Ptejte se: Charakterní vozidlo pro tři

V rubrice Ptejte se Vojty šéfredaktor Vojta Dobeš (a občas i ostatní členové redakce) každý týden radí čtenářům s palčivými otázkami života nadšeného motoristy – ať už jde o výběr příštího vozu, rozsouzení hospodských debat nebo odpovědi na filosfofické otázky. Máte nějakou vlastní? Pište na redakce@autickar.cz!

Zdravím do redakce,
rád bych poprosil o radu s výběrem ojetého auta. Jelikož se počet potencionálních pasažéru možná brzy rozroste na 3 kusy, přestává současné dvoumístné auto stačit. Přestože jsem tuto možnost dávno měl promyšlenou, jakmile došlo na lámání chleba, nějak se mi do původně zvažovaného libovolného Volva (protože bezpečnost) nechce. Rozhodl jsem se tedy nerezignovat na zábavu za volantem a začal lovit v jiných vodách. Zatím mě napadají následující auta:

• BMW 130i, 125i E81/E82 - zatím asi největší favorit
• BMW 330i E46
• Honda CR-Z - jediné auto, se kterým mám zatím zkušenost a přes všechny ostatní přednosti mi nesedí ten výkon
• Abarth 500 - trochu se bojím kvality a spolehlivosti
• Mazda RX-8 - asi nesmysl, ale je to prostě můj "jednorožec" od střední
• Renault Clio RS 

Vím, je to celkem všehochuť… Co obecně očekávám:

• cena do 300 000 Kč
• slušnou spolehlivost - nechci "kasičku", ale spíš auto na delší dobu s běžnými náklady (žádné renovace a auto, co hnije pod rukama)
• rozumný kufr - sousedy stěhovat nechci, ale aby bylo reálné odjet třeba na dovolenou (klidně se uskromníme) 
• zadní náhon a "víceválec" výhodou
• spotřeba reálně do 12 l/100 km
• přijatelná míra pohodlí - nechci cítit v zadnici každý kamínek na silnici
• isofix :) 

Hrubý předpoklad je takový, že by to mělo být auto opravdu na každodenní použití a zároveň i na občasné delší trasy, ale tak trochu pro masochistu. Nemusí být nutně nepohodlné a otravné při popojíždění po městě, ale zase to není kritérium, které by nějaké z aut vyřadilo. Jediné, co  to určitě splňovat nemusí, je role nějakého hardcore sporťáka na víkendy, nedejbože okruhovky – na to zůstane stávající Mazda MX-5. Faktor, který by ale rozhodovat mohl, je nějaký základní prostor a bezpečnost (hvězdičky až tak neřeším, ale Felicii bych třeba z toho důvodu již vyřadil – obecně tedy žádný youngtimer…). Když jsem si tohle dal dohromady a přidal k tomu touhu konečně okusit něco, co je i postavené trochu kolem motoru, taky oblibu zadokolek (neříkám, že je umím řídit, ale určitě neumím řídit předohraby/čtyřkolky) a jakési vábení prémiové značky, vyšlo mi to BMW 130i. Docela mě to i překvapilo, přestože jsem docela dost dřív uvažoval o E46 330Ci. Líbí se mi, že by to mělo být i robustnější auto, jelikož sdílí techniku s většími a těžšími modely.

Předem díky za pomoc!

