Už je to nějakou dobu, co jsem naposledy přispěl ohledně svých Lesníků, jak jim říká manželka, takže možná při pondělku přišel čas to napravit….
Moje pracovní vytížení mi momentálně nedovoluje se tomuhle koníčku věnovat jindy, než o víkendech (kdy se tak nějak očekává, že bude na prvním místě rodina….a většinou tomu tak i je). Proto si dovolím jen krátké shrnutí toho, co jsem vlastně od posledního blogu stihl, a předem říkám, že moc toho zatím není. Přesto si myslím, že i tak má smysl se podělit.
Začnu tím, že Lincoln je tedy (napočtvrté) konečně hotov, a složený odpočívá doma v polici, kde na něj nikdo nedosáhne, nikdo jej neupustí na podlahu, a jakákoliv manipulace s ním je přísně zakázána…ehm. Foto netřeba, auto vypadá stejně, jako na fotkách v minulém blogu. Rozdíl je jediný, pouhým okem nezaznamenatelný, a to ten, že dostal silnější vrstvu laku, a trojitou vrstvu bezbarvého navrch, přičemž na té třetí se rozhodně nešetřilo. Možná by si zasloužil lak rozleštit, a třeba na to taky někdy dojde, ale zatím jsem v té euforii, že ho mám konečně hotového, navíc, je to moje prvotina, a má tak vypadat.
Minule jsem vytipoval tři auta, kterým bych se rád věnoval, a dal jsem o nich hlasovat. Vyhrál sypač, takže jsem se měl věnovat přešdevším jemu, nicméně, osud ( a moji kluci) chtěli jinak – sypač jsem samozřejmě rozebral, a podrobil obvyklé (obvyklé u druhého modelu?? No dobrá, přejděme to…ten Lincoln se může počítat jako několik aut..) proceduře odbarvení/zbavení oxidace/nástřik základovkou, zatímco základ tvrdnul, dostali kluci za úkol vybrat si každý svého angličáka ( z vlastních sbírek, na tatínkovy se nesahá!!!!), kterého by si rádi předělali….a když se prostřední syn rozhodl, že původně žlutá Toyota 2000GT dostane dvoubarevný lak, a když se zmínil, že jedna z barev bude světle modrá, namíchal jsem záměrně laku víc, “aby mi bylo líto ho vyhodit”, a při té příležitosti jsem rozebral a výše popsané proceduře podrobil i model Anglie…v jednu chvíli jsem tak měl doma na parapetu pět rozebraných malých šoukárů v různém stádiu prerábky. S Lincolnem už jsem laskavého čtenáře seznámil, tak se pojďme podívat na ty ostatní.
Začnu Hotwheelsy, které si kluci vybrali. Původní podobu jsem, bohužel, nezachoval, a vypůjčil jsem si při té příležitosti obrázky od strejdy Googla. Nejstarší syn chtěl předělat SWAT van, prostřední si vybral již zmíněnou Toyotu 2000GT, jak se dílo podařilo ( a že je to značně amatérské) se můžete přesvědčit v galerii. Na obou autech proběhla pouze rozborka, odlak a následný lak karoserie a doladění detailů podle požadavků dětí, poté čirý lak v několika vrstvách, a složit. Auta mi zatím zdobí parapet, kluci si s nimi nehrají, prý ta auta mám od nich. Miláčci. Možná mají strach, poté, co jsem na maminku po pádu Lincolna (modelu, ne Abrahama…viz minulý blog) pár dní skoro nepromluvil……..
Samozřejmě očekávám, že se dozvím, že auta předtím byla lepší (nebyla) a líp vypadala (nevypadala – je to podle klučičí fantazie, a o to jde…), a já nikomu jeho názor neberu (ne?), šlo mi o to strávit čas s dětmi tím, co mě baví, podělit se s nimi o to, a to se podařilo.
Sypač si, jak už bylo zmíněno, prošel zbavením barvy, a momentální stav je takový, že korba je po laku (má mouchy, ale s tím asi dokážu žít, valil jsem to pod tlakem a tlustou vrstvu, takže je to trošku kropenaté, snad to srovná čirý lak), a tělo náklaďáku je v plniči. Sklo jsem umyl, očistil, dohladka obrousil pastou, a docela prokouklo. Spodek auta je zbaven oxidace, ještě jsem ho najemno obrousil ocelovou vatou, a jsem s ním spokojený. Kolečka jsem natřel z pohledové strany jemnou vrstvou černé barvy nanesenou na štěteček, změna je jasně patrná, a myslím, že se tohoto budu držet i do budoucna.
No a Anglia nakonec – byť původně vůbec nebyla v plánu, nakonec se jí dostalo asi péče největší (nicméně, jako první dokončím sypač, tak jste si to odhlasovali ;-) ), co mě překvapilo ( a přes původně špinavá okna to nebylo vidět) – auto NEMÁ interiér! Vážně, sklo drží nacvaknuté na nálitku ve střeše. Ten jsem musel odvrtat, a při následném páčení ven sklo bohužel prasklo…slepil jsem ho, ale – prostě to na zadním okně je vidět. Mám doma ještě jeden model Anglie ( se šedivými kolečky, možná použiju nakonec ta, je to o něco vzácnější varianta…), s trochu placatější střechou, pokusil jsem se méně destruktivní metodou (rozuměj “přeštípnutím sloupků střechy”) dostat sklo ven, ale zjistil jsem, že už bylo taky načnuté, a já ho pravděpodobně nešetrnou manipulací ještě dorazil. Takže použiju jen kolečka. Auto je po laku (varianta s bílou střechou ála “Harry Potter” se nakonec nekoná), několika vrstvách čirého, a čeká na podvozek. Tomu jsem ubrousil torzo zadního tažného háku, a mám ho zbavený laku. Dál na něm zatím pracovat nebudu, dokud nebude hotový sypač.
Obě výše zmíněná auta si pak zaslouží zvláštní blog, tohle je jen, jak jsem předeslal v pérexu, (nakonec ne až tak) krátké shrnutí současného stavu.
Stay tuned! :-)
