Nepřítel petrolheada? Test: Nissan Leaf (část I.)

Příznačnější místo jsem si pro setkání s prvním v Česku přihlášeným Nissanem Leaf snad ani nemohl vybrat. Zoufale obyčejnou benzínku na okraji průmyslové zóny tak poctil příjezd světového auta roku 2011. Je trochu bizarní sledovat, jak elektromobil projíždí s tichou povýšeností kolem stojanů s palivem. Pokud by se vyplnila slova těch nejradikálnějších aktivistů, stanou se auta jako Leaf v nepříliš vzdálené budoucnosti průkopníky v postupném vyhlazování čerpacích stanic z povrchu zemského. Osobně si ale nemyslím, že by nás vozidla se spalovacím motorem opustila úplně a že by se tento azurově modrý Nissan mohl stát jejich vrahem. Vždyť myšlenka elektromobilu není ničím novým. Automobily na elektřinu se objevily na samém úsvitu automobilismu. Dnes je automobilky pouze oprašují a snaží se je nabídnout nově vznikající skupině ekologicky smýšlejících zákazníků jako alternativu ke klasickým, léty prověřeným vozům. Má ale Nissan Leaf skutečně čím zaujmout? Nebo byla jeho volba autem roku spíše politickým krokem, než opravdovým zhodnocením jeho kvalit? Autíčkář dostal exkluzivní možnost zjistit, jak to vlastně všechno je.

"Autíčkář dostal exkluzivní možnost zjistit, jak to vlastně všechno je."

Přiznám se ale, že momentálně mi v hlavě vrtá zcela jiná věc. Jak tento test vůbec pojmout? Řekněme si to na rovinu, srovnávat Leaf s běžným hatchbackem jeho velikosti není vzhledem k mnoha odlišnostem spravedlivé. Na druhou stranu, jediný u nás běžně prodávaný elektromobil je Mitsubishi i-MiEV, respektive jeho evropští sourozenci Peugeot iOn a Citroen C-ZERO. S výkonem 47 kW (pro elektromobil dle mého názoru vhodnější jednotka, než koně), točivým momentem 180 Nm, karoserií japonského Kei caru a sofistikovaností barové židličky působí tato trojčata za cenu téměř 890 tisíc Kč tak trochu jako nejapný vtip. Nic na tom nezmění ani skutečnost, že jsou to zadokolky a jak může potvrdit kolega BobAsh, na mokru s nimi dokáže být docela i zábava. (Už jste někdy viděli driftovat golfový vozík? Vřele doporučuji! BobAsh)

Z hlediska čísel tak Nissan svého trojjediného konkurenta poráží na hlavu. Za svých 36000 eur, tedy zhruba 940 000 Kč + dovoz, dostanete prostorný hatchback nižší střední třídy s výkonem 80 kW a točivým momentem 280Nm od nulových otáček. Běžní kolemjdoucí na první pohled ani nezaregistrují, že "ten modrý Nissan" je něčím zvláštní. A já osobně to považuji za veliké plus. Nemusíte jezdit v nudli do Tokia, ani na své zelené smýšlení upozorňovat bezpohlavním aerodynamickým tvarem jako třeba u minulé generace Priusu. Na vzhledu Leafu ale rozhodně poznáte, že je z Japonska – nezapře se v něm kus jejich prazvláštní ostrovní nátury.

"Kolemjdoucí ani nezaregistrují, že "ten modrý Nissan" je něčím zvláštní"

Ale nemyslete si, že by při jeho vývoji nebyla aerodynamice věnována dostatečná pozornost. Stačí se podívat na obrovské žabí oči. Takhle vystouplé nejsou kvůli snaze sebrat Porsche Cayenne titul "žabák roku", ale právě kvůli aerodynamice. Jejich tvar usměrňuje proudění vzduchu nad zrcátka, protože aerodynamický hluk od nich by mohl rušit jinak téměř neslyšnou jízdu. Skoro dokonale aerodynamický tvar má i střecha a malý difuzor vzadu nenarušuje žádá koncovka výfuku.

Ve světlém interiéru je bohužel nejvíce patrné, že Leaf nedokáže nabídnout to, co by od něj zákazníci vzhledem k cenovce očekávali. Ne že by snad nebyl konejšivý – na palubě panuje všeobecná pohoda podpořená vzdušností a dostatkem prostoru bez zbytečných rušivých prvků. Dokonce i jeho architektura se dvěma displayi nad sebou je zajímavá. V základní výbavě je také kvalitní navigace, která například ukazuje okruh, kam až můžete s aktuální kapacitou baterií dojet. Vše je však sestaveno z na pohled i omak laciných plastů, což nepotěší zejména na místech, kterých se často dotýkáte.

