmosférický 0,85 l řadový čtyřválec (benzín)
- Uspořádání: motor vpředu podélně, pohon zadních kol
- Převodovka: 4stupňová manuální
- Výkon: 28 – 30 kW (38 – 40 koní)
- Točivý moment: 58 – 62 Nm
- Maximální rychlost: ~121 – 126 km/h
- Zrychlení 0–100 km/h: ~19,5 – 22,0 s
- Kombinovaná spotřeba (udávaná): ~4,7 – 5,7 l/100 km
- Rozměry (D × Š × V): 3378 × 1540 × 1520 mm
- Rozvor: 2146 mm
- Světlá výška: ~165 mm
- Pohotovostní hmotnost: ~640 – 700 kg
Měl se Fox dočkat více úprav techniky a výbavy pro náročnější britský trh, nebo se předpoklad jednoduchého užitkového vozu zdál správný?
* Některé vizuály mohou obsahovat drobné úpravy generované AI.
Oceníte představení dalších pozoruhodných, neobvyklých a přeznačených britských pickupů? Budu vděčný za zpětnou vazbu a předem děkuji za upozornění na případné chyby či nesrovnalosti.
Autoamazed’s Cars najdete i na Facebooku.
Zdroje: Reliant, MEBEA, Reliant Motor Club Archives, Car & Classic, Classic Cars Journal, Unusual Cars, Small Cars Club, RJ Colmar, Greek Motor Museum Database, 35Reliant, Practical Classics, AROnline, Classic & Vintage Commercials, Worth Point, Andrew Bone, Robert Knight, Trigger's Retro Road Tests!, Flickr, Autocar, Made in Greece: The Story of MEBEA od L. S. Skartsis
