Vybíráme rodinné vozidlo. I když doteď jsme si jako rodina vystačili s dohromady třístopou stájí (motocykl Honda a Audi R8) a na co nestačila domácí stáj, měli jsme možnost si levné půjčit víceméně cokoliv z VAG koncernu. Od malých Seatu / Cupry, VW Pólo / Golf / Passat / Tiguan etc. Super zkušenost, za těch sedm let jsem měl možnost najezdit pár set tisíc km v nových autech, rozlišné stupně výbavy a druhý pohonu – super, ale došlo na to, že i levný tarif při určitém objemu přestává být levnější než vlastnictví, takže se do toho vrháme. Pročítám články tady – hledáme kombi za 800k a podobně. Nároky… ne úplně malé, ale asi ani nic nedosažitelného – silná preference VAG kvůli servisnímu zázemí, dobré (LED+adaptivní) světla, tažné (kategorie E - ready, ideálně alespoň 1800kg čistě váhy), celkově pohodlné na dlouhé cesty a preference benzínu. Možná hybrid. No a když si to to takhle pofiltruju, tak mi z toho najednou vypadává jediná věc (kromě elektro věci, které jsem seriózně zvažoval a nakonec z praktických důvodů zavrhl) – SQ5.
Jo. Žádná A6 Avant, možná allroad (všechno s tažným jsou biTDI), S6 Avant (super, ale ekonomičnost provozu a servisu asi nic moc) ale … ono to nateklé, zbytečně velké, těžké, etc SUV. Já si budu kupovat SUV. Já. Ehmmm.
Možná bych měl lépe specifikovat use-case: nejezdím každý den (do práce to pokrývá Honda nebo MHD), spíš každý druhý týden, nicméně když už sednu do auta tak to je rozhodně 100+km, spíš dvě/tři hodiny cesty. Ano, slyším vás jak křičíte "diesel", ale … to by byla až moc rozumná volba a … to je snad jasné, že to se u mě moc často neděje. Třikrát za rok na návštěvu za rodinou cca 10h cesty, potom na závody cca 8 cest 2-10h, plus školení, etc to je taky vždycky 2-4h. Často jsou to cesty přes noc, kdy musím co nejčerstvější dojet, abych byl pak ráno použitelný na nějakou práci, takže proto ten požadavek na pohodlnost cestování a světla.
Jaké to tedy je? V dnešní době se to počítá do kategorie kompaktní SUV, což mi sice připadá jako nízkokalorický bůček, ale … takový už asi je svět. Vlastně už při testovací jízdě jsem si všiml, že jsem v provozu vlastně úplně normálně velký. Ve frontě na semaforu je vždycky něco většího, a ne, nepočítám náklaďáky. Navíc v téhle generaci tohoto provedení ještě nemusely být všechny super-sportovní hrany, nádechy, falešné difuzory a jánevímco, celkové to přispívá k tomu, že to auto tak nějak západně do provozu a nevyčnívá. Za mě malé plus.
Motor a převodovka jsou taky takové, že udělají svou práci, 356 poníků by mělo stačit každému a zvuk je "tak akorát" – nějaký tam je, ale ani v "dynamickém" módu to není tak asociální, jak umí být třeba BMW se svými "pops-and-bangs". Na motor jsem slyšel varování o ložiskách na rolnach – zatím mě s tím nic nepotkalo, uvidíme jak se to vyvine. Každopádně na to budu dávat pozor a dřív nebo později budu zbaběle hledat nějaké možnosti ohledání stavu a případně to nechám rovnou vyměnit za novější (tuším 2019+), které to už nepotkává. Osmistupňová hydromenicova převodovka je poskládaná tak, že to na dálnici při 130 točí kolem 2k rpm, při 160 (což považují za takovou get-there cestovní rychlost v Německu) pak cca 2.7k rpm – což na takové delší cestě způsobí průměrnou spotřebu cca 8.5/100km. To vše s lehkou nohou, plynulou jízdou. Jako u všech turbovanych benzínu není problém spotřebu násobit 1.7 krať. Nebo i víc. Dojezd tedy cca 800 km na nádrž s rezervou. Je to moc? Když to porovnám třeba s e-Golf-em co jsem měl minulý rok do Le Mans, tak na 1.4TSI s baterkou a průměrnou spotřebou 6.8l/100 km si myslím, že dobrý tradeoff.
Komfort je pro mě dostačující – sedačky jednoduché v kombinaci kůže a Alan Cantary. Mohly být i kožené ventilované, ale nejsou k vidění až tak často. Pokud mi to bude vážně tak chybět, tak si zjistím, jak se dají dodělat. Střešní okno nemám, možná zbytečně jsem se bál odtoku, těsnění, většího hluku a všech těch věci okolo. Uznávám, že to hlavně zadní sedadla velice "provzdušní", není to potom taková kobka. Zase, když člověk přesedne z R8, tak má pocit, že může jezdit s cylindrem na hlavě. Možná začnu.
Pohodlnosti přispívá vzduchový podvozek, který při normálních cestách stíhá filtrovat nerovnosti a zároveň v zatáčkách dostatečně zpevní, aby člověk neměl pocit, že jede v autě, které atakuje výšku menší dodávky. Subjektivně mi to v něčem připomíná pocit, co mívám v prázdném silném transportérů – takový fighter-bomber pocit. Kde "vzduchac" ještě ocenuju je právě na závodech, kde musím často vyjet kousek někam mimo trať a to už se mít těch pár cm navíc světle výšky hodí. S tím také přichází možnost snížit si výšku při otevření kufru. Zatím si nejsem jistý, jestli je to opravdu užitečné, nebo spíš takový "gimmick". Co těm terrenim “ambicím” bohužel nepomáhá je fakt, že SQ jsou velice často na 21" ráfkách, což znamená obutí v rozměrů 255/40 – tak jsem ji koupil a tak zatím zůstává, uvidíme jak se to vyvine a třeba někde najdu nějaké pěkně 18/19", které mi tam budou pasovat. Uvidíme.