Dost však bylo statických dojmů, je čas vzít Leaf na projížďku. Ta může být podle Nissanu na jedno nabití dlouhá až 175 kilometrů. Za ideálních podmínek a s patřičnou snahou se dá ujet i více, ale reálný dojezd při běžném využívání auta je nějakých 150 km. Usedám za volant a startuji. Tedy, spíše pouze rozsvěcuji palubní desku. Auto je však připraveno, stačí posunout malý joystick do polohy Drive. V tu chvíli se Leaf rozjíždí jako běžné auto s automatickou převodovkou – po puštění brzdy se hladce a plíživě dá do pohybu.

A to je právě ten okamžik, kdy Nissan dokáže doopravdy zaujmout. Výrobce udává maximální rychlost omezenou na 145 km/h a podle neoficiálních měření zrychlí Leaf na stovku za 9,9 sekundy. Suchá čísla však ani zdaleka nedokážou vystihnout s jakým nadšením a příjemným zátahem se tento elektromobil proplétá městským provozem. V nízkých rychlostech je jeho zrychlení opravdu intenzivní a hlavně okamžité, žádná ekologicky omezená odezva na plyn, žádný turbolag. I za městem však není v rychlostech nad 120 km/h problém předjet náklaďák. V Peugeotu iOn by šlo o život. Okamžité výkony vozu jsou v městském provozu značně uspokojující, občas Leaf dokonce bojuje s trakcí. Vše ale probíhá v ohromujícím tichu. Tohle auto není nic pro extroverty co jezdí po městě na dvojku aby byli slyšet. A problém s ním mohou mít chodci. Pokud se k nim blížíte zezadu, uslyší vás až z minimální vzdálenosti. A to ještě pouze tehdy, pokud jste nechali zapnutý jemný bzučák. Takové zatroubení by jim mohlo přivodit infarkt nebo alespoň povolení svěračů. Rovněž cyklisty je nutné objíždět ještě mnohem opatrněji, než obvykle.

"Zatroubení by mohlo chodcům přivodit infarkt nebo alespoň povolení svěračů"

Z hlediska ostřejší jízdy není tento nejprodávanější elektromobil světa vyloženě neschopný, ale kombinace ekologických pneumatik, měkkého podvozku, vysoké hmotnosti (přes 1600 kg) a podivného necitlivého řízení zajišťuje, že se o nějaké řádění na okreskách řidič nejspíše ani nebude pokoušet. Přeci jen, primárně je to stále příměstský vůz.

Podvozek je sice zcela konvenční, se vzpěrami MacPherson vpředu a torzní příčkou vzadu, ale zajišťuje na vůz této velikosti příkladný komfort. Jediné co nakonec jízdu ruší jsou buďto okolní auta, která jdou slyšet více, než v jiných vozech, anebo hluk od podvozku. Na větších nerovnostech jsou rázy od kol výraznější, ale není to nic hrozného. V našem případě hrály roli i zimní pneumatiky, které hlučí o poznání více, než ty letní.

Nejcennějším poznatkem z řízení Leafu ale bylo to, co jsem tušil už před začátkem testu. Nářky všech pochybovačů, stoprocentně pravých petrolheadů či odpůrců elektromobilu jsou jednoduše neopodstatněné. Nejdřív si auto, jako je tento Nissan, vyzkoušejte a dost možná sami uznáte, že jízda v něm má své kouzlo. Ruku na srdce, není zajímavější než konvenční hatchbacky této třídy? Nevím, jestli bych ho jmenoval autem roku, ale určitě se v něm vždy rád projedu.V druhé části testu, která přijde co nevidět, vám kolega Greeny popíše dlouhodobé zkušenosti z provozu tohoto auta, strasti s jeho pořízením a své dojmy.

"Nářky všech pochybovačů, stoprocentně pravých petrolheadů či odpůrců elektromobilu jsou jednoduše neopodstatněné."

Foto: Ondřej Zeman (www.rallyphotos.cz)

Rozměry (d x š x v)	4445 x 1770 x 1550 mm
Rozvor	2700 mm
Počet míst	5
Hmotnost	1612 kg
Motor	Střídavý synchronní elektrický 80kW, vpředu, přední náhon
Točivý moment	280 Nm, v rozsahu obtáček 0 - 2730 ot/min
Převodovka	pevný převod, elektronicky ovládaný směr otáčení
Akumulátor	24 kWh Lithium Manganeze, maximální zatížitelnost více než 90 kW
Maximální rychlost	145 km/h – elektronicky omezena
Dojezd	175 km – viz kapitola 2
Topení	5 kW elektrické, přenos tepla kapalina-výměník
Další výbava	klimatizace, navigace s příjmem dopravních informací, Autorádio s RDS + CD přehrávač s MP3 + USB slot, elektrické ovládání oken, elektricky ovládaná sklopná zrcátka parkovací kamera s predikcí jízdy, InteliKey = klíč se nemusí vytahovat s kapsy,