Proč by měl každý Čech jet to demokratické republiky

Demokratická Republika Kongo (DRC 1997-doposud), Zaire (1971-1997), Belgické Kongo (1908–1960), Congo Free State (1877–1908), Tippu Tip empire (1832 – 1876).

Krátce si zopákneme, proč je tam takový ráj na zemi.

Začalo to tím, že podnikavý jinoch Tippu Tip ze Zanzibaru usoudil, že je dobré se napakovat sběrem otroků, drancováním přírody a celkovým opanováním této druhé největší africké země. Ke konci se jeho podnikatelský záměr nebezpečně přiblížil byznys modelu belgického krále Leopolda II , což vyústilo v šarvátky známé jako Kongo-Arabské války.

Tento šarmantní král si na berlínské konferenci v roce 1885 rozehrál partii se světovými mocnostmi tak, aby se celá země dostala do jeho osobního vlastnictví. Během jeho nadvlády mělo původní obyvatelstvo nastartován redukční proces pomocí malárie, neštovic a „akcí Z“ na kaučukových plantážích. Celá anabáze s Free state končí po britském vyšetřování neobvykle vysokého procenta pracovních úrazů, kdy pomalejším pracovníkům chyběly obě ruce, jindy zase kusy kůže. Paradoxem je, že on sám do Konga nikdy nevstoupil.

Takže léta páně 1908 se v belgickém parlamentu pokrokově odsouhlasilo, že to co se dělo je kruté, Kongo se formálně odebralo králi a byznys model mohl pokračovat. Protože se tam kolonistům líbilo, znásobili se z 2.000 na finálních 89.000 v roce 1959. Funny je, že ještě dnes si můžete v Antverpách zakoupit čokoládové ručičky ke kávě. Někdo může namítnou, že jde o useklou ruku obra Druon Antigoona, ale my už známe čistou belgickou duši.

Následují takové ty národní snahy, které v roce 1960 vytáhnou nahoru Patrice Lumumbu z Mouvement National Congolais (MNC), řeší se totožný název dvou sousedících států ("Congo-Léopoldville" v. "Congo-Brazzaville") a plukovník Mobutu je tím znaven do té míry, že  s podporou BE a US  nechá dotyčného popravit (Katanga jednotkou pod BE vedením).

Pak se vrací jízda králů v podobě přejmenování sebe na Mobutu Sese Seko a republiky na Zaire. Že to byl voják se smyslem po pořádek dokládá např. scénka z roku 1968, kdy Pierre Mulele, (Lumumba's ministr školství a vedoucí rebélie Simba roku 1964) byl pod příslibem amnestie vylákán ze sousedního Brazzaville (druhá strana řeky Kongo), aby byl v Kinshase umučen tak, že jeho oči byly vyloupnuty, spodní příslušenství useknuto a končetiny amputovány po částech.

Oblíbenou praktikou bylo rychle měnit ministry a vládu, mučit opozici a následně ji omilostňovat a dávat do vysokých pozic. Ráno se muselo tančit a zpívat min. 20 min na všech náměstích a v institucích, kdo nechtěl či nemohl, byl ubit či prostě zastřelen. Protože nechtěl vybočit z nastoleného kurzu, osobní majetek a úspory se srovnaly s národním dluhem na sympatických 5 miliard dolarů, které překvapivě zmizely ze švýcarských účtů po jeho svržení. V roce 1997 se hrála mačetovaná v sousední Rwandě, Mobutu byl zrovna s rakovinou prostaty ve Švýcarsku a epizoda jednoho masového vraha tím skončila.

Africká a občanská válka (1996–2007) následovala po genocidě ve Rwandě, kde současný (to je africká realita, jsou to držáci) prezident Paul Kagame pronásledoval Hutu milice, které se ukryvaly přes hranice v Gomě (DRC) a okolí. Laurent-Désiré Kabila vedl část opozičních vojsk spolu s jednotkami Rwandy a Ugandy, takže nebylo náhodou, že napochodoval vítězně do Kinshasy a stal se prezidentem. Po jeho zavraždění v roce 2001 vedl zemi syn Joseph Kabila, korupce se překvapivě nevytratila z repertoáru, takže lidi pamatují předvolební tažení jeho ženy s auty naloženými penězi a magické sčítání hlasů (aneb když jste populární natolik, že získáte nějakých 97%, ale po dodatečném nalezení nezapočtěných volebnich lístků se dostanete přes 100%). Kolem roku 2009 bylo odhadnuto na 1-5 miliónu zabitých a zhruba 400tis znásilněných žen (to je číslo za rok a pouhý odhad). Navíc, africké znásilnění má jinou úroveň, dochází zde k nařízenému sexu mezi dětmi/rodiči, uřezání prsou kojícím matkách, zapálení lidí v kostele, zneužití dětských vojáků nebo sběr lidských trofejí. V letech 2016-2017 se situace, především v Severním Kivu, vrátila do dob největšího běsnění. Moc tomu nepřidal ani prezident Kabila, když přijal do ozbrojených řad příslušníky M23 (bývalá rebelská skupina), kteří následně potlačovali protesty střelbou.

