V šedesátých letech minulého století byla italská automobilka Lancia pověstná sportovními a technologicky pokročilými vozy, ale zároveň slavila první významné úspěchy v rallye. Bohužel špatná finanční situace značky vyústila v začlenění do koncernu Fiat, čímž začala postupně ztrácet konstrukční autonomii, a přitom docházelo k unifikaci dílů. Právě proto značka potřebovala dokázat, že nadále dokáže vyrábět svébytné automobily.
K tomu měla sloužit otevřená varianta modelu Beta zkonstruovaná už pod vlastnictvím koncernu Fiat, která měla být odlišně pojatou a prémiovou alternativou k britským roadsterům. Vzhledem k plánu ji prodávat na americkém trhu se specifickými požadavky na bezpečnost byla targa s ochranným obloukem a vyšší torzní tuhostí lepší volbou místo klasického kabrioletu. Výsledkem byl stylový sportovní vůz Lancia Beta Spider představený v roce 1974, který podle návrhu Pininfariny přestavěla slovutná karosárna Zagato.
Konstrukce a výroba
Otevřená varianta vycházela z klasického kupé už s kratším rozvorem, které doznalo výrazných změn. Na místo původního úzkého B-sloupku byl v rámci přestavby nainstalován široký centrální ochranný oblouk v barvě karoserie, který poskytoval ochranu v případě převrácení. Celá zadní část byla přepracovaná, tudíž nad řidičem a spolujezdcem byl odnímatelný pevný panel, zatímco druhou řadu kryla zadní část plátěné střechy se slídovým oknem.
Tato komplexní úprava si vyžádala vyztužení podlahy ve snaze omezit nežádoucí kroucení karoserie, ale zvýšila se tím pohotovostní hmotnost. Samotná výroba vozu probíhala dosti roztříštěně. V mateřské továrně Lancie v Chivassu vznikl základní skelet, který byl na targu přeměněn v dílnách karosárny Zagato, přičemž se opět vracel do továrny Lancie pro nanesení antikorozní ochrany. Lakování a dokončení interiéru mělo na starosti Zagato, jenom aby byly nedokončené vozy převezeny zpět na finální montáž pohonného ústrojí.
Výkon a jízda
Přední kola vozu poháněly pokrokové čtyřválce z rodiny Lampredi různých objemů s moderním rozvodem DOHC, které vynikaly odolností i dostatečně sportovním projevem. Sdílely točivý charakter, přičemž nejsilnější zátah nejčastěji nastupoval až ve středních a vysokých otáčkách, což doplňovaly bezprostřední reakce na sešlápnutí plynového pedálu, obzvláště u verzí s dvojitými karburátory.
Zrychlení u většiny raných verzí provázel jadrný mechanický zvuk, ale instalace vstřikování přinesla kultivovanější a o něco méně sportovní projev doplněný o lineárnější zátah.
Lancia Beta Coupé (typ 828)
Dynamiku zlepšovala i krátce odstupňovaná převodovka, která umožňovala využívat ideální pásmo otáček, což s ohledem na hluk vytočeného motoru nebylo ideální v dálničních rychlostech. To vše platí především pro evropskou verzi, protože americká byla přiškrcená emisními limity.
Sportovní jízdní vlastnosti vycházely z plně nezávislého zavěšení všech čtyř kol se vzpěrami MacPherson doplněnými spodními příčnými rameny a dalšími prvky vzadu. Možné naklánění karoserie v zatáčkách omezovala dvojice příčných stabilizátorů, zároveň geometrie zadní nápravy navržené Sergiem Camuffem pomocí změny sbíhavosti při pružení plnila podobný účel jako natáčení zadních kol.
Díky tomu se i u vozu s předním náhonem podařilo docílit víceméně neutrálního chování s možností lehkého vybočení zádě při ubrání plynu v zatáčkách. Výhodou motoru umístěného nad hnanou nápravou byla lepší trakce oproti některým konkurentům, obzvláště za snížené přilnavosti. Jedním z nedostatků bylo znatelné kroucení karoserie a občasné vibrace sloupku řízení dané částečně chybějící střechou.
