Na počátku nového tisíciletí čelila tradiční italská značka Lancia krizi, když z rozhodnutí mateřského Fiatu procházela proměnou z legendy motorsportu na luxusní odnož koncernu. Výrazně ztrácela v prodejích na evropském trhu a prémiovou image musela přenášet i do nastupujícího segmentu MPV. Ve vyšší střední třídě značku od poloviny devadesátých let zastupoval usedlý model Kappa, který svým konzervativním přístupem nedokázal čelit německé konkurenci.
Nástupce se tak pokusil vsadit na odlišný přístup a s pomocí aristokratického designu přímo navázat na slavnou minulost. Měl být zosobněním filozofie luxusu, kde sportovní linie vystřídala klasická elegance. Zároveň měl tento model ukázat schopnosti koncernu Fiat na poli nejmodernějších technologií. Výsledkem tohoto snažení se v roce 2001 stal unikátní velký sedan Lancia Thesis s klasickými tvary, který měl reprezentovat Itálii i její nejvyšší představitele.
Výkon a jízda
Přední kola tohoto prémiového modelu poháněly nejčastěji pětiválce doplněné o šestiválec Busso typický pro vozy Alfa Romeo, přičemž všechny pohonné jednotky vynikaly kultivovaností. Motory se musely vyrovnat s velmi vysokou hmotností vozu, ale Thesis neměl žádné sportovní ambice a na pohodlné dálniční přesuny byly výkony více než dostatečné. K tomuto charakteru pasovaly i pomalejší automatické převodovky. Dobrou volbou byly i naftové motory s dostatečným točivým momentem, ale svým hlukem mohly narušovat klid uvnitř.
Jelikož byl prioritou vozu komfort, jízdní vlastnosti byly spíše kompromisní. Pohon předních kol a těžké motory vpředu byly jedním z důvodů brzkého nástupu nedotáčivosti a nižší přilnavosti na hraně. Podvozek sice skvěle filtroval nerovnosti, ale nedokázal čelit výrazným náklonům karoserie v zatáčkách. Řízení bylo přeposilované a bez jakékoliv zpětné vazby, ale bylo vhodné k uvolněné jízdě a usnadňovalo parkování.
Vůz měl svým luxusem posádku izolovat od vnějšího světa, na čemž měl u vyšších výbav významný podíl adaptivní systém tlumení Skyhook, který se neustále přizpůsoboval povrchu vozovky. Dokonale filtroval větší či menší nerovnosti a přinášel pouze decentní pohupování. Komfort uvnitř stavěl i na výrazném odhlučnění, které díky velkému množství tlumicích materiálů a akustickým sklům nepropouštělo nežádoucí ruchy.
Exteriér a styling
Design exteriéru se výrazně odlišoval od tehdejší automobilové produkce. Kompletně se vyhnul moderním hranám a místo toho nabízel barokní až aristokratické tvary evokující doby dávno minulé, čímž se vymezil proti německé konkurenci. Přídi dominovala bohatě chromovaná mřížka chladiče, která spolu se zaoblenou kapotou vystupovala z linie karoserie.
Bi-xenonové světlomety kapkovitého tvaru byly zapuštěné do vymodelovaných blatníků po vzoru klasických vozů. Přední nárazník s integrovanými výklopnými ostřikovači světel v detailu evokoval vystupující chromovaný nárazník.
Při pohledu z boku vynikly dlouhé převisy karoserie a elegantní klenuté tvary, které nenarušoval jediný prolis. Širší C-sloupek poskytoval více soukromí pasažérům na zadních sedadlech, zatímco linie střechy se elegantně svažovala po vzoru historických sedanů. Nechybělo bohaté chromování v čele s klikami a specifickými designy kol v klasickém stylu, které zároveň umožňovaly účinné chlazení brzd. Střešní okno s integrovaným solárním panelem za příplatek mohlo napájet ventilační systém u odstaveného vozu.
