dnešní den padaly prý teplotní rekordy a je pravdou, že to byl den vyvedený, se spoustou sluníčka a dal zapomenout na to, že kalendářní i astronomický podzim již začal.
Většinu svých dnešních cest jsem proháněl modrou Kappu a dokazoval některým rodinným příslušníkům, jak praktické auto to je. Odpoledne jsem vzal telefon a zkusil nalákat Karla na další get out & drive. Marně, Karel říkal, že dřepí v obrovské díře a zabývá se betonem. Težko říct co si pod tím představit, ale když neměl chuť prohnat Maserati zřejmě si zabetonoval nohy do země.
A tak jsem jel zase jednou sám. Sahnul jsem tak po Spider 916 s dvoulitrovým twin sparkem. Tohle auto budí vášně od chvíle co přišlo trh a i zde na Autíčkáři má několik odpůrců, já k němu však mám vřelý vztah, zábavné řízení, točivý motor a i když je to plebejský čtyřválec, zvuk není nezajímavý. A když máme tak hezky, střecha letí dolů a okýnka taky. No, takhle před západem slunce už nejtepleji není, ale ta okýnka nechám alespoň na cestu tam dole.
Kola se roztáčí za zvuku alba Sticky Fingers od Rolling Stones, tohle je moje kabriletí deska, mám s ní asociovaný začátek každé kabrioleťácké sezony za posledních 15 let.
Pár esíček, gumy občas hvízdnou, jedeme směr Držovice, takže hned záhy přijde kopec. Slunce mám polevici, celou cestu jej hypnotizuji, aby zůstalo nad obzorem a já to stihl. Zase jednou to byl výjezd na poslední chvilku. Povedlo se, modronose jsem zaparkoval, párkrát blýsknul a sluníčko se kvapem spustilo za obzor.
