Dneska se s Vámi chci podívat na svůj služebák, který jsem sedlal asi půl roku, přes zimu v roce 2012. Už jen parametry jako vypínatelný pohon 4x4 s uzávěrkou diferenciálu, cena vysoko přes jeden milion korun, hydraulické brzdy a tlumiče s vysokovýkonným čerpadlem a možnost vypnout všechny jízdní asistenty slibovala spoustu zábavy na zasněžených silnicích. A tak se i stalo. Jízda bokem i při nízkých rychlostech, nebo překonávání závějí se stalo mým denním chlebem. A zvykl jsem si na to rychleji, než bych čekal.
Drobnou nevýhodou by snad mohlo být to, že se do bohatě prosklené kabiny tohoto korejského kusu technologie vešli pouze dva cestující. To ale nebylo nic, co by mě limitovalo. Většinou jsem jezdíval sám. Interiér byl jednoduchý, přehledný, ale i přesto dobře vybavený. Na přístrojovém štítu po vzoru závodních aut chyběl tachometr, hlavní místo vprostřed zabírala stupnice otáčkoměru. Vedle jsem měl k dispozici budíky teploty chladící kapaliny a obligátní palivoměr. Pod přístrojovou deskou se po vzoru supersportů nacházel širokoúhlý displej, který zobrazoval všechny možné informace a vozidle při jízdě, jako například teplotu oleje, tlaku oleje, tlaku v hydraulice nebo nastavení tempomatu. Samozřejmostí byla klimatizace, stereo systém a dokonce se našlo i několik rozličných úložných prostorů kolem sedadel a hlavně za sedadlem řidiče. Oproti “mainstreamovým” sporťákům jsem měl v kabině i stojánek na hrneček.
O pohon se staral motor uložený za přední nápravou, jeho výkon přenášela na všechna čtyři (nebo případně jen na zadní) kola bezspojková automatická převodovka. Samozřejmostí byla možnost řadit si i manuálně, řadící páka byla ale nezvykle umístěna po řidičově levici.
Každému z Vás už je asi jasné, že se nejedná o klasické auto. Ono se vlastně vůbec nejedná o auto. V zimě 2012 jsem totiž pracoval jako pohotovostní údržba silnic. To znamená, že jsem jezdil s traktorem. Odhrnoval sníh a sypal sůl.
Práce to byla zajímavá, ale poměrně náročná. Navíc pokud začalo sněžit v noci, musel jsem vstát a jít pracovat. Vzhledem k tomu, že zima 2012 byla na Liberecku velmi tuhá a napadlo velké množství sněhu, byly týdny, kdy jsem se pořádně nevyspal.
Díky výše popsanému kusu techniky, konkrétně se jednalo o korejský střední traktor Daedong Kioti EX50HST bylo ale samotné pluhování docela příjemnou činností. Do té doby jsem si pod slovem traktor představil hlasitý špinavý a zoufale pomalý Zetor. Kioti byl ale velmi příjemný. Pohodlná kožená sedačka seděla na vzduchovém polštáři, poloha za volantem byla velmi příjemná, v kabině bylo sucho a teplo a dokonce jsem tam mohl poslouchat rádio.
Řízení tohoto traktoru je velmi jednoduché. Prakticky se jedná o identické řízení, jako u zahradní sekačky. Otáčky motoru se zvyšují pákou pod volantem, na zemi jsou pak celkem čtyři pedály. Obligátní brzda je zde rozdělena na dva pedály – jedním se brzdí levá kola a druhým pravá – a dva plynové pedály. Jeden pro jízdu vpřed a druhý pro jízdu vzad.
Po pravé straně sedadla se nacházejí dvě páky, kterými jde měnit převod pojezdové a pracovní rychlosti a zapínat pohon všech kol. Vlevo jsem měl k dispozici taktéž dvě ovládací páky, jednalo se o dva čtyřsměrné joysticky, kterými se ovládaly sklony radlice na odhrnování sněhu a výška sypacího koše na zádi.
Dvouapůllitrový diesel měl výkon pouhých 50 koní, i tak ale dokázal pohnout s obrovskými masami zmrzlého sněhu. Jedinou vadou na kráse tak byla cestovní rychlost, která dosahovala pouhých 55 km/h (oficiálně 45 km/h, ale hlavní technik byl šikovný a povedlo se mu obejít omezovač).
Na sezónu v traktoru vzpomínám rád, zažil jsem zde mnoho příjemných směn, kdy jsem s hrnečkem horké kávy v jedné duce a přeposilovaným volantem ve druhé vytopil kabinu na příjemných 25 stupňů a rozrážel šípovou radlicí masy sněhu v podhorských uličkách za zvuku kvalitního rádia. Zažil jsem i směny nepříjemné, kdy jsem uprostřed noci v bíle tmě neviděl ani na krok, byl daleko od civilizace a ukazatel paliva se nebezpečně blížil k nule.
Přes to všechno bych si ale rád jízdu s Kioti EX50HST klidně ještě někdy zopakoval.
Technické údaje:
Typ motoru: Čtyřválcový, řadový vertikální, chlazený vodou, čtyřtaktní dieselový motor Výkon motoru: kW/k 36,5/49
Obsah válců (cm3): 2435
Jmenovité otáčky min-1: 2600
Palivová nádrž l 45
Typ převodovky: Hydrostatická
Převodové stupně: vpřed/vzad -Plynulá (3 stupně)
Spojka: Žádná
Brzda: Kotoučová brzda v oleji
Výbava: nastavitelný volant, nastavitelný sedadlo ve 3 osách, tempomat, rádio s CD, klimatizace, zásuvka 12V, přídavná světla přední 6x zadní 4x, mezichladič oleje, maják oranžový.
fotografie v galerii jsou pouze ilustrační, ale pro představu stačí :)
20. srpna 2017, 10:07
0
Pěkný :) .. docela jsem po prvních dvou odstavcích začal uvažovat, zda ten stroj nebyla sněžná rolba! Což by mě osobně fakt zajímalo jak se řídí.
Pak si napsal, že to má kola, tak to bylo jasné, že te bude traktor. Já jsem taky něco málo najezdil v traktoru, ale nikdy v ničem luxusnějším než v Zetoru to nebylo. Dneska, ty kolosy, které jezdí po silnici i po poli fakt rychle a mají plnou automatiku se s tím nedají srovnat.
Odklízení sněhu může být taky docela adrenalin, hlavně když nevíš jestli náhodou není v hromadě sněhu schovanej nějakej betonovej sloupek :) Mám příbuzné na jablonecku, tak vím jak to v těchto městěch někdy v zimě vypadá.
21. srpna 2017, 15:50
0
Jojo, rolba, to mě taky napadlo jako první:-) pěkný, pěkný.