Petr

Ahoj Petře, tak to vypadá, že se odpovědi budu muset ujmout já. Koneckonců, jako nejčerstvěji rozmnožený (a krom Zlokočky také jediný) člen redakce mám s touto situací poměrně čerstvou zkušenost. Dřiv, než dojdem k jednotlivým kandidátům, bych si dovolil zabřednout do menší filosofické úvahy na téma přeprava mimina v autě a úlohy auta v garáži. Fakt, že ti v garáži parkuje MX-5 zastávající roli baviče a vyplavovače adrenalinu, je totiž jedním z nejpodstatnějších faktů celé situace. Ne-li rovnou tím nejdůležitějším. Všichni v redakci se shodnem, že dvě účelně zaměřená auta jsou ve většině situací lepším řešením, než jedno všeobjímající a tím pádem nutně kompromisní vozidlo. V tvém případě totiž na sebe MX-5 může vzít celé břímě všech těch iracionálních požadavků jakými jsou zábava, okreskové opičárny, či touha po něčem extraordinérním. Auto, které bude sloužit jako přepravník pro miminko, pak může být skutečně vybíráno především z hlediska charakterního přepravníku pro miminko a nikoliv sportovního nesmyslu, do kterého se dá dítě společně s různými potřebnými komponenty nějak záhadně narvat, ale vlastně tam s ním nikdo moc nepočítal. Zní to zkraje trochu srabácky a zároveň to naznačuje pokračování mé odpovědi, ale má to svoje důvody. MX-5 a Abarth nebo MX-5 a RX-8 by byla vskutku odzbrojující kombinace. Jenže dávála by pro malou rodinu byť jen malinký smysl?

Pořídit si Abarth 500 jako rodinný vůz dle mého názoru není zrovna nejlepší nápad.

Jízda ve třech je jiná, než jízda ve dvou či solo. Začíná to už před domem – nabalit do auta kočár a další nutné propriety, přikurtovat vajíčko s dítětem do sedadla nebo dítě do sedačky. Opravdu bys chtěl hrát pokaždé milimetrový tetris s Fiatem 500? Pokud by se do něj vůbec nějaký kočárek vešel? No a pokračuje to jízdou. Prcek je malý generál, takže rychlost a profil trasy si bude přímo či nepřímo určovat sám. Místo okreskové alternativy se při delším přesunu volí rychlejší a bezpečnější dálnice. Zatáčky budeš stejně prodávat, protože blaho posádky a obsah žaludku na svém místě ti bude milejší, než naštvaná žena a nevyčistitelné zapáchající mapy v zadní části auta. Samozřejmě, existují výjimečné děti, které neblinkají, určitě bych na to ale nesázel, protože ke slovu se ještě dostane zodpovědnost. Zkrátka, pokud má být auto primárně využíváno na skutečně nutné každodení ježdění a přepravu miniaturního pasažéra, vlastnosti jako zábava, ostrost nebo vytříbený sportovní podvozek ustupují zcela do pozadí, protože je vlastně nebudeš mít kdy využít. Budeš jezdit jako dědek a toužit především po (alespoň základní míře) praktičnosti a pohodlí. No a pokud pojedeš sám, vytáhneš Miatu. Zlokočka sice umí narvat dva malé záškodníky i  do Pumy., za sebe však musím říct, že když jsem jednou musel prcka s veškerým vybavením místo do Mondea skládat do třídvéřového Yarisu, příliš líbezných slov z mých úst nevycházelo. Navíc předpokládám, že auto bude řídit i drahá polovička. Jsi si jistý, že sdílí tvé sklony k masochismu a tuhou spojku, podvozek tvrdý jako šutr nebo nutnost specifického přístupu k autu a servisu bude považovat za pozitivum a nikoliv hroznou řeholi? Pokud je v garáži MX-5, je tvým úkolem najít nikoliv “s přimhouřeným očima použitelné” šílené auto, nýbrž auto relativně pohodlné a praktické, které umí nabídnout i nějakou zábavu a charakter navíc a nemá ovládací prvky gumové jako pendrek.

To s RX-8 už by se s trochou improvizace dalo žít mnohem lépe. Škoda, že wankel by krátkými pojížďkami nebyl vůbec nadšen.