Navzdory mírně tužšímu naladění podvozku v zájmu sportovní jízdy zůstávala Beta Spider dostatečně komfortní i na delších cestách, přičemž podvozek obstojně filtroval i nerovnosti. Při sejmutí horního panelu a vytažených bočních oknech panoval v kabině relativní klid bez nepříjemných turbulencí, ale stačilo je stáhnout spolu se zadní plátěnou střechou a ve vyšších rychlostech to mohlo být velmi nepříjemné.
Exteriér a styling
Vnější design vozu vycházel z elegantní karoserie verze kupé, která implementovala tehdy moderní ostré hrany, ale zároveň si na některých místech zachovala částečné zaoblení. Tohoto stylu se navzdory četným úpravám držela i varianta Spider navržená Pininfarinou.
Boky se sportovně rozšiřovaly, ale jinak zde nebyl prostor pro nadbytečné prolisy či samoúčelné designové prvky, které by narušovaly nenucenou eleganci. Byť ozdobné lišty zůstávaly stříbrné, vzhledem k době vzniku přibylo mnoho plastových součástek.
Přídi nejčastěji dominovala relativně úzká mřížka černé barvy přes celou šířku vozu se zahnutými okraji. Ty odpovídaly dvojici kruhových světlometů na každé straně se stříbrnými obroučkami, které byly její součástí.
Vnitřní paraboly byly s typickým logem Lancia nejčastěji propojeny několika úzkými linkami ve spodní části, ale později přišla typická dvoudílná mřížka poplatná budoucím modelům Lancie. Nárazník, jehož součástí byly i směrovky, byl chromovaný pouze částečně, protože jeho přední část tvořila černá otěrová lišta.
Při pohledu z boku vynikla sportovní silueta s vcelku vodorovnou kapotou i víkem zavazadelníku. Zatímco přední část včetně čelního skla zůstala prakticky zachována, vzadu se odehrály výrazné změny. Klasický B sloupek nahradil široký ochranný oblouk, za kterým už pokračovala část plátěné střechy místo původní splývavé kabiny.
Nad první řadou byl tmavý odnímatelný panel, ale v zájmu lepšího těsnění si okno dveří zachovalo klasický rám. Bok se pomocí horizontálních zlomů decentně rozšiřoval, zatímco vzhled disků kol se nelišil od dalších sportovních modelů Lancie.
Záď se také dočkala viditelného přepracování oproti verzi kupé. Víko zavazadlového prostoru muselo být upraveno vzhledem k odlišnému sklonu a nainstalování plátěné střechy. Původní zadní sdružené svítilny nahradily užší a čistě obdélníkové zasahující do boků. Stejně jako vpředu zde byl pochromovaný nárazník s otěrovou lištou, pod kterým vystupovala dlouhá koncovka výfuku.
Interiér a výbava
Interiér odpovídal tehdejším italské představě o sportovním voze s orientací na řidiče, přičemž se až na horní a zadní část nelišil od výchozí varianty kupé. Velká část prvků byla elegantně zaoblených, čímž alespoň částečně navazovala na starší modely. V levnějších verzích z pohledu materiálů dominoval plast, ale některé části včetně sedadel mohly být čalouněny kůží či sportovnější obdobou v podobě veluru.
Palubní deska byla jasně rozdělena na mírně natočenou část řidiče se všemi ovládacími prvky, a ne tak důležitý prostor spolujezdce. Kaplička přístrojů pokračovala do horní části středového panelu, kde našel své místo panel autorádia i ovládání ventilace horizontálně orientovanými táhly.
Za volantem s nejčastěji dvěma rameny směřujícími šikmo dolů a příjemně tlustým věncem byly umístěny klasické dva kruhové budíky doplněné řadou ručičkových ukazatelů, které by řidič mohl potřebovat. Na páčce pod volantem našlo v mnoha verzích své místo i ovládání světel.
Anatomická sedadla nabízela dobré boční vedení a ve většině verzí i s výškově nastavitelnými opěrkami hlavy, největší rozdíly spočívaly v použitém čalounění. Částečně tvarované výplně dveří nabízely i miniaturní úložný prostor. Přestavba na kabriolet omezovala výhled šikmo vzad v případě natažené plátěné střechy. Vůz v této kategorii překvapivě nabízel i nouzová sedadla ve druhé řadě, která ale vzhledem k jejich stísněnosti sloužila spíše jako úložný prostor.
