Kladiva, gumy a hřebíky, aneb je tu smysluplný nástupce runflatů?

Ve filmech to vypadá jednoduše. Stačí do pneumatiky bodnout kapesním nožíkem, střelit do ní z malorážky nebo s ní třeba přejet pár střepů. Jenomže potom vám někdo strčí do ruky kladivo, obrovský hřebík a řekne “proraž gumu a nech jí vyfouknout”. A vy zjistíte, že to není tak snadné. Jako Dominik, který do hřebíku se stále rostoucím zoufalstvím mlátil asi tři minuty, než mi došla kapacita videa. Na druhý pokus se však nářadí ujal přítomný organizátor a vandalizace nebohé Octavie byla úspěšně dokončena – chce to grif a vědět, kudy do pneumatiky ten hřebík cpát.

A proč jsme to celé dělali? Prezentaci na okruhu v Mostě pro nás uspořádala pneumatikářská firma Bridgestone, která nám chtěla představit své žhavé novinky – zejména pneumatiky DriveGuard, které by měly sloužit podobně jako runflaty, které tak proklínají řidiči BMW, jen bez jejich nevýhod. Bridgestone tvrdí, že fungují skoro stejně jako normální pneumatiky, jen s tím rozdílem, že defekt neznamená bídný konec vaší cesty.

Zástupci pneumatikářů nám na prezentaci tvrdili spoustu úžasných věcí. Pneumatiky DriveGuard jsou prý jen o 4 až 8 procent dražší než pneumatiky (u runflatů je to až 15 procent), nejsou téměř o nic těžší a především – nejsou tuhé a nepohodlné. Pokud vám záleží na blahu vašeho oblíbeného pracovníka pneuservisu, nebo zkrátka jen nechcete poslouchat jeho nadávání a platit přirážku za “ty debilní runflaty", nejspíš by vás mělo potěšit i to, že DriveGuardy se montují téměř stejně snadno jako “obyčejné” pneumatiky. A jdou nasadit na jakákoliv kola na jakémkoliv autě, pokud je vybaveno senzory tlaku TPMS. Proč jsou senzory nezbytné? To si řekneme za chvíli.

Jenomže to, co vám navyprávějí zástupci firem na prezentacích, ještě nemusí být nutně úplná pravda. Taky byste mohli koupit hrnce pneumatiky, které jsou vlastně k ničemu. Proto jsou potřeba činy a osobní zkušenost namísto pouhých slov. A proto došlo na vandalizaci Octavií a Toyot.

Princip testu byl jednoduchý. Dostanete kladivo, hřebík a auto s neporušenými pneumatikami, abyste si mohli být jistí, že je pneumatika opravdu proražená a není to žádný “fejk”. Vedlejším efektem je zjištění, že život vandalův je těžší, než by se mohlo zdát. Potom zbývalo nasednout do aut s vypuštěným levým předním kolem a vydat se na krátkou cestu po Mostě a okolí.

Výsledek testu byl stejnou měrou naprosto nudný a neobyčejně pozoruhodný. Ta nudná část byla, že se vlastně nic nedělo. Bridgestone tvrdí, že pneumatiky DriveGuard dokáží ujet přinejmenším 80 kilometrů rychlostí 80 km/h bez toho, aby auto ztratilo plnou ovladatelnost a schopnost brzdit. Zástupci firmy neoficiálně mluvili o tom, že než dojde k destrukci pneumatiky, můžete najet spíše stovky kilometrů, možná i tisíc – ale tam už vám nikdo stoprocentní funkčnost nezaručí.

V praxi to vypadá tak, že auto na proražené pneumatice dělá tak trochu kravál. Je to prý záměr, protože ačkoliv jsou DriveGuardy určené jen pro auta s TPMS, mohlo by se stát, že si někdo kontrolky nevšimne. A snadno pochopíte, proč je TPMS nezbytností. S nahlas puštěným rádiem by méně pozorný řidič ani nezaregistroval, že má problém.

