Schválně, jaký Vás napadá nejnesmyslnější důvod, proč pořídit auto? Ať vymyslite cokoliv, tak tentokrát asi vyhraju. Když jsem si v létě dovezl Abartha 695 Rivale, tak mě na něm štvala jedna věc. I když měl málo najeto, tak měl natržený koberec u řidiče a byla v něm vyšláplá dírka od podpatku. U normálního auta bych nad tím mávl rukou, koberec nechal za pár stovek ušít, případné bych něco našel na allegru nebo ebayi. Jenže tady se to má trochu jinak. Koberce jsou z poloviny chlupaté, ale zadní polovina je kůže. Opravdová kůže. V krásné modré barvě a s vyraženým číslem 695. Kdyź jsem Abartha dovážel z Lucemburska, stavil jsem se cestou ve Fiatu v praze s tím, že se na objednání nových koberců zeptám. Tak prý nejsou a nebudou a kdyby náhodou byly, tak cena je 28000. Vykulil jsem oči a smutný jsem odjel. Nebyl bych to ale já, kdybych se nových koberců vzdal. Tak jsem prohledával různé zdroje, až jsem jednoho dne našel na ebay prodejce, který prodával nové sady za pár (snad 900) korun. Jenže – pravostranné. Což je tedy naprd, protože koberce mají hodně jiný tvar. Při podrobnějším zkoumání jsem ale zjistil, že když nakombinujete pravostranné sady pro manuál a pro automat, tak dostanete výsledek, který je téměř totožný s tím, co potřebuji. Tak jsem jich pár objednal. Ono nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat. Z celkem čtyř sad jsem nakombinoval dvě, které jsem potřeboval. Jednu hlavní, druhou náhradní. Pak jsem se zamyslel a uvédomil jsem si, že v Blansku máme firmu BOGD, kde obšívají volanty za rozumné peníze. To, co mi zbylo, jsem tam donesl a oni moc šikovně změnili tvar, něco došili a nakonec mám vyhovující sady čtyři. Dvě originální a dvě došité. To už jsem byl na výsost spokojený…. Ale jak to bývá, spokojenost trvala jen chvilku. Sakra, naco jsou mi čtyři sady koberců? Prodávat to nechci, přeci jen, je to docela poklad. Manželčin Fiátek je krásný, ale černý s červenými akcenty. Tam modré koberce nedám. Do Rivy by to šlo, ale nepatří tam. No co už, doma jsem prohlásil, že budeme potřebovat dalšího modrého Fiátka. Odpovědí mi byl poměrně jednoznačný pohled a nějaká poznámka o bláznech. Původně jsem to ani nějak vážně nemyslel.
Čas šel dál, my pořídili dům v Itálii a já jsem jeden víkend v práci zjistil, že ani opravdové motorové čluny nejsou zas tak hrozně drahé, jak jsem si myslel. No a 30 km od Italského domu máme přeci marínu! Nadšeně jsem mé drahé polovičce poslal pár inzerátů. Tentokrát byl komentář o něco delší a pochopil jsem, že tady čas ještě nedozrál… Když jsem ale další den našel v inzerci modré kabrio s rozbitým mechanizmem střechy, tak jsem se rozhodl, že to zkusím. Cena 68 tisíc vypadala velice lákavě, kromé několika JTDček to byl v té době v inzerci nejlevnější Fiátek a byl jen pár kilometrů od nás. Zavolal jsem majiteli. Zjistil jsem, že dováží primárně motorky a Fiátka z Marseile pŕibalili do kamionu, aby zaplnil prostor. Prý se do něj někdo snažil vloupat, proto je střecha rozlámaná a celkově kosmetika karoserie je špatná. Nedalo mi to a zeptal jsem se na slevu. Mým cílem bylo dostat se někam k 65. Majitel se zamyslel a prohlásil, že nemá problém prodat auto za cenu nákupu. A to je 45 tisíc. Poděkoval jsem a zavolal domů. Ano, moje žena to se mnou nemá vůbec lehké. Domluvili jsme se, že se zítra zajedeme podívat. Já mezitím začal studovat, co obnáší oprava střechy u 500c. Na netu je materiálu sakra málo, psaný text nebo obrázky nenajdete. Nakonec jsem našel na Youtube dvě jakž takž použitelné videa. Řekl jsem si – no uvidíme.
Když jsme na druhý den přijeli k prodejci, ten nám Fiátka ochotně ukázal (taky s celou plejádou motorek na prodej). A rozhodně nelhal. Na auté nebyl jediný díl, který by nebyl obitý. Střecha smutně ležela propadlá dolů do auta. No a interiér – roztrhaná sedačka řidiče a správně Francouzsky špinavý. Bylo zde ale i jedno velké pozitivum – na autě není vůbec nic rezavé. Ani šroubek. Slovo dalo slovo a majitel sám nabídl další slevu na 44 tisíc. Zamyslel jsem se, řekl jsem si, že spravím střechu a nic moc nebudu řešit. Auto si nastěhuji do Italského domečku, tam se stejně za chvíli otluče taky. A přesně v tu chvíli vypadlo z mé polovičky – Že mi jej udˇěláš hezkého? A bylo vyhráno. A já si měl s čím hrát.