Zavazadlový prostor svou velikostí odpovídal zaměření vozu, ale zároveň byl použitelný k uložení panelu střechy. Vzhledem k příslušnosti ke sportovně-prémiovým automobilům mohlo být v základní výbavě vzduchem odmlžované zadní okno či výškově stavitelný volant, ale za příplatek, obzvláště v pozdějších verzích, bylo dostupné elektrické stahování oken či hydraulický posilovač řízení.
Zagato
V sedmdesátých letech byla ve Spojených státech poptávka po obratných evropských kabrioletech, proto se koncern Fiat rozhodl tento model pod prestižnějším názvem Lancia Zagato dovážet na zdejší trh. Byl ideální volbou i pro karoserii targa s ochranným obloukem pro zvýšené požadavky na bezpečnost. Jednotlivé motorizace přišly o část výkonu a sportovnosti ve snaze vyhovět americkým emisním limitům, přičemž dynamice ublížila i možnost instalace automatické převodovky s hydroměničem.
Vnější design nejvíce poznamenala instalace masivních nárazníků odolávajících nárazu v 5 mílích za hodinu, což doplňovala instalace bočních obrysových světel. Vzhledem ke stylizaci jako pohodlný cruiser a prémiový import dostal vůz bohatší výbavu, která mohla obsahovat i klimatizaci.
Zagato bylo na americkém trhu relativně populární s více než 2 tisíci prodanými kusy, ale ostatním modelům se zde příliš nedařilo. Pověst značky výrazně poškodila kauza rezavění, což spolu s vysokými náklady na přizpůsobení se americkým předpisům výrazně přispělo k odchodu Lancie ze zdejšího trhu.
Přijetí trhem a verdikt
Po svém představení vzbudila příznivé reakce novinářské obce pro velmi dobré jízdní vlastnosti a povedené motory pod kapotou, ale bohužel komerčnímu úspěchu zabránila například vysoká cena, a hlavně korozní aféra spojená s celou modelovou řadou Beta.
Důvodem byla mimo jiné použití vysoké míry železného šrotu při výrobě plechů a nedomyšlená konstrukce ve spojení s nekvalitní antikorozní ochranou, přičemž tento problém v případě modelu Spider podpořily převozy holých skeletů mezi továrnami.
Kromě toho šlo o povedený sportovní vůz, který kombinoval obratnost danou promyšleným podvozkem a točivé motory. Navzdory pohonu předních kol neměl sklony k nedotáčivosti. Stále nabízel otevřené nebe nad hlavou, a přitom byl bezpečnější v případě převrácení. K tomu bylo nutné připočítat dobrou ergonomii a exkluzivní auru díky zapojení slavné karosárny Zagato do přestavby spolu s Pininfarinou podepsanou pod designem otevřené varianty.
Velmi vysoká náchylnost ke rzi byla jedním z hlavních nedostatků, ale řada dalších byla kompromisem za přestavbu na otevřený model. Odstraněním střechy se snížila torzní tuhost karoserie provázená vrzáním a po určité době mohlo do kabiny i zatékat. V případě opravy byly obtížně dostupné specifické karosářské díly. Americká verze k tomu přidávala snížený výkon a vyšší hmotnost spojenou s bohatší výbavou.
Pro některé nedostatky a menší zákaznickou základnu vzniklo v dílnách Zagato do roku 1982 pouze přes 9 tisíc kusů Bety Spider, což z ní udělalo nejvzácnější model této modelové řady s motorem vpředu, přičemž na americký trh připadala necelá čtvrtina tohoto počtu.
Lancia Zagato
Nástupci a odkaz
Po letech se z Bety Spider stala vyhledávaná rarita mezi znalci italských vozů se specifickým vkusem, který většina tehdejších konkurentů nedokázala uspokojit. Je ukázkou období v historii této značky, kdy skončila pod křídly koncernu Fiat, ale stále dokázala tvořit svébytné vozy.
Zároveň se snažila prosadit na americkém trhu, což podpořilo vznik targy místo klasického kabrioletu. Na dnešním trhu se těší rostoucímu zájmu a cenám obzvláště díky omezenému počtu přeživších kusů v důsledku koroze.
Model Spider se sice nedočkal přímého nástupce, ale i sportovní Beta Montecarlo s motorem uprostřed nabízela odnímatelné střešní panely. Jinak se otevřené modely od doby Spideru v rámci koncernu vyskytují primárně v nabídce Fiatu a Alfy Romeo.