Není to samozřejmě tak, že by se nezměnilo vůbec nic – u našeho auta bylo citelně tuhé řízení, posádky druhého a třetího auta tvrdily, že u nich řízení ztuhlo jen na jednu stranu (druhé) respektive vůbec (třetí). Znám ale dost lidí, kteří by si ani jedné varianty zkrátka nevšimli. Co je opravdu důležité, když pustíte volant, auto jede rovně. Když šlápnete na brzdu, auto brzdí. A když volant otočíte, auto zatáčí. Klidně můžete s defektem dojet nejen přímo do servisu, ale třeba domů, druhý den do práce a na výměnu pneumatiky se zastavit až odpoledne cestou ze zaměstnání.

Jenomže tohle všechno dokáže i běžná pneumatika typu runflat, jaké už léta montuje na své vozy například BMW. A dlouhá léta se také v testech objevují poznámky o tom, že “by to bylo pohodlné, kdyby to nemělo runflaty”. V poslední době už se věci dosti zlepšily, ale pořád to tak nějak není ono. Nemluvě o tom, že pro montáž runflatů potřebujete speciální disky, které mají zvýšený “hump” neboli drážku, držící pneumatiku na svém místě.

Technické okénko:

Aby byla guma rozumně poddajná při normální jízdě a následně dostatečně tuhá při jízdě bez tlaku, se podařilo v Bridgestone dosáhnout implementací dvou zásadních prvků. Tím prvním jsou chladicí žebra, kterými je poseta bočnice pneumatiky a která zaručí, že se guma při jízdě „po ráfku” nepřehřeje. Právě proto je boční výztuha DriveGuardu citelně slabší než u klasických runflatů. Druhým prvkem je prostý fakt, že materiál výztuhy reaguje na teplo a pořádně ztuhne teprve tehdy, když se guma pořádně zahřeje – ale zase pouze tak, jak dovolí chladící žebra.

Hlavním argumentem pro koupí DriveGuardů má být to, že jsou jednak levnější (v čemž asi můžeme výrobci věřit) a především fakt, že nezdevastují jízdní vlastnosti, nezvýší neodpruženou hmotnost a nenaštvou vašeho pneumatikáře (což nám bylo předváděno v praxi při názorné ukázce obouvání). První test nám dokázal, že se na DriveGuardech dá jezdit i s defektem, ale nevypovědel mnoho o tom, jak se chovají nepoškozené. Proto nám pánové z Bridgestonu připravili i test druhý, tentokrát s nepoškozenými pneumatikami.

Škoda jen, že to nebyla Škoda. S aktuální verzí Octavie má totiž asi každý z nás novinářů už něco málo odježděno a má tak odhad na to, jak se chová na nerovném povrchu a jak její vlastnosti změnila volba pneumatik. Takto jsme na spojovací cestě v zázemí okruhu řídili Toyoty Avensis, se kterými jsem ani já, ani Dominik neměli žádné předchozí zkušenosti. Nemůžeme tak odpřísáhnout, že se kofmort jízdy skutečně nezhoršil, ale zdálo se, že takhle nějak by mohla jezdit i Toyota na normálních pneumatikách. Že by podobného komfortu dosáhlo auto na runflatech, pro které nebylo navrženo, když i auta pro ně specificky navržená často drncala, to si dokážu představit jen těžko.

Verdikt

Zdá se, že to funguje. Je to jen o málo dražší než běžná pneumatika, vaše auto nejspíš bude jezdit dost podobně a vy můžete zahodit nejen rezervu, ale i zbytečnou opravnou sadu – kdo s ní někdy zkoušel něco opravit, chápe – aniž byste se museli obávat uvíznutí nebo nutnosti volat asistenční službu. V době, kdy trend obřích kol dospěl k tomu, že většina aut nemá prostor na plnohodnotnou rezervu a na dojezdovce jezdí ještě hůř než na proraženém runflatu, tak možná takové pneumatiky představují to nejlepší řešení potenciálního defektu. Na zjištění, jestli na nich auto jezdí opravdu stejně jako na těch “obyčejných” by to asi chtělo delší testování a porovnání různých pneumatik na identickém voze, ale zatím to vypadá, že se Bridgestonu dílo podařilo.