Záď vozu byla výrazně zaoblená a neobsahovala žádné nadbytečné prvky. Zadní světla tvořily vertikálně orientované LED lišty, které kopírovaly tvary blatníků. Registrační značka byla umístěna ve výrazném chromovaném rámečku, který zahrnoval i couvací reflektor. Minimalistický zadní nárazník nenarušovala ani koncovka výfuku.
Interiér a výbava
Kabina byla ukázkou italského řemeslného umu. Kombinovala elegantní tvary s tou nejkvalitnější kůží a výlisky z čistého kovu, plastů bylo co možná nejméně. Na symetricky tvarovanou a elegantně zahnutou palubní desku přímo navazovaly výplně dveří. Uprostřed ji protínal horizontální designový pás doplněný dřevěnou lištou, který zahrnoval i výdechy ventilace a pokračoval i na dveřích. Luxusní atmosféře uvnitř neodpovídal středový panel, který měl sice kvalitní obrazovku infotainmentu, ale byl převážně plastový s neuspořádanými ovládacími prvky.
Za minimalistickým volantem s tlustším koženým věncem a čtyřmi příčkami byla umístěna kaplička přístrojů s klasickými kruhovými ukazateli v historickém stylu a chromovanými obroučkami. Sedadla byla spíše křesla potažená kvalitní kůží s prošívanými středy a širokým elektrickým nastavováním vpředu. Součástí opěrek hlavy byl knoflík jako na starém luxusním křesle.
Středovou konzoli tvořil prostor řadicí páky vykládaný dřevem následovaný područkou. Uvnitř mohl najít své místo palubní telefon, zatímco vzadu byly umístěny výdechy ventilace i ovládání klimatizace pro pasažéry vzadu.
Vzadu byla pohodlná kožená lavice, kde spínače na sklopné opěrce umožňovaly ovládat audiosoustavu. Pocitu soukromí pomáhala i výsuvná roletka zadního okna, která kopírovala jeho tvar. Široký středový tunel vzadu činil vůz primárně čtyřmístným. Velmi bohatá výbava mohla obsahovat exkluzivní audiosystém Bose či ranou verzi adaptivního tempomatu. Novinkou byla i elektronická ruční brzda. V kufru byl dostatek prostoru na zavazadla pro dlouhé cesty.
Varianty a odvozené modely
Výroční edice Centenario, oslavující sto let této slavné značky, kromě plné výbavy vynikala dvoubarevným lakováním či specifickými designy disků kol. Pro bezpečné přesuny italského prezidenta a nejvyšších představitelů Vatikánu vznikla i obrněná varianta s balistickou ochranou úrovně B6. Karosárna Stola představila i prodlouženou verzi, jejíž zadní část se proměnila v luxusní salonek, ale zůstalo pouze u prototypu.
Přijetí trhem a verdikt
Bohužel po prvotním úžasu či šoku z unikátního designu následoval velký nezájem zákazníků. Pro konzervativní klientelu v tomto segmentu byl Thesis příliš extravagantní a poutal nechtěnou pozornost. Přitom rozhodně nešlo o nepovedený vůz.
Lancia Thesis Stola S85
Nabízel jedinečný komfort díky adaptivnímu tlumení a podvozku žehlicímu nerovnosti. Také odhlučnění bylo na prvotřídní úrovni. K tomu bylo nutné připočítat kabinu plnou kůže a dalších velmi kvalitních materiálů. Motory byly dostatečně kultivované pro pohodlné cestování na dlouhé vzdálenosti, ale vysoká hmotnost omezovala dynamiku.
Naneštěstí se brzy začali objevovat šotci v elektronice, poměrně častí u tehdejších italských vozů, což bylo ještě umocněno komplikovaností modelu Thesis. Problémy se nevyhnuly ani podvozku se systémem Skyhook, ani automatickým převodovkám. Daní za komfortní svezení bylo výraznější naklánění v zatáčkách a brzy nastupující nedotáčivost. Ergonomie a ovládací prvky v interiéru také nebyly ideálně rozloženy.
