Autíčkář vznikl jako blog vytvářený nadšenci pro nadšence. Přestože jsme v průběhu let vyrostli do podoby magazínu s každodenními příspěvky, zakládáme si na svých kořenech a nezávislosti. Naše tvorba byla, je a bude výsledkem lásky ke všemu, co brázdí povrch Země na čtyřech kolech. Ať už čtete test nového auta, historické okénko, nebo horkou novinku ze světa automobilového průmyslu, vždy se jedná o autentický a ničím (krom osobních zkušeností) neovlivněný názor autora.
Redaktory jsme vybírali dlouho a pečlivě. Každý z nich má svůj život, svou práci a své rozmary, pro žádného z nich není psaní o autech jediné živobytí. Díky tomu není jejich záběr omezen na svět benzínu a nafty, zůstávají ‚obyčejnými‘ lidmi a dokáží vidět auta stejnýma očima jako vy, naši čtenáři.
Reklamu, která se zobrazuje na našich stránkách, pro nás zajišťuje externí společnost. Nemáme žádný kontakt s inzerenty, tudíž nehrozí jejich intervence do hodnocení testovaných vozidel. Nepatříme pod křídla mocné ‚matky‘, nevlastní nás velké vydavatelství, za své názory se zodpovídáme pouze svým čtenářům a vlastnímu svědomí.
Pokud na našich stránkách najdete PR článek, vždy je poctivě přiznaný a zřetelně označený.
Autoři Autíčkáře
Viola Procházková alias Zlokočka
Zlokočka je většinovou majitelkou Autíčkáře a jeho šéfredaktorkou. Zkušenosti sbírala v tištěných lifestylových časopisech, pak ale přišlo prozření a zjištění, že kořením života nejsou kabelky a šminky, nýbrž auta s velkorysou světlou výškou a terénními pneumatikami, která s oblibou zahrabává do hlíny různé konzistence. Své řidičské schopnosti považuje za přinejlepším průměrné, proto se kromě offroadů ochotně ujímá i testování průměrných vozů určených průměrným spotřebitelům.
Jan Machač
„Zážitek musí být intenzivní, nikoli pozitivní.“ Tak zní motto IT analytika, který komentuje svět automobilů s lakonickou úsečností rodilého Ostravaka. V roce 2019 Jeník vstoupil do řad kapitalistů a stal se spolumajitelem Autíčkáře. To on přišel na to, že Bugatti Veyron vypadá jako chleba, a náleží mu také autorství názvu Autíčkář. Ať už píše o Škodě Citigo, svém sumčím Camaru, nebo o klasické Corvettě, na auta se vždy podívá z úhlu, který jste nečekali.
David Marek
Povětšinou skryt za obrazovkou počítače či za hledáčkem svého fotoaparátu je David (kvůli své přezdívce na nejmenovaném diskusním serveru řečený Ivánek, ale to on nemá rád) tím, kdo se stará, aby technická stránka našeho magazínu a s ním spojeného redakčního systému fungovala, jak má. A ve volném čase občas vyfotí nějaké to auto.
Honza ‚Hamster‘ Křeček
Milovník italských vozů (a častý návštěvník autoservisů). Jeho profesní dráha začínala u architektury a dále vedla přes provozování autoservisu až do PR oddělení slovutného výrobce stavebních strojů. Honza je zkrátka člověk plný protikladů a nekonvenční pohled na svět vnáší i do svých článků na Autíčkáři.
Daniel Borský
Ve své temné minulosti býval fotbalistou, přesto nikdy nezatoužil po Continentalu GT. Dnes už nepracuje v tenatech korporace, kde do jeho kompetence patřilo i nakupování nových vozů. V redakci je tak největším odborníkem na to, co od aut chtějí opravdoví lidé a opravdové firmy.
Adam Forman
Ve svém civilním zaměstnání Adam pracuje na tom, aby bylo vaše příští auto smontováno podle zákonných regulí i zdravého rozumu. Na Autíčkáři dává průchod svým prapodivným představám a obsesivnímu nadšení pro obskurní vehikly, ať už jsou to staré vojenské náklaďáky či o něco méně staré americké kabriolety. V současné době je v rámci zavalení rodinnými a pracovními povinnostmi na dlouhé redaktorské dovolené.
