10 originálních japonských kei-carů

Kei cars – pro ty, kteří tento trend neznají – jsou miniauta, která jsou v přelidněném Japonsku zvýhodněna na daních a pojistném. Země se tak snaží ulehčit dopravě a snížit emise. Aby se vůz mohl označovat jako kei car, musí dosahovat rozměrů maximálně 3,4 m na délku, 1,48 m na šířku a nesmí být vyšší, než dva metry. Obsah motoru nesmí překročit 660ccm a výkon se musí zastavit pod 47kW. 

Přestože to celé na první pohled vypadá dost nudně a pomalu, z Kei cars se stal fenomén, který je dobře známý i za hranicemi Japonska. Výrobci se předhání, kdo do regulí Kei caru vmáčkne zajímavější vůz a dost často se jim to daří na výbornou. No a občas taky ne. Důležité ale je, že japonci svá malá autíčka milují a dokonce s nimi pravidelně závodí. A to jak reálně, tak ve videohrách.

V následujícím souhrnu jsem vybral 10 zajímavých a ne úplně profláklých Kei carů (nebo skorokeicarů), které mě něčím zaujaly. 

1-Nissan Pao

Dobře, hned zezačáku trochu faul. Pao není tak úplně kei car, bohužel přešvihl o nějakých 30 cm maximální povolenou délku. Jinak je ale vše jak má být. Slaboučký motor, mini kolečka a hlavně ten vzhled. Tohle retro se opravdu povedlo. A nemyslím jen zvenčí, v galerii koukněte i na ten interiér. Auto vzniklo v roce 1988, takže je otázkou, nakolik se jedná o snahu zalíbit se a nakolik o “znouzectnost”. To ale nic nemění na tom, že se mi tohle autíčko fakt líbí. 

2-Autozam AZ-1

O značce Autozam možná někteří slyšíte poprvé. Jedná se o podzačku Mazdy, samotné auto však vyvinulo Suzuki. Dvoumístný kei car s racčími dveřmi poháněl uprostřed umístěný motor o objemu 657ccm. AZ-1 si ale šlo objednat i ve verzích se silnějším motorem a dokonce i ve verzi upravenou pro závody, která se honosila názvem AZ1-mazdaspeed. Tohle autíčko prý jezdí opravdu výborně a zvláště silnější verze motoru se sedmisetkilovým prckem dokážou divy. Bohužel to celé ale stálo (v roce 1992, kdy Autozam přišel na trh) jen o malinko méně než Eunos roadster neboli Miata. Spolu s počínající hospodářskou recesí to mělo za následek, že se AZ-1 prodalo jen něco kolem 4800 kusů.

3-Suzuki Lapin

Lapin znamená francouzsky králík. Název však nebyl zdaleka jedinou věcí, kterou si při návrhu tohoto čtyřdveřového prcka v Suzuki půjčili od Francouzů. Sama automobilka ve svých propagačních materiálech ráda upozorňovala na to, že hlavní designovou inspirací pro tento vůz byl legendární Renault 4 . Jenže bohužel tady to úplně nevyšlo. Lapin vypadal přinejlepším nudně. Naštěstí ale přispěchala na pomoc tuningová firma DAMD, která vyrobila bodykit, díky kterému se z nudného Lapinu stala stylovka. 

4-Daihatsu Midget 

Dodávka na půdorysu Kei caru? Ale jistě, není problém. Navíc dodávka inspirovaná typickými motorikšami. Jedno místo k sezení, slaboučký motor, divný vzhled a nesmyslně úzká karoserie s vystouplými předními koly. Rezerva na předku už jen podtrhuje bizarnost celého díla. Je mi líto, ale tady nepomůže ani samolepka s X-wingem.

5-Nissan Figaro

Že je MX-5 auto pro barbíny? No, to jste asi ještě neviděli Figaro. Malý polokabriolet od Nissanu opět sází na retro vzhled a nutno říci, že docela zdařile. Auto vám asi nezbuduje na silnicích mnoho respektu, ale podle mě vypadá tahle “hračka” inspirovaná starými britskými roadstery krásně. Bohužel si ale neumím představit, jak bych se do něčeho takového naskládal.

6-Nissan S-Cargo

Daihatsu to s dodávkou moc nevyšlo, tak zkusíme něco dalšího. Bohužel ani Nissan tady netrefil hřebíček na hlavičku. Oproti midgetu sice přidává druhé místo k sezení a trochu více místa pro náklad, ale bohužel to celé pro změnu připomíná šneka. Vážně. Podívejte se na ten tvar, ty oči světla a koneckonců i tu barvu. Jako zásobovací dodávka prý ale sloužil celkem dobře a dokonce se jich pár prodalo i mimo Japonsko. 

7-Subaru 360

Třistašedesátka není jen tak ledajaký kei-car. Je to shodou okolností první vůz vyrobený pod značkou Subaru. V Japonsku si zcela pochopitelně získal přezdívku beruška. Mezi léty 1958-1971 se vyrobilo přes 392,000 kusů tohoto vozítka a Subaru tenkrát velkou měrou přispělo k motorizaci Japonska. Samozřejmě vozu nemůžeme upřít určitou podobnost s VW broukem a stejně jako u brouka, i u tohoto auta následovala dodávková verze. Jak se ale mini dvouválec o objemu 356ccm popral s naloženým nákladem netuším…

8-Toyota Sera

Mini třídveřové hatchback-coupé z roku 1990 vypadá prostě parádně. Nejen kvůli výklopným dveřím, ale i kvůli zdařilým proporcím a bohatému prosklení. Bohužel, stejně jako u Nissanu Pao se nejedná o “papírový” kai car, protože nesplňuje všechny rozměrové požadavky. Díky tomu byl do Sery zastavěn 1,5litrový 4 válec, který lehkému vozítku propůjčil slušnou dynamiku. Za zmínku také stojí, že Sera byla prvním sérivým autem s projekčními světlomety.

9-Mitsubishi 360

359ccm, 13 kW a 480 kg. Hodnoty jako pro motorku, ale ve skutečnosti se jednalo o dvoumístný pracovní pick up, který právě vyhrává cenu ja nejroztomilejší pickup vůbec. Mini dvoutakt dokázal ale tohle autčko rozjet až na 90km/h a zadní korba unesla 200kg nákladu. Právě proto se levné Mitsubishi stalo velmi oblíbeným autem mezi drobnými zemědělci, kteří do té doby používali různé mototříkolky.

10-Mitsuoka Viewt

A na závěr trochu té aristokracie. “Luxusní” přestavba klasického Nissanu Micra od společnosti Mitsuoka (která mimochodem vyrábí samé podivné kreace) na “kopii” Jaguaru Mark 2 je zkrátka japonská bizarnost jak se patří. Výše vyobrazené kabrio doplňuje i karoserie sedan. Neméně ošklivá, ale prostornější.

A jaký je Váš oblíbený kei car? Budu rád, když se podělíte v komentářích.