Automobilka Peugeot byla vždy pověstná dostupnými malými automobily, ale v novém tisíciletí se začaly objevovat nové segmenty. Proto měl jeden z nových modelů zkombinovat rozměry minivozu s variabilitou MPV a jeho posuvnými dveřmi pro snadné vystupování v nejužších prostorech. V roce 2004 se představil neobvykle koncipovaný vyšší hatchback Peugeot 1007, který sice stavěl na běžné malé platformě, ale ve své kategorii vynikal množstvím prostoru uvnitř.
Přední kola vozu poháněly zážehové i vznětové čtyřválce známé z kompaktních hatchbacků od Peugeotu a Citroënu, které vzhledem k hmotnosti vozu působily až letargicky. Unikátní konstrukce včetně elektrického mechanismu posuvných dveří znamenala stovky kilogramů navíc, se kterými si dokázaly obstojně poradit pouze nejsilnější motorizace o objemu 1,6 litru, ale ani tak nešlo o rychlý automobil. Alternativou ke klasickému manuálu byla robotizovaná převodovka zvaná 2-Tronic, která byla pro svou váhavost a časté cukání terčem kritiky.
Jízda byla typicky francouzsky pohodlná a vůz s přehledem žehlil případné nerovnosti. Bohužel měkký podvozek ve spojení s vysokým těžištěm vedl k výraznému naklánění v zatáčkách a brzkým zásahům stabilizace. Řízení bylo přeposilované a bez citu, což ve městě nebyl problém.
Vnější design od Pininfariny byl účelně hranatý jako u velkého MPV a zároveň ctil designový jazyk značky. Dominantní přední mřížku připomínající úsměv doplňovaly úzké světlomety zasahující daleko do boků. Přední kapota svým sklonem přímo navazovala na čelní sklo.
Při pohledu z boku nejvíce vynikly masivní posuvné dveře na každé straně s výraznou stříbrnou kolejnicí, která se stala nepřehlédnutelným designovým prvkem. Zadní sloupek byl opticky skloněn vpřed a zadní okno tak výrazně zasahovalo do boků. Jeho tvar se zrcadlil i v bočním segmentu zadních světel.
Ploché zadní čelo protínala šedá lišta s vylisovaným nápisem Peugeot, která navazovala na kolejnice posuvných dveří. Na víku kufru mělo výsadní pozici logo Peugeotu, zatímco registrační značka našla své místo na zadním nárazníku. Zadní světla tvořilo několik reflektorů ve společném červeném krytu.
Jednoduše pojatý interiér byl navzdory kompaktním vnějším rozměrům neuvěřitelně prostorný a skvěle promyšlený. Palubní deska byla velmi hluboká kvůli sklonu čelního skla a tvořená tvrdými plasty s hrubší strukturou. Středový panel přecházel v prostor pro řadicí páku a na jeho vrchu byla umístěna raná obrazovka infotainmentu. Za běžným volantem Peugeotu byl umístěn přístrojový štít s dominantním rychloměrem.
Ozvláštnění interiéru umožňoval koncept Caméleo, který nabízel jedinečnou možnost personalizace. Celou řadu prvků interiéru, včetně potahů sedadel, výplní dveří a obrouček kulatých výdechů ventilace, bylo možné zaměnit za jednu z celkem dvanácti barevných variant. Výměna trvala několik desítek minut a nebylo potřeba žádné nářadí.
Ve své kategorii jedinečné posuvné dveře byly poháněné elektricky a ovládací tlačítka byla jednoduše dostupná pro všechny pasažéry. Navíc při otevření pouze mírně vystupovaly z linie karoserie, tudíž byly použitelné i v těch nejtěsnějších prostorech.
Využití prostoru vyniklo na zadních sedadlech, která byla dostupná po sklopení těch předních, ale byla s nimi prostorově srovnatelná. Namísto zadní lavice zde byla dvě samostatná sedadla, která bylo možné posouvat a sklápět. Jednoduše tak bylo možné zvětšit zavazadlový prostor nebo nabídnout dostatek místa zadním pasažérům. Variabilitou se tak velmi přibližoval MPV.
Bohužel se Peugeot 1007 ukázal být velkým prodejním propadákem a k plánovaným 130 tisícům prodaných kusům za rok se nikdy nepřiblížil. Sice vynikal jedinečnou variabilitou a stylovým pojetím, ale to bohužel nedokázalo vyrovnat dlouhou řadu nedostatků. Nestačilo ani skvělé hodnocení 5 hvězdiček v testech Euro NCAP. Výroba byla neúměrně nákladná, tudíž se model cenově blížil dospělejším modelům nižší střední třídy. Vysoká hmotnost výrazně omezovala dynamiku a zvyšovala spotřebu. Navíc se brzy začali objevovat elektroničtí šotci, kteří postihli i elektrický mechanismus posuvných dveří a jeho senzory. Pro nízké prodeje byla výroba v roce 2009 předčasně ukončena, přičemž vzniklo okolo 125 tisíc kusů celkem, což nenaplnilo ani roční plán produkce.
Alternativou a nepřímým nástupcem se v rámci segmentu malých vozů stal naprosto konvenční model 107, ale modely s dvěma nulami pokračují ve formě crossoverů. Posuvné dveře se do kompaktního segmentu nikomu úspěšně přenést nepodařilo, ale malé stylové hatchbacky, za které si zákazníci nezdráhají připlatit, vídáme denně a moderní Mini na tom postavilo celou svou existenci.
Základní údaje:
- Roky produkce: 2005 – 2009
- Země původu: Francie
- Motor: atmosférický zážehový 1,4 – 1,6 l R4, přeplňovaný vznětový 1,4 – 1,6 l R4
- Hnaná náprava: přední
- Převodovka: 5stupňová manuální, 5stupňová robotizovaná
- Výkon: 50 – 80 kW (68 – 109 koní)
- Točivý moment: 118 – 240 Nm
- Maximální rychlost: 160 – 190 km/h
- Zrychlení 0 – 100 km/h: 10,6 – 15,4 sekundy
- Kombinovaná spotřeba (udávaná): 4,4 – 6,9 l/100 km
- Rozměry D x Š x V x rozvor: 3731 x 1826 x 1610 x 2315 mm
- Pohotovostní hmotnost: 1140 – 1350 kg
Mohl Peugeot 1007 uspět, kdyby si zachoval jedinečnou variabilitu a pouze vynechal posuvné dveře, nebo by stále až příliš vystupoval z řady?
* Některé vizuály obsahují drobné úpravy pozadí generované AI.
Oceníte představení dalších pozoruhodných a bizarních automobilů? Měli byste zájem o více fotografií? A co třeba speciální verze běžných vozů? Budu vděčný za zpětnou vazbu a předem děkuji za upozornění na případné chyby či nesrovnalosti.
Daniel Trojan, https://www.instagram.com/autoamazed_uncommon_cars/
Zdroje: NetCarShow.com, Autonoto, 123 Auta, Auto.cz, Automobile Catalog, Wikipedia