Samotná značka Lancia se v rámci rodiny Fiatu dočkala největších úspěchů v rallye, ale prakticky ztratila svou autonomii. V devadesátých letech začala opouštět svět motorsportu, přičemž se měla stát prémiovou a pokrokovou divizí koncernu Fiat.
Bohužel to nepřineslo kýžený úspěch a v rámci úspor po roce 2010 tvořily většinu nabídky Lancie přeznačené modely Chrysleru, což paradoxně přineslo kabriolet Flavia na bázi modelu 200. V současnosti, po letech pouze s modelem Ypsilon v nabídce, se začíná blýskat na lepší časy, ale nelze očekávat nic víc než využití sdílených platforem.
Od dob vzniku Bety Spider prošel trh s otevřenými vozy bouřlivým vývojem. V sedmdesátých letech se na velmi důležitém americkém trhu diskutovalo o možném zákazu prodeje klasických kabrioletů s ohledem na bezpečnost, což výrazně zpopularizovalo kategorii targa se zachovaným ochranným obloukem. Během let pokrok postoupil a mimo jiné díky vyztuženým rámům čelního okna či vystřelujícím ochranným obloukům se staly kabriolety dostatečně bezpečné.
Na přelomu tisíciletí ve velkém přišly na trh kabriolety s pevnou skládací střechou, které napravily nedostatky spojené s klasickým střešním plátnem se zachováním otevřeného nebe nad hlavou. Velkým nedostatkem byla technická složitost a vyšší hmotnost. Obzvláště v Evropě mělo podobnou karosářskou variantu v nabídce mnoho automobilek, ale nejvíce zůstává spojena s Peugeotem a modely 206 CC a 307 CC.
Tato móda začala upadat kolem roku 2010 s poklesem zájmu o otevřené vozy a spolu s tím z trhu prakticky zmizely dostupné kabriolety. Otevřené karoserie se staly z velké části vyhrazené prémiovým vozům a superautům. Jednou z mála výjimek zůstává populární Mazda MX-5, která je v generaci ND nabízena jak ve verzi s manuálně ovládanou plátěnou střechou, tak ve verzi s pevnou skládací střechou, která svým ztvárněním připomíná spíše targu.
Základní údaje
- Roky výroby: 1974 – 1982
- Země původu: Itálie
- Základ: Lancia Beta Coupé (typ 828)
- Design: Aldo Brovarone, Piero Castagnero / Pininfarina, Centro Stile Lancia
- Motor: atmosférický 1,6 – 2,0 l řadový čtyřválec (benzín)
- Uspořádání: motor vpředu napříč, pohon předních kol
- Převodovka: 5stupňová manuální; 3stupňová automatická
- Výkon: 61 – 88 kW (82 – 118 koní)
- Točivý moment: 128 – 175 Nm
- Maximální rychlost: ~158 – 190 km/h
- Zrychlení 0–100 km/h: ~9,8 – 15,5 s
- Kombinovaná spotřeba (udávaná): ~8,4 – 10,7 l/100 km
- Rozměry (D × Š × V): 4035 – 4181 × 1650 × 1263 mm
- Rozvor: 2350 mm
- Pohotovostní hmotnost: 1000 – 1235 kg
Mohla by se Beta Spider dočkat většího úspěchu jako plnohodnotný kabriolet, nebo hlavní důvod nižších prodejů spočíval v nekvalitní oceli?
* Některé vizuály mohou obsahovat drobné úpravy generované AI.
Oceníte představení dalších pozoruhodných, neobvyklých a otevřených italských sportovních vozů? Budu vděčný za zpětnou vazbu a předem děkuji za upozornění na případné chyby či nesrovnalosti.
Autoamazed’s Cars najdete i na Facebooku.
Zdroje: Lancia, Lancia Classiche Archives, Registro Lancia Beta Italia, Gallery Aaldering, Manor Park Classics, The Market, Iconic Auctioneers, Bring a Trailer, Carrozzeria Zagato Official Historic Production List, Automobile Catalog, Hemmings, Motor Klassik, Thoroughbred & Classic Cars, La Lancia: 100 Years of Automotive Innovation od Wima Oude Weerninka, Wikipedia
