Fascinace: Lancia Hyena

Lancia Delta Integrale Evoluzione. Rally legenda, ke které se i dnes modlí zástupy fanoušků, pro mnohé jedno z nejcharizmatičtějších rally aut všech dob. Svalnatá krabička s pohonem všech kol a přeplňovaným čtyřválcem. Napadlo by vás vzít jej, odstrojit a rozřezat? Že ne, že je to svatokrádež? A přitom přesně to s nimi udělal nizozemský obchodní zástupce Paul Koot, který si začátkem devadesátých let vysnil stavbu coupé právě na základech Integrale.

Cesta ke Kootovu snu však nebyla dlážděna zámkovou dlažbou. Už jen samotné navrhnutí a sestavení vozidla byla složitá mezinárodní záležitost. Koot nakoupil Integrale z italských prodejen a dopravil je do Nizozemí, kde byly odstrojeny. Jelikož design karoserie navrhoval Marco Pedracini z věhlasné karosárny Zagato, přebytečných věci zbavená auta putovala zpět do Itálie, kde byla rozřezána a na jejich základu Zagato postavilo dvoudveřovou karoserii coupé z kompozitních materiálů. Aby toho nebylo málo, nově postavené Hyeny byly opět převezeny do Nizozemí, kde dostaly interiér a teprve poté se nachystaly k prodeji. Složitější už je jen vyrábět Toyotu Prius v Kazachstánu.

Hyena se poprvé představila na Motor show v Bruselu roku 1992. Její netradiční vzhled s přední maskou podobnou budoucí druhé generaci Delty jistě okouzlil mnoho lidí. Stejně jako u Alfy Romeo SZ, o které jsme psali nedávno, byly i tvary Hyeny velmi kontroverzní a lidé ji buď milovali nebo nenáviděli. V bruselu bylo přijato 20 závazných objednávek a několik dalších nezávazných.

Jízda v obyčejné Integrale dělala z chlapců muže, ne-li rovněž z žen. Hyena však byla díky plastové karoserii ještě o nějakých 200 kilo lehčí, ručička váhy ukázala zhruba 1150kg. Turbem foukaný dvoulitrový šetnáctiventilový čtyřválec byl přitom posílen na 254 koní, což malé coupé dotlačilo ke zrychlení z nuly na sto za 5,4 sekundy. V roce 1992 hodnota supersportovní úrovně. Jízdní vlastnosti byly ještě lepší než u Delty, řidiči se v zatáčkách tlačil mozek ven uchem, jak se Hyena držela silnice. Za pozornost stojí rovněž kompozitní interiér s obrovskými výdechy ventilace.

Jak už to tak s kontroverzními vozy bývá, ve své době si tato Lancia nenašla mnoho zájemců. Byla velmi drahá, podivného vzhledu a stála na ne zrovna nejspolehlivějším základě. Přesto, jako připomínka a oslava legendární Delty Integrale Evoluzione, byla a je neopakovatelná a velmi lehce se do ní člověk zamiluje. Zajímavostí je, že největší část z pouhých 24 vyrobených kusů jezdí v Japonsku. Příliš překvapivé to není, možná je lákalo prapodivné jméno. Japonci byli vždycky zvrácení úchylové, a já si tak říkám, že chci být také.