První cesta domů byla zajímavá, jak to už s mými prvními cestami bývá. XKR se přehřívalo, z Mamuta tekla nemrzka, V CTSu tekl olej na svody a trochu to čoudilo, s Ypsilonkou jsem projel půl republiky na zlomených pružinách. No a tady jsem jel domů v zimě a spadlou střechu jsem držel jednou rukou nad hlavou. A do toho smrděla nemrzka. Ale dojeli jsme.
Doma jsem začal zjišťovat, co přesné z konstrukce střechy chybí. Bohužel toho chybělo docela dost. Střecha Fiatu 500 je ovládaná elektricky. Motor je pod zadním oknem, od něj vedou dopředu dva závitové kabely, které jsou ke střeše uchycené vepředu díky docela složitému mechanismu. No a tyto kabely posouvají celý mechanismus i s uchycenou střechou ve dvou kolejnicích. Každá strana má cca 20 dílů a mě chybělo skoro všechno z levé strany a docela dost i ze strany pravé. Prodává se opravná sada, ale je nekřesťansky drahá. Aktuálně mám zdroj, který prodává jednu stranu za 350 Eur a to je moc dobrá cena. Běžně se inzeruje za 600. Na ebay se prodává i kompletní sada na obě strany z 3D tisku za daleko lepší peníze, jenže tato sada neobsahuje kovové díly, které mi vlevo chyběly taky. Nakonec jsem musel koupit drahou opravnou sadu na levou stranu a zbytek doplnit z ebaye. Odvrtal jsem přinýtované kolejnice a začal jsem skládat. Když jsem měl na svém místě, tak jsem střechu vyzkoušel, ale bohužel pravá strana zhruba v polovině drhla. Zjistil jsem, že je poškozená i kolejnice. Bohužel jak to drhlo, tak pak začal pravý kabel pŕeskakovat. Nezbylo tedy, než koupit i kolejnice a kabely… Nakonec se ale vše povedlo a musím říct, že na tohle dílo jsem opravdu hrdý. Když se nad tím zamyslím, tak nyní vím o střeše Fiatu 500C sakra hodně :)
Pak jsem se vrhl na kosmetiku. U tohoto projektu jsem chtěl zachovat nízkou cenu, takže na lakovnu jsem se rovnou vykašlal. Tam, kde auto bude bydlet, stejně nevydrží dlouho bez šrámu. Nechal jsem namíchat barvu a svépomocí jsem nastříkal pravý blatník, roh zadního nárazníku a do rozstřiku hrany obou dveří. A překvapivě – výsledek vypadá docela obstojně. Vyměnil jsem všechny chromové lišty, ty původní byly popraskané. A jako perličku jsem nalepil v naši Fiátkové flotile povinné dva proužky kolem celého auta, tentokrát stříbrné.
Další na řadě byl interiér. Vůně nemrzky prozrazovala, že mě čeká nějaký problém s radiátorem topení. Naštěstí v pětistovce je radiátor skoro při podlaze a není kvůli němu potřeba rozebrat celou přístrojovku, stačí sundat tři plasty. Teklo spojení trubky a radiátoru. Koupil jsem ve Fiatu originální opravnou sadu s gumovými těsnéními . Bohužel po výměně to teklo stejně, takže jsem koupil obyčejné gumové kroužky, přidal je tam a je vyřešeno.
Při čištění interiéru jsem objevil zhruba deset eur v různém stádiu oxidace, stříbrný přívěšek a zlatý náramek. A pak že se nákup ojetiny nevyplatí!
Zbytek jsem se snažil vyčistit co nejlíp to šlo, ale štvaly mě sedačky. Nakonec jsem na Slovensku objevil firmu Ciao500. Prodávají různé díly na Fiátky, včetně kompletních interiérů. Slovo dalo slovo a za 510 eur mi domů dovezli sedačky z faceliftové 500vky, které do naśeho Clauda naprosto perfektně sednou. No a kde se vzalo jméno Claude? Je to vlastně první auto, které jsem pojmenoval. Jelikož je původem z Francie a na značce byly písmena CL, tak jméno Claude mi v hlavě naskočilo jako první a k autíčku se prostě hodí.
Zbýval už jen servis – olej, svíčky a filtry. Vśe jsem vyměnil doma před garáží. Auto má najeto 120 000 a Fiat předepisuje výměnu rozvodů ve 120 000, nebo po šesti letech. Auto je z roku 2012 a nedělal jsem si iluze, že by někdo ve Francii rozvody vyměnil. Jinak na 1,2 to jde poznat snadno. Motor má na boku nálepku, která kryje šroub, který se musí při výměně rozvodů vyšroubovat. Pokud tam nálepku máte, tak víte, že rozvody nikdo nikdy nedělal. Ukecal jsem tedy kamaráda mechanika Jirku, který servisoval naše Range Rovery a rozvody u něj udělali. Následoval nástřik dutin a podvozku voskem. No a nyní už jezdíme.
A jaké jsou další plány? Claude má prasklou palubku nad airbagem spolujezdce. Bohužel auta z jihu tím trpí často. Našel jsem ale protiskluzovou podložku, která se prodává přesné za účelem zamaskování této vady, takže snad brzo dorazí. No a pak jsem objednal ještě 1 dinové autorádio s Androidem. A to už bude asi vśe. No a na jaře se Claude přestěhuje na sezónu do Itálie. Přeci jen, Itálie je nádherná. A Itálie s 500c je dokonalá!
