reklama
načítám data...

Odpoledne s HR-V

11. června 2018, 21:24 1 komentářů Lenny

pocity z dnešní cesty

zobrazit celou galeriiMartin Dlouhy: Odpoledne s HR-V

Kočkopes jménem HR-V

 Vzhledem k tomu, že má 166 klasicky nějakou alfitidu a já musel po pár měsících opět navštívit svého zubního lékaře, bylo mi půjčeno pro tuto zvláštní kratochvíli služební vozidlo – Honda HR-V, baculaté suv s pouze předním náhonem a tuhou zadní nápravou vyhlížející jako přifouklý Jazz.

Byl jsem hned ze začátku příjemně překvapen tím, jak pohodlně se do bílého kotrmelce vlastně nastupuje. Celkově pozice za volantem i posez se mě, alfou zhýčkanému petrolheadovi, víc než zamlouval. Protože jsem brzy vyprskal všechnu krev a věděl jsem, že bych se domu nudil, šel jsem dělat to, co každý z nás tak miluje – jezdit.  

Mnou vybraná cesta byla dlouhá cca 38 km a vedla přes nádhernou silnici klikatící se lesem za Jemníky, kde se nedávno konal také závod Edda Cupu, přes typicky českou silničku mezi dvěma prdelákovi, na kterou zapomněl čas i silničáři a alfa zde už 2x zaplatila proraženou vanou až po dlouhý, rovný, přehledný úsek za Kopidlnem. Cesta tam byla volnější, jako bych zestárl, zmoudřel a zvolnil, jednoduchý podvozek dobře filtroval nerovnosti, maličký naftový motůrek o objemu 1,6 litru, výkonu 88kw a točivém momentu 300Nm si tiše předl a já si užíval možností, které ve své italce nemám, jako např. propojení telefonu s autem a jeho ovládání přes volant (hlavně handsfree, protože během prvních pár km jsem měl asi 5 hovorů.. ), vícezónovou klimatizaci nebo třeba jenom prachsprostý držák nápojů. Po dosažení cílové destinace jsem zůstal zírat na spotřebu 4,7l/100 km a rozhodně jsem nebyl žádná brzda provozu (také jsem netrefil jediný vrchol zatáčky).  

reklama

Po dopití birela a prohození několika vět s kamarádkou bylo na čase jet domu. Okamžitě při otáčení jsem musel uznat, jaký má auto rejd. Cesta zpátky vedla stejnou trasou, jen jsem chtěl zkusit, co nové HR-V vlastně dokáže. Motor od 2k otáček ožije a žene auto na platformě Jazze svižně kupředu, na horších silnicích je už ale znát, že auto bylo stavěno víc do města a odskakuje jak předek, tak zadek. Na dobrém asfaltu se ale veškeré neduhy vytrácí a bílé suv drží na 215 mm širokých 16“ víc než dobře, krásně se vodí do zatáček a když se to vezme zostra tak si přizvedne zadní vnitřní kolo. Když jsem dojížděl k ceduli Mladá Boleslav, rozhodl jsem se kouknout, kolik si vzal ten prcek pod kapotou, který nebyl k takovému zacházení stavěný a zůstal jsem zírat jak opařený na neuvěřitelných  4,8l/100km.

Závěrem bych asi měl napsat, že ten zubař byl díky zážitkům z cesty s malým bílým kočkopsem od Hondy mnohem snesitelnější :D  Také tímto děkuji za zapůjčení a doufám, že mi brzy půjčíte i Civica 1,5t na déle než jen na odpoledne :D :D :D

 

  


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

Knightrider
12. června 2018, 20:25
2

Je neuveritelny, ze se vyvojarum Hondy podarilo vyrobit auto, ktery uz ted vypada, ze je minimalne 10 let stary. Ale jinak to asi funguje v pohode a svuj ucel splni.

reagovat