Takže začneme škrtat. 500 Abarth je vyloučen snad ze všech možných důvodů. Tvrdý, hlučný, nepraktický – věř, že by to bylo čiré utrpení. Mazdu RX-8 musím, ač nerad, škrtnout taky. byl by to totiž úžasný rodinný vůz. Díky zadním polodveřím je překvapivě praktická a snad i nějaký somálský model kočárku by se vešel do jejího kufru, ale jak končí wankely zatížené břemenem běžného provozu jistě sám dobře víš a kasičku a nesmyslné provozní náklady nechceš. Clio RS je takový Abarth v bleděmodrém. Sice trochu větší a pohodlnější, leč z předchozího odstavce již víš, že než tě jednou potěší delikátním podvozkem a vytočeným motorem, budeš 20x naštván laciným interiérem a uživatelským diskomfortem. A zbývá nám CR-Z. Vážně? Řekneš mi jedinou její vlastnost, kterou bys nenašel zabalenou do mnohem přiznivějšího druhu karoserie?

Ojeté Bavoráky jsou stále osvědčneým receptem, jak spojit příjemné s užitečným.

Pak tu máme 130i, což zní (pro mladou rodinku s masochistickými sklony) jako docela dobré řešení. Má 5 dveří, není nepohodlná, za to má úžasný motor i podvozek a tu správnou koncepci. Mám tendenci říci, problém vyřešen, ber hlavního favorita. Avšak 1er je vevnitř vskutku malinké auto a pokud by měla být největším rodinným vozidlem, nejspíš bych ji vyškrtnul taky. Každý výlet by mohl znamenat velké uskromňování a velké kompromisy. Pokud jste však natolik masochističtí, že se do 130i vlezete, dál nečti a začni shánět zachovalý kus. Kdyby náhodou přestala vyhovovat, pravděpodobně na ní nijak neproděláš. Z mnichovské rodiny se však jako velikostně příhodnější jeví větší 330i. Jenže u ní nastává další problém. E46 už je přece jen starší a celoroční provoz její karoserii příliš prospívat nebude. Také bezpečností je opakem původně zamýšleného Volva –  přeškrtnutou hvězdičku z testů EURO NCAP si E46 za rámeček vážně nedá. Proto bych oželel trochu delikátního vyvážení a za drobný ústupek v podobě lehounce větší tuposti a nedotáčivosti vybíral nějakou 330i E90, která se do cenového limitu jistě vměstná také.

Volvo V70R je jistě zajímavý stroj. Poradíte někdo Petrovi, jestli vážně stojí za to?

A jaké máme alternativy? Žádné rodinné sportovní zadokolky, které by se vešly do tvého rozpočtu a představovaly dobrou alternativu ke 130i nebo 330i nás nenapadly. Takže jen hodím do pléna předokolkové alternativy. Golfem GTI V.generace nepůjde nic zkazit, ale tak nějak tuším, že tobě by víc k pleti seděla Mazda 3 MPS – která by se ve tvém limitu dala sehnat s trochou snahy i v druhé generaci. Samosvor, silný motor a spíše cestovní naladění z ní dle mého názoru dělají příjemný rodinný hothatch a nízký věk ojetiny také vůbec není k zahození. Do neprobádaných vod čtyřkolek by zase zapadlo naš oblíbené Subaru Legacy 3.0R. Anebo, kdybs chtěl spojit původní záměr koupit Volvo a přitom splnit cosi z nových požadavků, se nabízí létající skandinávec – V70R…  …s kterým bohužel nemám nejmenší zkušenost a tudíž vůbec netuším, zda-li je v něm opravdu něco sportovního nebo je sportovní jen na poměry Volva.
Stejně se však nemůžu ubránit dojmu, že choutkám Miatisty zvyklého na delikátní ovládací prvky miniaturního roadsteru bude přece jen nejvíce vyhovovat něco z Mnichovské produkce. Pokud se skutečně dokážete naskládat do 130i, třeba i pomocí rakve na střeše, bude to krásné a první slovo pidižvíka dost možná bude “ouvlstíl” :-). Ale myslím, že i v případě E90 se to cestování ve třech bude dát docela obstojně “přetrpět”.