Skutečně zcela naprosto bezemisní motocykl

Motocykly jsou tu s námi už pěkně dlouho. Vlastně od jejich vynalezení v roce 1885 to příští rok bude už 140 let. První motocykl však spaloval petrolej, což příliš ekologické nebylo. Postupem času se přešlo na benzín a tak to známe dodnes. Obliba motorek rostla takřka bleskovým tempem a v Německu, zemi efektivity, pro ně pak našli uplatnění i v roce 1939.

Dokonce se objevilo i několik pokusů o diesel-motocykl, kterém nikam moc nevedly, ale to je na jiný článek. Ani benzinové začátky nebyly žádný med, neboť součástí tohoto paliva bývalo také olovo. Postupem času jsme však přešli na bezolovnatý benzín, v posledních několika letech ho doplňujeme pěti procenty a letos nově až deseti procenty alkoholu. Což už sice zní na papíře docela ekologicky, ale musíme zvážit i dalekosáhlejší geopolitické dopady. Například jsme alkohol mohli raději vypít. Mnohé studie prokázaly, že konzumace alkoholu dokáže vyřešit celou řadu problémů, a to jak v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu. Jistě lze namítnout, že ethanol, jenž se přimíchává do benzínu, je - co se pití týče - nízké kvality a nevýrazné chuti. Stále by se však mohl expedovat na Moravu, Valašsko, Slovensko a do dalších zemí třetího světa.

Ale zpět k emisím ve městech a způsobům, jak je zredukovat. Dobrým prvním krokem jsou skútry. Malé, levné, nenáročné, dostupné stroje, které jsou sice spalovací, avšak jejich spotřeba je minimální. Běžně si vystačí se skromným přídělem okolo dvou litrů na 100 km. Bohužel, jako lidstvo jsme tento krok učinili již dávno a nejedná se o nic překvapivého. Další stupeň tak budou, v poslední dekádě stále častější, skútry či motocykly čistě elektrické. Ty se však potýkají s vlastními problémy, jako je krátký dojezd, dlouhá doba dobíjení či vysoká pořizovací cena. Kawasaki letos přichází s hybridem, jenž by měl kombinovat to nejlepší z obou světů a některé nevýhody eliminovat. Obávám se však, že jeho cena se stěží udrží na úrovni skútru, takže nějaké masovější rozšíření nelze předpokládat. Někteří odborníci navíc namítají, že ani elektrické motocykly nejsou zdaleka tak bezemisní, jako se nám snaží někteří výrobci tvrdit. Neekologická těžba drahých kovů potřebných pro baterie nebo výroba samotné energie v uhelných elektrárnách jsou nejčastěji diskutované body.

Copak neexistuje lepší možnost? Vždyť jsme už před mnoha a mnoha lety uměli vyslat člověka do vesmíru! Co kdyby byla možnost dopravit se na libovolně dlouhou vzdálenost s naprosto nulovými emisemi?! Představuji vám naprosto revoluční věc – motocykl bez motoru! Kompaktní Otáčivý Logistický Objekt, zkráceně KOLO. Místo tradičního spalovacího motoru k pohonu slouží biorobotická síla, která je přenášena přes důmyslný otočný systém převzatý z legendární Babety.

Biorobot umí spalovat v podstatě jakýkoliv organický materiál či tekutiny. Výběrem spalovaných tekutin dokonce můžete přímo ovlivnit jízdu samotnou. Pokud máte naspěch, určitě je vhodné použít palivo s vysokým obsahem cukru, například energy drink nebo colu. Naopak, pokud je vaším cílem spíše bezstarostná, kochací jízda, můžete zvolit například oblíbené pivo. Je však třeba mít se na pozoru. Biorobot si, stejně jako spalovací motory, snadno poradí s palivem s obsahem 5-10 % alkoholu. Vyšší procenta už mohou být na škodu a negativně se projevit na rovnováze.

Dojezd je závislý především na vaší osobní motivaci a omezení v podstatě nemá. Jediné, co by se dalo označit za emise, je pak voda, nepatrný zápach a příležitostně nadávky. Naprosto neopomenutelnou výhodou je samozřejmě cena, jež naprosto rozdrtí jak elektrickou, tak i spalovací motocyklovou konkurenci. Již do deseti tisíc lze s přehledem vybírat z mnoha modelů, není však problém sáhnout po ostřejších či jednoúčelových speciálech. Nejvíce pozornosti si bezesporu zaslouží typy dostupné pro masy. Právě takové, které si může dovolit každý, což je hodně zásadní, když jde o velké změny a záchranu klimatu. Byl by přece nesmysl vytvořit sice dokonalá bezemisní vozidla, která budou tak drahá, že by si je mohl dovolit jen zlomek světové populace.

Na Autíčkáři nás však vždy zajímají i nevýhody daného řešení. Na první pohled se zdá, že zde žádné nejsou. Musím však dodat, že po otestování jednoho ze základních modelů je jasně vidět, kde se vzala tak příznivá cena. Na podvozku se dost šetřilo. Vepředu zdvih okolo 10 cm ještě docela ujde, zato vzadu vlastně žádný podvozek není. Jízda tak není nejpohodlnější. Situaci nezachrání ani poměrně tvrdé a nepohodlné sedlo.

Také se musíte spokojit se skromnějším výkonem. Ve špičce budete muse zkrotit až 1,2 koně, v průměru však pouze 0,1 hp. Nejvíce se to projeví ve stoupáních a upřímně, na předjíždění to moc není. Nebyla by však Mazda MX-5 jedním z nejoblíbenějších sporťáků, kdyby výkon znamenal všechno. Na druhou stranu, nabízí se spousta možností, jak si kolo vylepšit tuningem k obrazu svému. Ať už praktickým v podobě držáků na mobil, nebo různých brašen ke zvětšení zavazadlového prostoru. Nebo tím pravým “streetcreditovým” v podobě volitelných klaksonů, nálepek a třásní na řidítkách.

Myslím, že v budoucnu o tomto fenoménu ještě uslyšíme. A co vy? Koupili byste si KOLO a zkusili ho provozovat? Chtěli byste ušetřit na provozních nákladech, vylepšit si kondici… jo a taky zachránit svět?!