František Čáslavský
Pokud chcete něco vědět o tom, jak provozovat exotické vozy se studentským rozpočtem, František je váš člověk. Poté, co byl snad nejmladším majitelem Lincolnu ve střední Evropě, přesedlal na roadster-který-nesmíme-jmenovat a zbytku redakce i čtenářům vytrvale dokazuje, že na ježdění se sportovní zadokolkou vůbec nepotřebujete mnoho peněz.
Jakub Pospíšil
Kuba preferuje auta praktická a pomalá. Jakmile se v kalendáři na test objeví dodávka, téměř ihned si ji zamlouvá, čímž částečně převzal štafetu po Adamovi. Ono je to také proto, že zbytek redakce bydlí v centru velkých měst, kde je parkování šestimetrové krabice trochu problém. Taky má doma hned tři kombíky, červené Volvo V70, řečené Strýc, tmavou Cromu s automatem a v rámci pochopení duše průměrného motoristy i pracovní Fabii. A taky cosi bez střechy z Ameriky, ale to je veskrze nepraktické, nepreveze to ani paletu cihel. Největší zálibou tohoto člověka jsou ale autobusy. Moc si chce koupit zachovalou sedmičkovou Karosu a zbytek redakce se nemůže dočkat, až to udělá a Autíčkář konečně dostane svou pojízdnou kancelář.
David Střítežský
Muž kapesních rozměrů oplývá, narozdíl od zbytku redakce, řidičským oprávněním na velké motocykly, což ho předurčuje k testování drtivé většiny jednostopých vozidel. S vlastním jedovatě zeleným Triumphem se pravidelně vydává na závodní okruhy, kde dosahuje rychlostí, které my ostatní překonáme tak maximálně v letadle. Na případné dotazy na to, zda se nebojí, reaguje tím, že to vlastně nic není a plynule pokračuje vyprávěním o závodění na ostrově Man. Když zrovna nesvírá řidítka, sedí za volantem svého rustikálního BMW e46 compact.
Jaromír Soukup
Ano, opravdu se tak jmenuje. Ne, není to ten Jaromír Soukup. Vybrali jsme si ho do redakce proto, abychom mohli založit rubriku Auta Jaromíra Soukupa? Možná. Kromě ikonického jména má ale tento brněnský učitel francouzštiny i další netradiční stránky. Má rád Citroëny, takže si logicky pořídil ten nejhorší z nich, C3 Pluriel. Na potkání vám rád odvypráví zpaměti všech 89 kroků skládání střechy tohoto svérázného kabria. Kromě něj má ještě další dva, C4 pro všední dny a nádhernou C6 určenou na zvláštní příležitosti, kterou mu všichni tiše závidíme.
Lukáš Naske
Lukáš upoutal naší pozornost svými blogy, v nichž trpělivě popisoval patálie při servisování naftově-hybridního Volva V60. S klidnou, místy až Ghándíovskou lakonicí komentoval nespočetné chyby autorizovaného servisu a mezi to občas i nahodil zajímavé povídání o nějakém autě, které dokonce bylo schopné jízdy – třeba o svém Mercedesu SLK. Nejraději testuje auta s bateriemi, ať už se jedná o hybridy, nebo elektromobily.
Marek Brunner
Ještě mu nebylo ani osmnáct a už na stránkách autíčkáře zálibně pročítal Františkovy zkazky o vlastnictví Mazdy MX-5. Tu si později, jak sám říká hlavně kvůli němu, zakoupil. A pak ji prodal, čehož dodnes za bezesných nocí tiše lituje. Mazdu v jeho garáži nahradilo Subaru BRZ a následně krásná Honda S2000 v originálním stavu, což je vlastně ta nejlepší Miata vůbec. Do redakce se Marek dostal mimo jiné díky tomu, že s Violou projel Rumunsko v rámci Gumballkanu v Dacii Logan MCV, kterou se mu předtím povedlo získat poměrně zajímavým způsobem – když ho někdy někde potkáte, schválně si ten příběh nechte vyprávět.