V roce 2018 se stal prezidentem Felix Tshisekedi, což byl představitel opozice, ale osobně si myslím, že bordel a zmar může nerušeně pokračovat.

Loď

Řeka Kongo láká k projížďce lodí nejen lidi na plovoucích ostrovech, ale i pracovníky zahraničních ambasád, strategicky rozložených na břehu s motorovými čluny na skluzech (automatizované až 50 m dlouhé dráhy, kde silné motorové čluny jsou dotankované, zaplachtované s emergency výbavou on board, připraveny přejet na protější břeh do několik kilometrů vzdálené Brazzavile v případě další bullet-season).

Dlužno podotknout, že proud je velmi prudký i přes hloubku řeky až 200 m a objem protékající vody je těžko pochopitelný i nám od Máchova jezera. Cestou můžete potkat nejrůznější zvěř, mrtvoly lidí nebo patrolující vojáky OSN. Nebo čínské a indické lodě odvážející cokoliv domu, 101% legálně.

Z technického hlediska byla poutavá návštěva strojovny UN lodi na jezeře Tanganika, která byla původně poháněna naftovým bi-turbem (…I know, wow), ale když se turba rozbila, stačilo jim zavařit skříně a vytvořit tak malou expanzní komoru než jdou plyny komínem pryč. Čistá práce… na co turba, muzungu.

Jiné, méně opečovávané lodě, se transformovaly časem na ponorky, takže ležely částečně ponořené vedle mola a smutně koukaly na mentální rozklad přístavu v Kalemie, který byl kdysi i překladištěm na funkční železnici, disponoval suchým dokem pro opravy a byl přístupovým bodem na 5 km vzdálené letiště. Dnes je tam přísný zákaz fotografování, protože jde o strategický objekt státu (asi ty ponorky, tipuju).

Vlak

Dráha pamatuje moderní doby až 50tých let za belgické nadvlády, takže dnes se můžete směle pustit vlakem leda tak na vlnách fantazie nebo prstem po mapě. V reálu je ztěží (s operativním nasazením údržby a odházení písku/bordelu) průjezdná spojnice Kinshasa/Matadi na západě a Lubumbashi/Kamina na jihu. Netroufám si odhadnout sever, kde se střídají období bojů, deště a eboly.

Letadlo

Všechna letadla registrovaná v DRC jsou na ban listu normálních zemí z bezpečnostních důvodů. Je to jedna z mála šancí vidět lidi čekat pod křídlem obstarožního boeingu přímo na ranveji, kterak se snaží pomocí rukodělného dreveneho žebříku vlézt do revizního otvoru kdesi v trupu spolu s klecí slepic, svázanou kozou nebo truhlou s nářadím. Když nemůžete přistát v zamýšlené destinaci, protože se tam zrovna někdo netrefil při přistání, takže je na díly po celé ploše, můžete si být jisti, že ten den tam nedoletíte.

Většinou ani ten následující, protože se létá rafinovaně. A musí te být nad čarou na přepravním seznamu. Protože když jste pod čarou… ó, you have bad luck, papa, you got to wait, huh. Četli jste o českém Let-410, který spadnul, když se přepravovaný krokodýl osvobodil a pasažéři se šli rychle podívat na pilota, jestli už bude přistávat?

V Gomě je třeba zajímavé letiště tím, že vedlejší vulkán Nyiragongo jej občas zaleje lávou, včt. města okolo. Komu by to nestačilo, může počkat až přilehlé jezero Kivu uvolní kapsu metanu, který by spolehlivě udusil vše zive (nějakých 2 miliónů lidí v údolí kolem).

Auta

Kdyby se někdy prodávalo auto s logem „tested by locals in Africa“, nebojte se jej vzít s sebou na Mars. Tatík svého času opravoval jednu fancy značku SUV made in RO, ale tohle jiná liga. Tady i Patrol zjistí, že může jezdit s pneu na plátno, kolech na 4 šroubech z 6ti, že stabilizátory jsou zbytečné, baterka může být připojena obtočeným drátem, druhá nádrž nefunkční, okna přilepená izolepou, bez rezervy a heveru, interiér připomíná nejvíc asi kubánské speciály potažené ochrannou vrstvou loje… a to prosím popisuji vůz OSN.

Místní samo takové luxusní káry nemají. Ty najdete s rozbitým čelním sklem do neprůhledného stavu, pochopitelně RHD, občas nebourané přes střechu jen jednou, častěji s vylomeným kolem, protože ten čep to prostě jednou vzdát musel. Velké taxíky jsou vybrakované dodávky, kde je vše včt. sedačky řidiče nahrazeno dřevěnýma lavicema, dveře buď chybí nebo jsou otevřené, běžně potkáte lidi stojící nohama uvnitř a tělo vystrčené oknem ven, držíce se báglů na střeše.