Do roku 2009 a za osm let ve výrobě vzniklo pouhých 16 tisíc kusů, což výrazně zaostalo za konkurencí, která podobných prodejů dosahovala v řádu měsíců. K tomu ještě automobilka na každém voze prodělávala.
Nástupci a odkaz
Lancia Thesis je dnes považována za sběratelskou raritu, která ukazuje, jak je v automobilovém průmyslu důležitý první dojem. I velmi povedený vůz nemůže svým vzhledem odpuzovat největší skupinu zákazníků. Nepomohla ani pověstná nespolehlivost, kterou je v segmentu ovládaném německými automobilkami těžké pominout. Přesto Thesis zůstává jednou z posledních plnohodnotných italských vlajkových lodí.
Po tomto neúspěchu, který zároveň znamenal velkou finanční ztrátu, se Lancia už nikdy nepokusila o vlastní vývoj modelu vyšší střední třídy. Samotný koncern přistoupil k výrazným škrtům a prakticky ukončil vývoj v této legendární italské značce. Místo toho se pod značkou Lancia začaly převážně prodávat přeznačené modely od Chrysleru, které byly původně určené pro americký trh, a tudíž v Evropě neuspěly.
Kromě velkého rodinného MPV Voyager spatřila světlo světa nová generace modelu Thema, která byla jen decentně upravenou verzí Chrysleru 300. Ačkoliv navazovala na Thesis v segmentu vyšší střední třídy, šlo o naprosto odlišné vozy. Místo italské elegance šlo o americkou variaci na muscle car v karoserii sedanu, ovšem pro Evropu bez osmiválce pod kapotou.
V současnosti existují plány koncernu Stellantis na obnovení značky Lancia, přičemž po dlouhé době byla představena nová generace modelu Ypsilon, ale už nelze očekávat stejnou míru samostatnosti jako v minulosti.
Základní údaje
- Roky výroby: 2001 – 2009
- Země původu: Itálie
- Design: Mike Robinson, Flavio Manzoni / Lancia Centro Stile
- Motor:
- atmosférický zážehový 2,4 l řadový pětiválec
- atmosférický zážehový 3,0 – 3,2 l vidlicový šestiválec
- přeplňovaný zážehový 2,0 l řadový pětiválec
- přeplňovaný vznětový 2,4 l řadový pětiválec
- Uspořádání: motor vpředu napříč, pohon předních kol
- Převodovka: 6stupňová manuální; 5stupňová automatická
- Výkon: 110 – 169 kW (150 – 230 koní)
- Točivý moment: 226 – 380 Nm
- Maximální rychlost: 206 – 240 km/h
- Zrychlení 0–100 km/h: 8,5 – 10,3 s
- Kombinovaná spotřeba (udávaná): 6,8 – 14,9 l/100 km
- Rozměry (D × Š × V): 4888 × 1830 × 1465 mm
- Rozvor: 2803 mm
- Pohotovostní hmotnost: 1670 – 1820 kg
Mohla Lancia Thesis uspět s více konvenčním designem, nebo ani povedený automobil nestačí k úspěchu v tomto konzervativním segmentu?
* Některé vizuály mohou obsahovat drobné úpravy generované AI.
Oceníte představení dalších pozoruhodných, neobvyklých a luxusních italských sedanů? Budu vděčný za zpětnou vazbu a předem děkuji za upozornění na případné chyby či nesrovnalosti.
Autoamazed’s Cars najdete i na Facebooku.
Zdroje: Lancia, Lancia Heritage, Reina International Auto, Collecting Cars, AROnline, Autoblog, Hemmings Motor News, Quattroruote, Auto Italia Magazine, La Storia della Lancia, WheelsAge.org, Wikipedia