Světla apod zbytečnosti byste hledali marně, nosnost těchto věcí je definována čistě použitou pneu. A použitou až do konce. A tím se dostávám k tahačům a náklaďákům obecně, protože to mě odrovnalo úplně. Že vidíte jet návěs s jednou funkční osou ze dvou/tří bych pochopil, ale když je zlomený rám svařen tak jak je, tzn. prolomený dolů a ještě do strany pod úhlem, vznikne působivá  trajektorie za pohybu.

Ne, neřešíme centimetry, tady jde odhadem o 25 cm, tedy něco jako je průměr konžského samce. Inu, ne nadarmo se vypráví, že bůh šel s vakem plným nejvzácnějších nerostných surovin, když tu s ním zavadil o zem a všechno vysypal ma území DRC. Chvíli se škrábal na hlavě a pak vysypal ještě jeden pytel, aby se to vykompenzovalo.

Motorky, kola, čukudu

Čínské motorky, naskládané pod nákladem barelů, pytlů rýže nebo několika aut, se nejlépe vykládají ručně, protože jeřáb v přístavu potřebuje elektřinu, ale ta je jen někdy, myslím tím hodinu dvě ráno v úterý a večer v pátek. Pak se rozbije vodní elektrárna 50 km daleko a 6 měsíců máte utrum, takže si asi umíte představit, jak šetrně vyndáte ta dvě auta zaskládaná bordelem. Nakonec je jeřáb vytáhnul 2x ocelovým lanem pod prahy, takže se ani moc neobtisklo do dveří a blatníků.

Kola jsou jímavým prostředkem pro místní taxikáře-amatéry, profíci mají motorky, které neváhají leštit v řece. Toho si bohužel všimli i krokouši, takže je tak jednou za 2 měsíce vidět scénka, kdy se lidi na mostě (mimochodem puvodne železniční, přes který se jezdí střídavě sem a tam za neúčelného řízení/žebrání dvou místních policistů) mlátí do hlavy a křičí s posunky (ne nepodobné návštěvě pavilonu primátů) směrem k vodě, kde se s křikem protáčí vodou nejslabší MyčBjukenen, poháněn krokodýlí ploutví a tlamou. Asi tak za 20 min je po všem… a místní se zase společně myjí a berou vodu na vaření, jakoby se nic nestalo. Přeci jen je zase na 2 měsíce pokoj, že. 

Čukudu je těžko popsatelný prostředek, který by normálně neměl ani existovat. Podezírám někoho z OSN se zvráceným smyslem pro humor, který jim pustil několikrát Flinstounovi a zapomněl jim říct, že je to jen fikce. Takže uvidíte velikou koloběžku ze dřeva, kola obalená vzorkem/běhounem z pneumatiky, vzadu s přítlačnou brzdu a progresivně odpružená přední vidlice směsí gumy a vláken.

Na to se navěsí náklad několika metraků rýže, dřevěného uhlí, rozložených postelí nebo cokoliv vás jen napadne. Papa naskočí za plného provozu, mnohdy v dešti nebo kouři, takže nesrazit podobný povoz (který nelze moc řídit, natož ubrzdit z kopce, odkud to mnohdy valí dolů na trh) je jen dílem sebezáchovy.

HIV highway

„Lagos-Mombasa dálnice“ spojuje Nigérii s Keňou, tedy západní a východní pobřeží a dva nejdůležitější přístavy. Bohužel, trasa vede přes DRC, kde si vysloužila nick-name ‘HIV highway’. Mohu potvrdit, že v Kinshase není problém sehnat prostitutku za 5 USD, o tom jak to vypadá někde v buši poblíž odstaviště těchto kamióňáků si nedělám nejmenší iluze.

Space

Troposphere 1 až 6 je ambiciózní vesmírný program konžské vlády s nucenou participací minimálně jedné krysy s poznámkou, že to nedala. Vřele doporučuji shlédnout video z linku  (obzvláště poslední předstartovní úpravy flexou, kdy NASA bledne nad koumáckým duchem afričanů a doslovnou flexibilitou). Jednoho pak nadme pýchou naše koketování s mimozeměšťany pomocí sondy Magion. Ok, pro fanoušky DYI ještě jeden návod jak dobít vesmír doma na zahradě.

A hej, jestli se kua někdo budete smát, kupte si letenku, vyřiďte víza, nechce všechno cenné doma a jeďte si užít jízdu na kterou nezapomenete.

PS – poslední foto je hlavní bulvár v Kinshase, který vzniknul tak, že Čína chtěla nějaké ty dobroty z DRC a prezident chtěl ukázat něco málo civilizace. Takže přijelo pár buldozérů, srovnalo baráky se zemí, nasypalo asfalt a pár semaforů pro tu správnou city atmošku a kluci mají kde popojíždět. Na samém konci se staví vánoční smrček, v 35+ stupních / 98% vlhkosti a tam stojí opálený Santa a o kus vedle je v OTéčku s lafetovanou 12,7 mm v pohotovosti Černý Petr.

Pokračování příště, bude-li zájem…